Plus Speciál k 17. listopadu (2020)

Přidal: Premek |

Listopad 18, 2020

Česko si připomíná uzavření vysokých škol nacisty a výročí sametové revoluce. Akce k událostem ze 17. listopadu v letech 1939 a 1989 ale jsou kvůli epidemii koronaviru výrazně omezené. Lidé můžou za dodržení hygienických pravidel položit svíčky třeba na pražském Albertově, tradiční projevy jsou ale zrušené. V dnešním hodinovém speciálu se zaměříme na nejpalčivější otázky české společnosti v roce 2020. Má česká společnost 31 let po událostech listopadu 1989 své hrdiny? A pokud ano, kdo jsou? Připomínáme si 31. výročí událostí listopadu 89 v nejdramatičtější situaci od tohoto společenského předělu? Co nás jako společnost rozděluje a co spojuje? Nejen doma, ale s nejbližšími sousedy. Jak si rok 1989 připomínají na Slovensku? Moderuje Jan Burda a Martina Mašková.

Hosty byli Anna Šabatová, bývalá ombudsmanka; Václav Němec, filozof; Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů a odborník na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v neziskové organizaci Arnika; Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague; Adéla Gjuričová, politoložka, Ústav pro soudobé dějiny AV; Michal Horáček, překladatel, dramaturg a bývalý kandidát na prezidenta; Daniel Prokop, sociolog společnosti PaQ Research; Iveta Radičová, socioložka, bývalá slovenská premiérka.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 11. 2020 (ČRo Plus, 16:10 – 17:00 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Mašková, Martina – Burda, Jan: Filozof Němec: Nedostatky státu a demokracie 31 let po revoluci? V době pandemie nás to stojí lidské životy. In web ČRo Plus, 17. listopad 2020 (článek + nahrávka k poslechu). Cit.: Připomínku 17. listopadu 1939 i 1989 je ale možné využít i k bilancování posledního uplynulého roku. Jeho hlavním tématem byl a nadále je koronavirus. „Prožíváme různá omezení a nejistotu. Totéž prožívá velká část našich spoluobčan dlouhodobě. Třeba lidé v exekuci, kteří jsou ze společnosti vyloučeni příjmově i sociálně. A netrvá to půl roku, ale třeba patnáct let,“ říká ve Speciálu Plusu sociolog Daniel Prokop ze společnosti PaQ Research.

Sociolog upozorňuje, že se 31 let po pádu totality mluví o obavách z oslabení demokracie, a to i v souvislosti s pandemií: „Tato krize a její ekonomické důsledky může mít dopady typu oslabení důvěry v instituce, dlouhodobé oslabení důvěry ve stát u lidí, na které krize dopadne.“ (…)

Radiodokument