Za exilové vydání foglarovek se za socialismu platilo až 1000 korun (2006)

Přidal: Premek |

Březen 31, 2023

Připravil Vilém Faltýnek.

Hovoří Václav Windy Nosek a ilustrátor Milan Teslevič.

Natočeno 2006. Premiéra 6. 8. 2006 (ČRo, 9 min.).

Lit.: Faltýnek, Vilém: Za exilové vydání foglarovek se za socialismu platilo až 1000 korun. In web ČRo Radio Prague International, 6. 8. 2006 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V září roku 1940 vyšel v časopise Mladý hlasatel první díl Záhady hlavolamu, příběhů skupiny kluků, kteří později prosluli jako Rychlé šípy. Autor Jaroslav Foglar jejich prostřednictvím ovlivnil život několika generací mládeže. Při příležitosti 65. výročí prvního vydání připomíná výstava v pražském Muzeu dětské kresby celou historii vydávání Foglarových příběhů.

„Bývá zvykem střihat pásky, ať již se otevírá dálnice nebo škola, my jsme si vymysleli originálnější způsob. Toto je zbytek původního lana, na kterém se houpal Tleskač, když býval zvoníkem u Svatého Jakuba… Výstava je zahájena, pojďte dál!“

Jádro výstavy o odkazu Jaroslava Foglara S Rychlými šípy do Stínadel tvoří expozice o vydávání foglarovek až do současnosti. Provede nás Václav Nosek, zvaný Windy:

„Ono to vypadá, že začínám z prostředka, ale jelikož je to věnované výročí prvního vydání Záhady hlavolamu, tak tyto vitríny dokumentují všechna vydání Záhady. Tohle je první vydání knižní, které hned rok na to vydal Kobes. Potom dlouhá léta Záhada hlavolamu nevyšla, nebylo to možné. Zajímavé je, že v 58. roce v Polsku Záhada hlavolamu vyšla, to je tohle vydání.“

Následuje dlouhá řada knih, nejbohatší v letech 60. a 90. Zajímavou kapitolku představuje exilové vydání knihy Stínadla se bouří:

„Ta vyšla v Německu česky pro naše emigranty, v polovině 80. let. Nakladatelství Daniela Strože Obrys/Kontur vydalo v té době čtyři foglarovky.“

Které další?

„Další uvidíme tady, tady Tajemství velkého Vonta, kuriózní je, že to je úplně první vydání té knihy, protože Jaroslav Foglar to měl napsané, ale tady mu to nechtěli vydat, ale dostal se ten rukopis do německa a tam to vyšlo. České domácí vydání to předběhlo asi o 5 let.“

Jak se ten rukopis do Německa dostával?

„Říká se, že Milan Svoboda, to byl náš mistr světa v kanoistice, protože jezdil ven, tak se přes něj ten rukopis dostal.“

To znamená s Foglarovým souhlasem?

„No, on samozřejmě musel říkat, že to šlo bez jeho vědomí, proptože (!) kdyby kývnul, že o tom věděl, tak by mu tu nic nemohlo vyjít. To bylo v polovině 80. let, kdy ta totalita byla ještě dost silná a přestože se kolem něj to ovzduší začínalo zlepšovat, tak by to nebylo možné.“

Jaký byl náklad?

„Ten náklad byl velmi malý, od každého svazku asi 500 kusů, ale většina z nich se stejně dostala do Československa. Vozily se a posílaly přes příbuzné nebo známé. Vtip je v tom, že tenkrát ta cena, byla v markách a po přepočtení na koruny vyšla ta cena na tehdejší dobu šílená. vyšlo to na nějakých osm set, devět set. Na burzách, když prodávající řekl, že má úplně novou foglarovku, která tady ještě nikdy nevyšla, tak za ni chtěl třeba tisíc korun – a dostal je!“ (..)

Radiodokument