Mozaika – Nové Lidice (2020)

Přidal: Premek |

Říjen 9, 2020

Tři sta metrů od Lidic vyrostla po 2. světové válce nová vesnice. Vydejte se do tamního domku se snachou jedné z přeživších lidických žen. Reportáž připravila Kateřina Havránková.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Havránková, Kateřina: Po válce stavěli architekti Lidice kompletně znovu. Vznikla úpravná obec s širokým bulvárem a městskými prvky. In web ČRo 3 Vltava, 9. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidické ženy i děti, které přežily koncentrační tábory za 2. světové války, měly podle československé vlády dostat to nejlepší bydlení v městském stylu. Hned po válce proto započala stavba Lidic nových. Do jednoho z domků, které navrhl architekt Václav Hilský, může veřejnost nahlédnout.

Novou obec začalo Československo budovat v roce 1947 tři sta metrů od místa, kde nacisti v roce 1942 vypálili původní vesnici. Architektonické soutěže se mohly účastnit jen české a slovenské týmy.

Architekt Václav Hilský se svou skupinou postavil pro přeživší ženy a děti z Lidic dohromady 150 domů. Účelné domy s moderním vestavěným nábytkem a infrastrukturou na městské úrovni se měly stát chlouby tehdejšího státu a režimu. Tomu odpovídaly i předzahrádky s nizoučkým plotem, přes který bylo na domy krásně vidět.

Lidická žena se tehdy stala jakousi superhrdinkou, která nejenže pečuje o děti a dům s okolím, zároveň ukazuje ale následným generacím, co se v původní obci Lidice odehrálo. „Ta obec žila do určité doby jenom ženami,“ popisuje průvodkyně Hana Pokorná, snacha jedné z přeživších lidických žen. Z koncentračního tábora se totiž vrátily pouze ženy a děti. Řada z nich se už pak nevdala.

V Lidicích stojí dohromady čtyři typy domů, úpravně rozmístěné v ulicích, nesoucích názvy související s druhou světovou válkou (Osady Ležáků, Josefa Štemberky). Od Lidické galerie vede k pietnímu území široký bulvár. Podobnost domků sobě navzájem je dána i tím, že byly postaveny v době, která proklamovala sociální rovnost. „Každý lidický občan, který měl to štěstí a po válce se navrátil, měl nárok na jeden dům. Ale všichni měli zároveň nárok na ten dům stejný,“ vysvětlila při zahájení rekonstrukce domu v roce 2015 někdejší kurátorka objektu Lubomíra Hédlová. Výjimkou se podle ní stali dva lidičtí letci, kteří za války sloužili ve Velké Británii v královském letectvu. Josef Horák i Josef Stříbrný válku přežili, přesto ani jeden nakonec v Lidicích domek nedostal. (…)

Radiodokument