Historie Plus – Morové rány napříč staletími (2020?)

Přidal: Premek |

Listopad 15, 2020

Připravil Petr Slinták.

Natočeno 2020 (?). Repríza 15. 11. 2020 (ČRo Plus, 24 min.). Repríza 19. 11. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.).

Lit.: Slinták, Petr: Morové rány napříč staletími. Komenský dozajista zažil hned tři morové epidemie. In web ČRo Plus, 15. listopad 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S epidemiemi různého charakteru byla lidská společnost konfrontována v minulosti a musí jim čelit i dnes. Na rozdíl od dob minulých jsou nástroje obrany a léčby infekcí mnohem účinnější. Než v dobách, kdy nemocné navštěvoval lékař s ptačí maskou s bylinami napěchovanými v zobáku.

Mor patřil k nejhrozivějším epidemiím a byl postrachem nejen jednotlivců, ale také celých měst a států. České země, které vždy ležely ve středu Evropy, nevyjímaje. Například kronikářské zápisy z dějin Uherského Brodu dokazují dokonce sedm morových epidemií. Nejstarším svědectvím je záznam z roku 1523, kdy zemřelo přes 600 lidí.

V 17. století byl mor ve střední Evropě mimořádně nebezpečný hlavně v kombinaci s politickou nestabilitou Evropy. S rozvrácenou správou vydrancovaných měst a nouzí obyvatel vystavených konfliktům třicetileté války.

Podrobně je popsána epidemie z roku 1680, nebo i ta poslední z roku 1715. Město bylo tehdy v tříměsíční karanténě, kterou odvolal až morový komisař. Jako poděkování měšťanů za ústup moru pak byla na okraji nedalekých Králových lesů postavena kaple zasvěcená sv. Damasovi a sv. Janu Nepomuckému. Na stejné místo pak po několik desetiletí chodívali měšťné na procesí.

Inspirace Komenského

Kaple, později přebudovaná do podoby poutního kostelíka, se nám ale bohužel nedochovala. Pozitivnější osud stihl votivní kapličku postavenou v roce 1719. Dodnes stojí za někdejším kostelem sv. Jana Křtitele, který v současnosti užívá Československá církev husitská.

Jan Amos Komenský, který má v Uherském Brodě rodové kořeny, dozajista zažil hned dvě morové epidemie. Ta z roku 1622 byla pro něj nejtragičtější, protože mu při ní zemřela manželka Magdalena Vizovská i jeho synové.

Komenský truchlil a psal takzvané útěšné spisky: Nedobydltelný hrad, Jméno Hospodinovo, O sirobě a Labyrint světa a ráj srdce. Už ve vyhnanství v polském Lešně (1631), pak zažil třetí morovou ránu. Tehdy napsal spisek Zpráva kratičká o morním nakažení. (…)

Radiodokument