Osudy – Jana Orlíková-Brabcová 1/5 (2010)

Přidal: Přemek |

Červen 8, 2010

Rozhlasové vzpomínky odborné pracovnice Grafické sbírky Národní galerie v Praze. Připravila Jana Špačková. Technická spolupráce Miloš Kot.

Natočeno 2010. Premiéra 31. 5. – 4. 6. 2010. Repríza 27. – 31. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: anonym: Osudy Jany Orlíkové-Brabcové. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Jana Orlíková-Brabcová (narozena 19. května 1939) je někdejší odborná pracovnice Grafické sbírky Národní galerie v Praze, kterou v letech 1990-1995 nejen vedla, ale též zastupovala v prestižním mezinárodním kolegiu správců grafických kabinetů.

Mimořádně se zasloužila o zahájení citlivé rekonstrukce paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze pro potřeby jedné z největších grafických sbírek ve střední Evropě, stejně jako o oživení jejích výstavních a akvizičních aktivit. Jméno Jany Orlíkové je rovněž trvale spojeno s výsledky její odborné práce, zejména s uměním a umělci konce 19. a přelomu 19. a 20. století. Z nich soustředěnou pozornost věnovala především dílu Mikoláše Alše, Luďka Marolda, Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Antonína Slavíčka, Vojtěcha Preissiga a Františka Kupky.

Dalším z blízkých umělců se stal Jan Zrzavý, s nímž v závěru umělcova života udržovala těsné kontakty, podílela se rovněž na přípravě výstavy, nachystané pražskou Národní galerií v roce 1990 ke stému výročí umělcova narození, a je také spoluautorkou monografie Jana Zrzavého z roku 2003.

Lit.: anonym: OSUDY: Jana Orlíková-Brabcová. In web ČRo 3 Vltava, květen 2010 (anotace). – Cit.: Mgr. Jana Orlíková-Brabcová (*19. 5. 1939) – někdejší dlouholetá odborná pracovnice Grafické sbírky Národní galerie v Praze, kterou v letech 1990–1995 nejen vedla, ale též zastupovala v prestižním mezinárodním kolegiu správců grafických kabinetů – International Committee of the Keepers of Prints and Drawings Cabinets. Jako vedoucí grafické sbírky se mimořádně zasloužila o zahájení citlivé rekonstrukce paláce Kinských na Staroměstském náměstí pro potřeby jedné z největších grafických sbírek ve střední Evropě, stejně jako o oživení jejich výstavních a akvizičních aktivit…..

Jméno Jany Orlíkové-Brabcové zůstane trvale spojeno hlavně s nepřehlédnutelnými výsledky její odborné práce, kterou má většina odborné i širší veřejnosti spjaty hlavně s uměním a umělci konce 19. a přelomu 19. a 20. století. Z nich soustředěnou a vytrvalou pozornost věnovala především dílu Mikoláše Alše, Luďka Marolda, Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Antonína Slavíčka, Vojtěcha Preissiga a Františka Kupky. Dalším z umělců blízkých jejímu srdci se stal Jan Zrzavý, s nímž v závěru umělcova života udržovala těsné kontakty a k jehož zhodnocení výrazně přispěla nejen velkou výstavou připravenou pražskou Národní galerií v roce 1990 ke stému výročí umělcova narození, ale také obsáhlou monografii (2003), kterou napsala ve spolupráci s Karlem Srpem.

Radiodokument