Historie Plus – Protisovětský odboj ve východní Evropě (2022)

Přidal: Premek |

Září 24, 2022

Východní Evropa je obrovským prostorem, který po druhé světové válce téměř kompletně pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistické diktatury z Moskvy trval i víc jak 10 let po válce. Někteří partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život. Pořad o protisovětském odboji ve východní Evropě připravil Jiří Zeman. Odborná spolupráce David Svoboda a Michael Romancov.

Natočeno 2022. Premiéra (?) 24. 9. 2022 (ČRo Plus, 22:33 h.; 25 min.).

Lit.: Zeman, Jiří: Protisovětský odboj po druhé světové válce. In web ČRo Plus, 24. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Východní Evropa je obrovským prostorem, kde na sebe narážely zájmy Poláků, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, Litevců, Lotyšů nebo Estonců. Po druhé světové válce téměř vše pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistů z Moskvy trval do 50. let, někteří odbojáři a partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život.

Druhá světová válka začala nacistickým útokem na Polsko. Sovětský svaz se jako spojenec Třetí říše k útoku připojil o sedmnáct dní později. Potom obsadil pobaltské státy, část Rumunska a zaútočil na Finsko. To vše po dohodě s nacistickým Německem. Dva kruté totalitní režimy si ve Východní Evropě vykolíkovaly své zájmové oblasti.

Nacisté ale smlouvu o vzájemné spolupráci a neútočení porušili v létě 1941. Podrobené národy v Sovětském svazu často vítaly nacistická vojska jako osvoboditele. Lotyši, Litevci, Estonci nebo Ukrajinci balancovali ve válce mezi komunismem a nacismem a snažili se zachovat nebo vytvořit své národní státy. Válčili proti Stalinovi, Hitlerovi a často i mezi sebou. Součástí bojů byly i válečné zločiny a etnické čistky. (…) Na pořadu se podíleli přední odborníci – historik David Svoboda a politický geograf Michael Romancov.

Radiodokument