RozhlaSTO 1/12 (2023)
Podcastová série mapuje historii Rozhlasu na základě známých i pozapomenutých momentů, jejichž otisky se dochovaly na zvukových, obrazových nebo listinných materiálech. Připravili Kateřina Kubalová, Jan Bumba, Jan Burda, Markéta Oddfish Nešlehová, Tomáš Dufka, Tomáš Černý, Šárka Fenyková, Zuzana Burešová, Lucie Korcová, Pavlína Nečásková, Jan Suchan, Naďa Reviláková. Autor projektu Tomáš Dufka. Dramaturgie Martina Rasch a Daniel Kupšovský. Zvuk a hudba Jonáš Rosůlek.
Natočeno 2023. Webová premiéra všech dílů 14. 4. 2023. Premiéra 1. dílu 15. 4. 2023 (ČRo Plus, 9:30 h.); 3. dílu 29. 4. 2023 (ČRo Plus, 9:33 h.); 5. dílu 13. 5. 2023 (ČRo Plus, 9:33 h.). Repríza 1. dílu 8. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.); 2. dílu 15. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.).
K poslechu zde.
Alternativní verze názvu: Rozhlas to
Obsah 1. Muž, piano a stan (1923) – 2. Výkřik do tmy (1937) – 3. Humor za protektorátu (1942) – 4. Únoru navzdory (1948) – 5. Hudba pro soudruha (1953) – 6. Jaro bez cenzury (1968) – 7. Rozhlasové drama (1970) – 8. Živě po kolejích (2000) – 9. Rádio nebo podcast? (2022) – 10. Kontakt s posluchači, kontakt s rádiem – 11. Sportu zdar! – 12. Rozhlas to v regionech!
Lit.: anonym: Na počátku byla… fotografie. Mimořádná podcastová série RozhlaSTO přibližuje historii Rozhlasu prostřednictvím archivních materiálů. In web ČRo Plus, 13. duben 2023 (článek). – Cit.: Podcastová série RozhlaSTO mapuje historii Rozhlasu na základě známých i pozapomenutých momentů, jejichž otisky se dochovaly na zvukových, obrazových nebo listinných materiálech. Všechny její epizody najdete exkluzivně v aplikaci mujRozhlas anebo ve vysílání Českého rozhlasu Plus každou sobotu dopoledne. Série volně navazuje na stejnojmennou obrazovou publikaci, která v květnu 2023 vyjde ve vydavatelství Radioservis.
Devět z dvanácti epizod série pokrývá chronologicky stoletý vývoj Rozhlasu od prvního vysílání z Kbel po podcastový boom. Každá z nich začíná popisem konkrétní fotografie, jejíž příběh se stává odrazovým můstkem k hledání odpovědí na otázky obecnějšího charakteru, ať už z oblasti rozhlasového zpravodajství, dramatu, hudby, nebo techniky, tedy z nejrůznějších rozhlasových oborů.
Zbylé tři epizody se věnují specifickým rozhlasovým tématům, týkajícím se posluchačů, regionů nebo sportovní reportáže. Třeba otázky spojené s rozvojem živého vysílání a cenzury se ale prolínají podcastem napříč.
Většina epizod podcastové série RozhlaSTO tedy pracuje s dobovými fotografiemi, které obsahuje spolu s odkazy v podobě QR kódů i stejnojmenná knižní publikace, vycházející u příležitosti 100. narozenin Českého rozhlasu. Například zřejmě úplně první dochovanou rozhlasovou fotografií je ta ze stanu v pražských Kbelích, kde se začala tehdejší společnost Radiojournal ozývat v květnu 1923 jako vůbec druhé rádio v Evropě hned po britské BBC.
Pozoruhodný je také snímek z Vánoc mezního roku 1937. Tehdy spisovatel Karel Čapek a elektroinženýr a vynálezce František Křižík směřovali po rozhlasových vlnách své mírové poselství k básníkovi Rabíndranáthu Thákurovi do tehdejší britské Indie a Albertovi Einsteinovi do amerického Princetonu.
Okamžik radostného uvolnění během pražského jara 1968 naznačuje fotka z dobového Týdeníku Rozhlas, která zachycuje část Redakce mezinárodního života a odkazuje na úkaz tehdejšího vysílání v pořadu Písničky s telefonem.
Na přípravě série se podíleli autoři z nejrůznějších rozhlasových profesí. Každý z redaktorů, dramaturgů, dokumentaristů, historiků nebo moderátorů zpracoval své téma svým vlastním „rukopisem“. Různorodost přístupů pak v sérii sjednocuje sound design a umění mistra zvuku Jonáše Rosůlka, který také spoluvytvářel finální podobu každé z epizod.
Lit.: Kubalová, Kateřina: Epizoda 1: Muž, piano a stan (1923). In web ČRo Plus, 14. 4. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Muž, piano a stan – tak vypadá pravděpodobně nejstarší rozhlasová fotografie. Kdo ji pořídil, kdo je onen muž na fotografii a jak to bylo se psem, který prý do rozhlasového vysílání ze stanu ve Kbelích vstoupil? Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi v první epizodě podcastové série ke stému výročí Českého rozhlasu.
Fotografie, která seriál zahajuje, není nejkvalitnější, vlastně ani nezachycuje nějakou zásadní situaci, podle archiváře Českého rozhlasu Tomáše Pánka je ale významná tím, že jako jedna z mála dokumentuje vnitřek stanu, ze kterého rozhlasáci před sto lety začínali vysílat. Velmi dobře si tak můžeme představit polní podmínky, ve kterých pracovali.
Lit.: Burda, Jan: Epizoda 3: Humor za protektorátu (1942). In web ČRo Plus, 14. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pan Češpiva, malý český obchodník s drůbežím masem, žije v omylu. Podvádějí ho jeho židovští zákazníci, manželka i propaganda exilové vlády, kterou hltá při poslechu ilegálního rozhlasového vysílání z Londýna. Prozře? Pochopí, co je dobré pro něj, obchod a celou českou společnost žijící pod ochranou Třetí říše? To je ústřední téma ostudné rozhlasové scénky z roku 1942.
Pronacistický a antisemitský skeč byl součástí řady podobných děl, která na Vinohradské 12 vznikla pod taktovkou kolaborantů. Jaká byla motivace autorů této „zábavy“ s poučením, které vedl Josef Opluštil, novinář píšící pro nacisty? A co účinkující? Přistoupili k mikrofonu z donucení nebo kvůli prospěchu? A jakou daň za to později zaplatili? Odpověď hledá dokument Jana Burdy, který oživuje příběh nevěrohodné propagační fotografie scénky z dobového tisku.
Jak hlas pana Češpivy zněl při premiéře? Nevíme. V depozitáři Českého rozhlasu se dochoval jenom scénář. Z údajného obsazení herců Čeňka Šlégla a Járy Kohouta si můžeme jenom domýšlet, a tak po více než osmdesáti letech k mikrofonu činoherního studia přistoupili interpreti s originálním scénářem. V rámci historické rekonstrukce toto odpudivé dílo natočili znovu. (..)
Herci Divadelního spolku Náplavka společně s historičkou Blankou Zubákovou a archivářem Českého rozhlasu Miloslavem Novákem berou posluchače do suterénu rozhlasové tvorby za druhé světové války. Návratem do roku 1942, kdy ideologické vysílání bylo podobně důležité jako reálné boje na frontách. Provází autor a režisér Jan Burda.
V historické dramatizaci skeče Pan Češpiva se osvobodil účinkují: Hugo Charvát, Zuzana Burdová, Jan Carva, Jan Rieger a další.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku