Výlety s Vltavou – Micu aneb Po stopách první trvale žijící Japonky v Čechách 1/5 (2024)

Přidal: Premek |

Srpen 27, 2024

Připravili Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek.

Připravila Plzeň v roce 2024. Premiéra 26. – 30. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.; 5 x cca 15 min). Repríza 26. – 30. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Obsah: 1. Poběžovický zámek, místo českojaponské lásky (14:54) – 2. Augustiniánský klášter v Pivoni, letní sídlo českojaponské hraběcí rodiny (14:09) – 3. Zámeček Diana, oblíbené místo Micu i jejích sedmi dětí (12:48) – 4. Starý Hernštejn, poběžovické panství z věže romantické zříceniny (12:53) – 5. Horšovský Týn, expozice věnovaná Micu (14:55).

Lit.: Buriánek, Miroslav – Salcmanová, Tamara: Micu aneb Po stopách první trvale žijící Japonky v Čechách. In web ČRo 3 Vltava, 27. srpen 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Autoři pořadu Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek se s posluchači podělí o zajímavý životní příběh významné japonské ženy, Mitsuko Coudenhove-Kalergi. V putování se vydají po místech jejího pobytu a tvorby.

Osmnáctiletá Mitsuko Aojama, dcera tokijského obchodníka se starožitnostmi, se v roce 1892 provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který v Japonsku plnil diplomatickou misi legačního rady Rakouska-Uherska. Cesta ke sňatku nebyla zrovna jednoduchá, partnery dělil totiž nejen kulturní a věkový rozdíl, ale také rozdíl v postavení. Mitsuko byla mladá, krásná, výtvarně i literárně nadaná, ale neurozená. Všechny překážky se však nakonec ukázaly být nepodstatnými, Mitsuko si vzala českého šlechtice a v roce 1896 se svým manželem a dvěma syny opustila Japonsko, aby nadále žila na panství svého manžela.

Jako hlavní sídlo si zvolili Ronšperk, nynější Poběžovice, kde Micu pečovala o sedm dětí a po předčasném úmrtí svého manžela i o celé panství. Navíc se věnovala i svým zálibám, hlavně malování a psaní.

Do Japonska se Mitsuko už nikdy nepodívala: „Po celý svůj život jsem se snažila být dobrou Japonkou a zrovna tak jsem usilovala i o to, abych byla dobrou Rakušankou, neboť Rakousko je vlastí mého manžela a mých dětí a stalo se i mou druhou vlastí.“ Často bývá označována za matku moderní Evropy, protože její syn Richard v roce 1923 založil Panevropskou unii, nejstarší evropské hnutí usilující o sjednocení Evropy. (…)

Radiodokument