Seriál Radiožurnálu – Archivní nahrávky z invaze 21. srpna 1968 1/7 (2023)

Přidal: Premek |

Srpen 27, 2023

Připravila Lucie Korcová.

Hovoří Tomáš Černý a další.

Natočeno 2023. Premiéra 21. – 27. 8. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. díl: Nahrávky, ze kterých zní smutek a tragédie. Sláva Volný zachytil náladu Čechoslováků (3:52) - 2. díl: Písničky s telefonem – vysílání, které bylo ostré i na dnešní poměry svobodné žurnalistiky, popisuje znalec rozhlasové historie Tomáš Černý (3:58) - 3. díl: „Všichni funkcionáři se na lidi vykašlali.“ Po zrušení cenzury byl rozhlas čím dál víc kritický, například v pořadu o Želivce (3:57) - 4. díl: 17. srpen 1968: Ceaușescu vyjadřuje Čechoslovákům podporu, Dubček dostává poslední varování (3:59) – 5. díl: „Československý rozhlas končí své vysílání, v naší vrátnici jsou vojáci. Držte nám palce!“ loučili se hlasatelé (4:11) - 6. díl: Chodbami, redakcemi i studii se začala plížit normalizace. Nové vedení se distancovalo od vysílání v roce 1968 (4:11) – 6. díl: Chodbami, redakcemi i studii se začala plížit normalizace. Nové vedení se distancovalo od vysílání v roce 1968 (4:11) – 7. „Na rozhlasovou vlnu přichází kovový tón.“ Vysílané komentáře odsuzovaly dění po lednu 1968 (3:35).

Lit.: Korcová, Lucie – agf: Archivní nahrávky z invaze 21. srpna 1968. Poslechněte si reportáže z období Pražského jara. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. srpen 2023 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: V noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Celý týden si budeme na Radiožurnálu připomínat tyto události. Poslechněte si unikátní reportáže z 21. srpna 1968 i další archivní materiály. (…)

Lit.: Korcová, Lucie – vma: „Soudruhu, kdo měl zájem na zkreslování naší historie?“ Kritický pořad Písničky s telefonem působil jako zjevení. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Písničky s telefonem – to byl od března 1968 legendární pořad Československého rozhlasu. A také výsledek uvolnění cenzury při Pražském jaru. Moderátoři probírali s komunistickými funkcionáři do té doby nemyslitelná témata. A jak vypadala svoboda na rozhlasových vlnách, kterou utnula až srpnová okupace, uslyšíte v dalším díle našeho týdenního seriálu.

„Haló. To je byt soudruha Štefka?“
„Ano, Štefek u telefonu.“
„Dobrý den, soudruhu Štefku, prosím vás pěkně, my máme na vás takovouhle otázku – vy jste teď vedoucí Ústřední publikační zprávy. Dřív Hlavní zprávy tiskového dozoru, která teda u nás novinářů je dost neblaze proslulá.“
„Taky se tomu někdy říká pravda cenzura…“

Pořad, který byl jako zjevení

Pořad, za kterým stál v březnu 1968 tehdejší šéf redakce Mezinárodního života Milan Weiner, působil v té době jako zjevení. Vysílal se živě, součástí byly telefonáty komunistickým funkcionářům a otevřeně se v něm probírala všechna aktuální témata.

„Prosím vás, lidi se nás dotazují, do našeho pořadu Písničky s telefonem, zda už skutečně byla cenzura zrušena?“
„No, v podstatě je to pravda, poněvadž byla zrušena preventivní politická cenzura.“

Živé vysílání bez schválení

„Až do Pražského jara 1968 každý redaktor rozhlasu věděl, že vysílat může jenom to, na čem bude kulaté razítko Hlavní správy tiskového dozoru. To znamená – bude to schválené, eventuálně proškrtané a bude se muset střihat,“ vysvětluje dramaturg a znalec rozhlasové historie Tomáš Černý.

„A najednou tady v Písničkách s telefonem přichází živé vysílání, které tím pádem nemůže nikdo dopředu schvalovat. Oni věděli, že můžou říct úplně cokoliv. Bylo to nesmírně otevřené, nesmírně kritické a místy i na naše dnešní poměry svobodné žurnalistiky neskutečně ostré,“ upozorňuje Tomáš Černý.

„Vážení posluchači, na drátě máme historika z Ústavu dějin KSČ. Soudruhu doktore, vy víte dokonce i myslím z vlastní zkušenosti, že se dělaly zásahy do prací našich historiků. Nás zajímá, kdo měl zájem na zkreslování naší historie a hlavně, které úseky z našich dějin byl zájem zkreslit, a proč?“ (…)

Lit.: Korcová, Lucie – vma: 17. srpen 1968: Ceaușescu vyjadřuje Čechoslovákům podporu, Dubček dostává poslední varování. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila československou komunistickou stranu o svém přátelství a podpoře. Rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu o pár dní později odmítl do Československa vyslat své vojáky a vojenskou intervenci vojsk Varšavské smlouvy otevřeně odsoudil.

„Dobré jitro, vážení posluchači, zvuk, který slyšíte, prozrazuje, odkud vám tento pozdrav posíláme. Jsme na větrné ploše starého letiště Praze-Ruzyni. Před dvěma dny jsme zde přivítali stranickou a státní delegaci Rumunské socialistické republiky. Za chvíli se s ní rozloučíme.“

Rozloučení s rumunskými hosty

Ráno v sobotu 17. srpna 1968 se na pražském letišti v Ruzyni shromáždila československá veřejnost, aby se rozloučila s rumunskými hosty. Pro ty, kteří nemohli být přímo na místě, zprostředkovávali dění rozhlasoví reportéři Josef Merunka a Karel Tejkal.

„I za tak krátkou dobu jsme měli příležitost poznat, že přátelství socialistického Rumunska v uplynulých měsících tolikrát oceněné trvá.“

Podpora Ceaușescua, ale i Damoklův meč

„Nesmíme si úplně myslet, že třeba ještě 17. srpna nikdo nic netušil. Novináři nebyli hloupí a žili v kontextu dané situace. A měli za sebou už taky tu slavnou větu Františka Kriegela o tom, že Damoklův meč nad námi visí, na jedné z tiskových konferencí,“ vysvětluje dramaturg a znalec rozhlasové historie Tomáš Černý.

Přesto v té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde. „Navíc byl tady Nicolae Ceaușescu – rumunský vůdce – který více méně naznačoval Sovětům dejte ruce pryč od Československa a přijel nás podpořit,“ dodává Tomáš Černý.

Ceaușescu před odletem přislíbil Československu přátelství a upevnění vztahů s Rumunskem.

„Zvedneme mikrofon vstříc těm okénkům, abychom naposledy zamávali rumunským hostům. Vyřiďte naše pozdravy a ještě jednou díky. A nejenom za návštěvu.“ (…)

Radiodokument