Historie Plus – Coby Kdyby II 1/? (2024)

Přidal: Premek |

Prosinec 14, 2024

Připravila Naďa Reviláková.

Hovoří historik Jan Adamec.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 7. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 14. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.), 3. dílu 21. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 28. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Obsah: 1. Kdy a jak by skončila válka v Tichomoří, kdyby Američani nevynalezli atomovou bombu?

2. Dnes o tom, jak by vypadalo Československo, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Jak by v tom případě vypadal vývoj v Československu, kdyby tu téměř tři miliony Němců zůstaly? Nakolik by ovlivnily první poválečné volby, postoj ke komunistickému režimu nebo v dobách jeho uvolnění národnostní ambice? Mohla by z Česko-slovenské republiky být Česko-slovensko-německá? Co by tomu napomohlo i zabránilo?

3. Co by se stalo kdyby se státem Izrael vznikl současně i stát Palestina? To je další téma trochu jiné Historie Plus. Hledá odpověď na to, jestli mohli žít dnes Palestinci a Izraelci na Blízkém Východě v míru? A pokud ne společně, bylo možné hledat cestu ke smíření jindy a jinde?

4. Co kdyby v Sovětském svazu nebyl zvolen na post generálního tajemníka Michail Gorbačov a nepřišel tak se svojí perestrojkou? Jak by vypadal dnešní svět i Československo bez rozpadu SSSR?

Pozn.: Coby kdyby II. Tak trochu jiná Historie Plus o alternativních dějinách.

V první sérii tak trochu jiné Historie Plus na téma Coby kdyby jsme na principu alternativních dějin pozměňovali významné okamžiky v minulosti Československa.

Ve druhé řadě se zaměříme více na světovou historii, která se však mnohdy dotýká také té naší. Například konce druhé světové války. Ta v Evropě skončila sice už v květnu 1945, na světových bojištích se však stále ještě bojovalo. Jak by to asi s definitivním koncem 2. světové války dopadlo, kdyby Američané nevynalezli atomovou bombu? Odpověď na tuto otázku nezahrnuje jen osud Japonska, ale i důsledky pro celý svět, Evropu a s ní také Československo.

V druhém dílu nás budou zajímat Němci, především ti čeští. Co kdyby nebyli po válce odsunuti? I taková možnost jistě byla ve hře.

Celým světem v současné době otřásá konflikt na Blízkém východě mezi Izraelci a Palestinci. Bylo možné mu předejít, kdyby společně s Izraelem vznikl kdysi také stát Palestina?

A co takový Michail Gorbačov, kdyby se nestal prezidentem. Jaký by byl osud Sovětského svazu a s ním i celého světa bez perestrojky a konce studené války?

Opět nám v hledání možné alternativy dopomůže reálné, ale i fiktivní zpravodajství, a uzdu fantasii odvážně popustí historik Jan Adamec.

A proč má smysl nad alternativní podobou dějin vůbec uvažovat? I v reálném posuzování historie se stále vracíme k momentům, kdy její aktéři při rozhodování stáli na křižovatkách. Po jakých cestách se vydali, víme. Ale z reálných zkušeností můžeme domýšlet, jaké konce by je mohly čekat na cestách jiných. Domýšlení možných důsledků je přece součástí každého rozhodování, ať už dříve, či nyní. Tak se v něm s námi pojďte trochu procvičit. (anotace)

Lit.: Reviláková, Naďa: Američané v Japonsku, Stalin v Evropě. Jak by se vyvíjel svět, kdyby USA nepřišly s atomovou bombou? In web ČRo Plus, 7. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Evropané už v květnu 1945 slavili konec druhé světové války, Američané v té době ještě vyhráno neměli. Kapitulace Japonska byla v nedohlednu a americká veřejnost začala být netrpělivá. Co by bylo dál, kdyby Američani nevytvořili a nepoužili atomovou bombu? Konkrétní plány, jak Japonsko donutit ke kapitulaci jinou cestou, existovaly. A mohly ovlivnit i další vývoj Evropy. Věnuje se tomu další díl minisérie Coby kdyby v pořadu Historie Plus.

„Američané očekávali, že ta válka už by měla skončit, že už brzy dojde k demobilizaci, k ukončení válečných operací,“ vrací se historik Jan Adamec do jarních dnů roku 1945. „Ovšem američtí plánovači v tu samou dobu věděli, že to nejtěžší ve válce s Japonskem teprve čeká. Dobýt samotné japonské ostrovy.“

Japonci byli známí tím, že se nevzdávají. Až na úplné výjimky bojovali do posledního muže. A než by se dostali do zajetí, raději volili sebevraždu.

Američané tedy museli počítat s tím, že pokud budou chtít japonské ostrovy dobýt v rámci pozemní operace, půjde o boj tvrdý a krvavý. Museli se tedy připravit na obrovské ztráty na obou stranách.

S tím Japonsko kalkulovalo, a proto se jeho představitelé nechtěli vzdát, i když válka už byla zjevně prohraná. Chtěli si vynutit podmínky kapitulace, které pro ně budou výhodné.

„Aby si Japonsko uchovalo stávající císařský režim a vyhnulo se okupaci japonských ostrovů,“ jmenuje historik Adamec. (…)

Radiodokument