Příběhy 20. století – Hana Bicencová, Eva Jourová a Jitka Matoušková (2024)

Přidal: Premek |

Září 8, 2024

Dnešní Příběhy 20. století jsou věnovány vzpomínkám tří žen – dcer politických vězňů z padesátých let. Rodina Hany Bicencové byla zničena během vykonstruovaného soudního procesu s údajnou záškodnickou skupinou. Otcové Evy Jourové a Jitky Matouškové byli odsouzeni v procesu s Miladou Horákovou. Jak tu persekuci vnímaly děti odsouzených? Jak se odrazila v jejich životech? Pořad připravil Adam Drda.

Natočeno 2024. Premiéra 8. 9. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).

Lit.: Drda, Adam: Nyní nemám naprosto nikoho, kdo by se o mne staral. Příběh Hany Bicencové (Liškové) a její zničené rodiny z obce Stříbřec. In web ČRo Plus, 8. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V říjnu 1952 se čtrnáctiletá Hana Lišková (později Bicencová) dostala do ústavu pro nezaopatřené děti ve Vodňanech. Zhruba o týden dřív, přesně to bylo 6. října, skončilo její dětství, od toho dne už neměla právo na klidný život s rodiči, sourozenci a babičkou. Neměla právo na domov ani na studium, neboť byla dcerou zatčených a později odsouzených nepřátel lidově demokratického zřízení.

Rodina Liškových byla razantně zlikvidována: stala se součástí trosek, které za sebou zanechávali lidé, uvádějící v život krásný ideál komunismu. Vzpomínkám Hany Bicencové patří podstatná část Příběhů 20. století, tentokrát zaměřených na osudy blízkých příbuzných politických vězňů z 50. let.

Hana Lišková Bicencová přišla na svět 22. října 1938 v obci Stříbřec u Třeboně, kde se shodou okolností narodil také básník a literární funkcionář Jan Pilař (1917–1996), autor řady angažovaných veršů, kvalitních asi tak, jak už angažované verše bývají.

Například těchto z roku 1950: „Jde stopou ohnivou, jde po všech zemědílech,/ už celé věky jde a nepřestane jít,/ jde člověk proletář z vesnic a z měst a z dílen/ za pravdou Lenina, s níž nelze zabloudit.“

Liškovi nešli „za pravdou Lenina“, měli malou hospodářskou usedlost, předávanou z generace na generaci. Otec Jan pracoval na hospodářství a příležitostně na stavbě silnic, matka Marie byla v domácnosti. Hana měla o tři roky starší sestru Marii a o šest let staršího bratra Jana, který se vyučil kuchařem v hotelu Znamenáček v Táboře.

V učení se Jan Liška mladší spřátelil se spolužákem Alexandrem Bělohlávkem, který s ním jezdíval o nedělích do Stříbřece a s rodinou se sblížil. Po komunistickém převratu se Liškovým svěřil, že už v Československu nechce žít. (..)

Radiodokument