{Bílá voda v Městském divadle Brno} (2024)

Přidal: Premek |

Únor 21, 2024

Reportáž o dramatizaci románu Kateřiny Tučkové Bílá Voda, kterou v režii Doda Gombára uvede Městské divadlo Brno, připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří režisér Dodo Gombár, autorka Kateřina Tučková a herečka Markéta Sedláčková.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 24. 2. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 15 min.).

Lit.: Novotná, Iveta: Dramatický příběh o ženách, víře a zlu ožívá na prknech Městského divadla Brno. In web ČRo Brno, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brněnská rodačka Kateřina Tučková patří v současné době mezi nejlepší a nejprodávanější české spisovatelky. Na její poslední román Bílá Voda čekali čtenáři deset let – autorka procházela archivy, studovala materiály, mluvila s pamětníky a také pobývala v klášteře.

Bílá Voda vyšla v roce 2022 v nakladatelství Host a spisovatelka v ní na téměř sedmi stech stránkách rozvíjí fiktivní příběh Leny Lagnerové, která se do kláštera v Bílé Vodě přijela ukrýt před vlastní minulostí, a také odhaluje skutečné osudy řádových sester, které byly v rámci Akce Ř internovány ve sběrných klášterech v pohraničí, říká autorka Kateřina Tučková. (…)

„Jádro knihy tvoří dvě důležitá poselství. Tím prvním je připomínka perzekuce ženských řeholních řádů. Je to upozornění na to, jak se minulý režim snažil zbavit celé náboženské otázky a vymýtit víru mezi normálními lidmi. Druhé téma pak připomíná činnost moravské podzemní církve kolem tajného biskupa Felixe Davídka, který začal světit ženy na katolické kněze z toho důvodu, aby mohly pomáhat lidem v krizových životních situacích, jako bylo například období internace nebo období věznění. Do těchto míst totiž nemohli přicházet muži, tedy ani kněží.“

Kateřina Tučková našla velkou inspiraci v příběhu Ludmily Javorové, která byla v 70. letech biskupem Felixem Davídkem jako první žena tajně vysvěcena na jáhna a později i na římskokatolického kněze. Účelem jejího svěcení bylo právě zajistit duchovní služby v ženských věznicích a pracovních táborech. Osud Ludmily Javorové se v románu zrcadlí v postavě sestry Evaristy. Tu v divadelní inscenaci hraje Markéta Sedláčková: „Románová Evarista je kombinací osudů více lidí. Není to tedy jen osud paní Javorové, Evarista zažívá i další příběhy. Kromě toho, že se stane knězem, skončí také ve vězení, je znásilněná, narodí se jí dítě, které jí pak vezmou… Je tedy románově složitější. Je ale velká zodpovědnost pokusit se ztvárnit takovou obdivuhodnou bytost.“ (…)

Radiodokument