Hlasy proměny 1/8 (2024)

Přidal: Premek |

Duben 6, 2024

Klimapodcast. Mění se klima, měníme se i my – to je podcast organizace Člověk v tísni, který se zaměřuje na klimatickou změnu a život lidí, kteří s ní musí žít. První příběh osmidílné série se zaměří na sucho. A na to, co s ním mohou dělat obce. Dokumentem vás provede Magdaléna Trusinová (1), Filip Rambousek (2), Jiří Slavičínský (6), Martina Pouchlá (7). Zvukový mix Tomáš Tkáč. Hudba Tomáš Pernický. Dramaturg Filip Rambousek. Odborná spolupráce Jakub Zelený, Veronika Ambrozy. Vizuál Kateřina Čiberová.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 6. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.), 2. dílu 13. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.), 6. dílu 11. 5. 2024 (ČRo Plus, 14:33 h.); 7. dílu 18. 5. 2024 (ČRo Plus, 22 min.).

Obsah: 1. Najít v krajině rovnováhu pro všechny – 2. Ve druhé epizodě podcastu Člověka v tísni Hlasy proměny navštívíme dvě lokality, ve kterých se hospodaří velmi odlišným způsobem. Zatímco na rodinném statku nedaleko České Lípy v severních Čechách se rodina Vodňanských snaží vytvářet pestrou zemědělskou krajinu, široké lány v okolí středočeských Velvar vypovídají spíše o průmyslovém přístupu k zemědělství. Proč v Česku dodnes dominují obří zemědělské podniky? Jak zemědělce motivovat, aby hospodařili šetrněji? A jak vlastně vypadá zemědělská krajina odolná vůči změnám klimatu? Odpovědi hledá Filip Rambousek. – . Energetická chudoba v souvislostech. Premiéra 20. 4. 2024 – 4. Komunitní energetika . Premiéra 27. 4. 2024 – 5. Ne/spravedlivá transformace po Česku. Premiéra 4. 5. 2024 – 6. Kam s odpadem. Ptáme se, kdy začneme odpad vnímat jako něco užitečného, co se dá znovu využít. Navštívíte pražírnu kávy, která pro pražení používá bioplyn z vlastního bioodpadu. Uslyšíte o situaci v západní Zambii, kde organizace Člověk v tísni staví bioplynky v rodinách místních zemědělců. A také to, co se s bioodpadem děje, když se dostane na skládku a jak nakládání s bioodpady souvisí s klimatickou krizí.

Lit.: Trusinová, Magdaléna: Sucho aneb Jak najít v krajině rovnováhu pro všechny? In web ČRo Plus, 6. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, že se v Česku projevuje sucho, většina tuzemských obyvatel ví. Fenomén sucha ale dopadá na různé skupiny lidí a regiony různě. V prvním díle klimatického podcastu Člověka v tísni, který se věnuje tomu, jak se vyrovnáváme s následky klimatické změny, se podíváme do Šakvic na jižní Moravě, kde se suchem a půdní erozí bojují výsadbou alejí a obnovováním mokřadů.

Širší kontext doplňuje Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změnu klimatu, a antropoložka Markéta Zandlová, vedoucí týmu projektu Příběhy sucha.

Sucho u Novomlýnské nádrže? Opravdu?

Šakvice u Novomlýnské nádrže na jižní Moravě si možná se suchem nespojujeme, jenže velká vodní plocha před suchem automaticky nechrání. Starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová nás provází po okolí a podotýká, že právě oni v obci řeší dopady sucha velmi intenzivně. (…)

Vesnice a okolí navíc trpí větrnou erozí. Místní si v rámci jednoho projektu nechali zpracovat doporučení metodou scénářů budoucího vývoje. Vyšly z nich mj. možnosti pěstovat lanýže nebo sóju, starostka Dirgasová však doufá, že k tomu nedojde: „Já doufám, že ne. Vysazujeme tu tolik zeleně. Obnovujeme rybníčky a lužní lesy. Pořád přemýšlím, kam ještě něco zasadit. Snad se to projeví.“

Před čtyřmi lety obec obnovila rybníček – vycházela přitom ze starých map, vzpomínek pamětníků a pozorování v krajině. Kolem něj se najednou objevily dávno vyhynulé druhy slanomilných rostlin, jako je kuřinka solná nebo bahenka šášovitá. U dalšího rybníku se zvedají hejna ptáků, mezi nimi čejky a pisily čáponohé.

Lit.: Slavičínský, Jiří: Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus. In web ČRo Plus, 11. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V šesté epizodě podcastu Hlasy proměny se zaměříme na odpad. Na odpad jsme zvyklí dívat se jako na něco zbytečného, nečistého, jako na něco, čeho se musíme zbavit. Co se ale stane, když ho začneme vnímat jako užitečnou věc, která se dá znovu využít, jako zdroj nebo surovinu?

Na příkladu bioodpadu a jeho využití jako zdroje bioplynu to probereme s Hanou Potměšilovou ze spolku Revenium, která provozuje bioplynku při pražení kávy, Štěpánem Bubákem z Člověka v tísni, který instaluje bioplynky v Zambii, a Soňou Klepek Jonášovou z Institutu cirkulární ekonomiky. (….)

Lit.: Pouchlá, Martina: Nezájem i strach. Mluvit o klimatické změně znamená výzvu pro žáky i vyučující. In web ČRo Plus, 18. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sedmé epizodě podcastu Hlasy proměny se vydáme na dvě brněnská gymnázia, která k výuce o klimatické změně přistupují aktivně, a budeme pátrat po tom, jak toto téma co nejcitlivěji předat nastupující generaci. Klimatické vzdělávání si totiž postupně nachází cestu na všechny stupně českých škol, ať už je to při projektových hodinách, ve volitelných seminářích, nebo během přestávek.

O nejlepších cestách, jak toto složité téma ve výuce pojmout, se pobavíme s Denisou Hobžovou, učitelkou Biskupského gymnázia v Brně, Irenou Ivičičovou, učitelkou z brněnského Gymnázia Slovanské náměstí, a Ondrášem Přibylou, zakladatelem platformy Fakta o klimatu.

Studenti si často myslí, že nic nezmění

Na jednu stranu sedí v lavicích angažovaní a environmentálně citliví mladí lidé, na druhou stranu ale také ti méně zapálení. (…)

„Ze začátku to téma odmítají, buď jej považují za nudné, už o tom hodně slyšeli, nebo k tomu mají postoj – stejně nic nezměníme. Ale jak se postupně dostáváme do hloubky, tak se to mění. Ale počáteční reakce bývá někdy odmítavá,“ sdílí svou zkušenost učitelka Denisa Hobžová, která se klimatické změně věnuje v rámci projektové výuky na Biskupském gymnáziu v Brně.

Její studenti nicméně také zakládají na škole ekoknihovničky, zelené stěny a pořádají swapy, aby poukázali na zhoubnost fast fashion neboli rychlé módy pro naši planetu. (…)