Osudy – Jan Zrzavý (2020)

Přidal: Premek |

Prosinec 31, 2020

Vzpomínkové fragmenty ze života malíře, grafika a ilustrátora. Z archivních rozhlasových materiálů připravila Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2020. Premiéra 31. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min.). Repríza 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Jan Zrzavý: Dělal jsem, co jsem mohl. Vzpomínkové fragmenty ze života malíře, grafika a ilustrátora. In web ČRo 3 Vltava, 31. prosinec 2020 (článek). – Cit.: 5. listopadu 2020 uplynulo 130 let od narození malíře, grafika, ilustrátora a scénického výtvarníka Jana Zrzavého. Své dětství prožil ve škole v Okrouhlici na Vysočině, kde jeho otec působil jako ředitel. Rodná Okrouhlice byla ostatně námětem řady malířových obrazů a do svého kraje se hojně vracel. (…)

Na podzim roku 1907 začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, ale na škole pobyl jen dva roky. „Vyhodili mě, protože jsem tam moc chodil, raději jsem maloval doma,“ říká Jan Zrzavý v archivním rozhlasovém snímku.

Snažil se ještě o přijetí na Akademii v Praze, ale neuspěl. Nadále se ovšem věnoval samostudiu. Zásadní vliv na něho měla tvorba francouzských impresionistů, potažmo výstava impresionistů v roce 1907 pořádaná v pavilónu pod Kinského zahradou. Následně ho zaujala hlavně tvorba starých italských mistrů a důležité pro něho bylo seznámení s Bohumilem Kubištou, i o něm malíř hovoří na archivním záznamu.V roce 1923 vstoupil do Umělecké besedy a účastnil se společných výstav. Navštěvuje Itálii, opětovně Francii, pobývá v Bretani.

„Uvažoval jsem o tom, že bych se v Bretani usadil. Tam jsem žil v ustavičné extázi,“ svěřil se v rozhlasovém rozhovoru s dr. Adolfem Wenigem. „Ale nikdy bych nemohl někde zůstat natrvalo, vždycky jsem se vracel domů.“ Postupně vychází řada knih s jeho ilustracemi, ilustroval Erbenovu kytici, Máchův Máj, měl rád Julia Zeyera.

Jan Zrzavý byl jedním z nejdůležitějších členů meziválečné české avantgardy. Po válce se stal profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde učil do roku 1950. V šedesátých letech pobýval mezi Prahou a Okrouhlicí, kde měl byt a ateliér. (….)

Radiodokument