Osudové ženy – Libuše Moníková (2020)

Svůj život zasvětila literatuře. Přestože zůstala se svým rodným jazykem a rodnou zemí hluboce spjata, psala výhradně německy. V němčině se cítila svobodnější.  Připravili Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek, Eva Dvořáková. Dokudramata napsal Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Kamil Halbich, Ivana Uhlířová, Martin Myšička. Vypráví Jana Hádková.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 12. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 26 min.). Repríza 28. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 26 min.).

Lit.: opa – Chmel Denčevová, Ivana: Pro své knihy žila i dýchala. Oceňovali ji kritici i prezidenti. Osudová žena: Libuše Moníková. In web ČRo 2 Praha,  12. prosinec 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Libuše Moníková se narodila 30. 8. 1945 v Praze. Vyrůstala v Dejvicích. Její otec byl aktivním účastníkem povstání v květnu 1945. Když došlo k odsunu Němců, její rodiče jim poskytovali jídlo a pití. Možná už tady lze hledat prvopočátky jejího vztahu k Německu.

Její bratr Josef Moník na jejich společné dětství vzpomínal: „Navštěvovali jsme vernisáže, chodili do Stromovky, k řece. Později jsem si uvědomil, jak nás formoval výtvarný terén zlomové oblasti nad historickým jádrem Prahy – Dejvice, Bubeneč, Letná, Hradčany… Jak říkala Libuše – krajina dětství je určující. Je to krajina výsostně literární.“ (…)