Portréty – Vilém Hejl (2019)

Přidal: Premek |

Březen 18, 2024

„Kdyby byl víc znám ve světě, a to mohl být, nepochybně by patřil k aspirantům na Nobelovu cenu. Je to velký spisovatel, podobně jako Nezval byl velký básník,“ řekl novinář Karel Hvížďala o spisovateli, překladateli a novináři Vilému Hejlovi. V lednu jsme si připomněli 35 let od jeho smrti v exilu v Mnichově, v září uplyne devadesát let od jeho narození. Jeho složitý životní příběh, ovlivněný všemi milníky dvacátého století, připravil David Hertl.

Účinkují historik Eduard Burget a publicista Jan Petránek.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 7. 2019 (ČRo Plus, 24 min.). Repríza 22. 1. 2021 (ČRo Plus, 24 min.). 18. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Hertl, David: Vilém Hejl: Velký talent, ale to nejlepší by napsal, kdyby žil dál. In web ČRo Plus, 22. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když 23. ledna 1989 v Mnichově nečekaně zemřel český spisovatel Vilém Hejl, zpráva o jeho úmrtí zapadla v záplavě informací z „domova“. Praha žila událostmi Palachova týdne, plného brutality komunisty ovládaných bezpečnostních složek. (…)

Dělo se toho mnohem víc: Václav Havel byl ve vazbě a Mezinárodní výbor pro podporu Charty 77 udělil cenu k uctění památky Jana Palacha „zakázané“ spisovatelce Evě Kantůrkové.

Informace o smrti Viléma Hejla v té záplavě zpráv téměř zapadla. Nekrology k Hejlovu úmrtí uveřejnily jen mnichovská Národní politika a wuppertalské Právo lidu. Nad rakví českého spisovatele promluvil Svatopluk Karásek. A potom jako by se na Viléma Hejla zapomnělo.

Neprávem zapomenutý

Neprávem! Ještě před rokem 1968 se uvedl jako výborný prozaik a autor rozhlasových her, po roce 1969 už nesměl publikovat a jeho práce vycházely pod jmény jiných odvážných lidí. Po podpisu Charty 77 odešel do exilu a pracoval v analytickém oddělení Rádia Svobodná Evropa.

„Napsal stovky komentářů, ve kterých se věnoval politickým a kulturním otázkám, publikoval v exilovém tisku, vydal tři vynikající prózy, na svou publicistikou práci navázal dodnes nepřekonanou analýzou komunistických represí 50. let v knížce Zpráva o organizovaném násilí,“ říká historik Eduard Burget.

Hejl zemřel v 53 letech, a jak napsal jeho redakční kolega ze Svobodné Evropy Jaroslav Dresler: byl velký talent, ale to nejlepší by napsal, kdyby žil dál.

Analýzy, komentáře, hry

Viléma Hejla připomíná pořad z cyklu Archiv Plus ukázkou z jeho literárního díla i několika unikátními záznamy Hejlova hlasu, které se dochovaly v archivu Rádia Svobodná Evropa.

Na posluchače čekají pasáže z Hejlovy brilantní analýzy porážek československé demokracie v letech 1938 a 1948 (Rozvrat. Mnichov a náš osud; vyšlo v Torontu 1989) nebo z jeho dnes zapomenuté práce pro Československý rozhlas v 60. letech – z rozhlasových her Zlatý drak (1965) a Sebrané zločiny Vladimíra Hudce (1967).

Svobodná Evropa zvala Viléma Hejla k mikrofonu jako vynikajícího komentátora. Trocha ironie, množství informací a úvahy, podložené zkušenostmi se životem v normalizační realitě a schopností vyhodnocovat fakta a zasazovat je do kontextu, to byly silné stránky Hejlovy publicistiky.

Radiodokument