Zapomenuté děti (2024)

Přidal: Premek |

Duben 28, 2024

Říká se jim zapomenuté děti. Mají jednoho nebo oba rodiče ve vězení, a na vyrůstání a dospívání tak zůstaly samy. Jak situaci vnímají a jak se cítí rodiče, když nemohou být se svými potomky? Dokument „Zapomenuté děti“ je mozaikou vyprávění několika takových dětí a jejich rodičů. Připravila ho Kateřina Kubalová. Dramaturg Jakub Horáček. Mistr zvuku Tomáš Gsöllhofer. Produkce Štěpán Ron.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.; 27 min.). Repríza 22. 9. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Lit.: Kubalová, Kateřina: Trauma, jako by šlo o život. Děti, které mají tátu a mámu za mřížemi, se cítí ohroženi. In web ČRo Plus, 22. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říká se jim zapomenuté děti – jednoho nebo rovnou oba rodiče mají ve vězení. V České republice jich podle odhadů založených na počtu vězňů může být 30 až 40 tisíc. Řeší trable, se kterými by se pral i dospělý, a často jsou na to samy. Rodina přitom přichází i o to nejcennější – o společně prožitý čas. Dokument Kateřiny Kubalové vypráví příběh několika dětí a jejich rodičů a ukazuje, jak se s takovou situací rodina vypořádala a jak ji změnila.

15letý Fíla se musel bez rodičů obejít od svých dvou let, kdy si pro oba přišla zásahová jednotka. Chvíli vyrůstal s dědečkem později v dětském domově. „Na rodiče jsem měl velkou zlost. Mámě jsem řekl, že jestli se ještě někdy dotkne drog, tak už s ní nikdy nepromluvím.“ (….)

Podle Gabriely Kabátové z Mezinárodního vězeňského společenství je největším problémem dětí vězněných rodičů neošetřené trauma. „Děti se cítí ohrožené na životě. Odchod rodiče prožívají podobně, jako kdyby zemřel. Rodina většinou neví, jak na situaci reagovat. Problémy se v dítěti zazdívají a to může mít velmi vážné následky.“

S vězněným rodičem se může v současné době jeho dítě vídat tři hodiny jednou za měsíc. Covid přinesl častější využívání videohovorů. Své o tom ví také Hana, maminka pětileté a devítileté dcery. Bez táty byly skoro čtyři roky.

„Hodně jsme si telefonovali. Dobré bylo, že měl 20 dní přerušení trestu, ale když jsme si ho vyzvedávali, věděli jsme, že to zase skončí.“ (..)

Radiodokument