Portréty – Zdeněk Mlynář (2013?)

Přidal: Premek |

Leden 6, 2025

Zdeněk Mlynář, aktér a zároveň pečlivý pozorovatel událostí československého roku 1968. Připomenou ho Jan Sedmidubský a Zdeněk Doskočil.

Repríza 22. 8. 2013 (ČRo Plus, 49 min.); 6. 1. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Zdeněk Mlynář – svědek a analytik Pražského jara. In web ČRo Plus, 22. srpen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když člověk vezme do ruky knihu Mráz přichází z Kremlu, která vyšla v roce 1990 v Československu v nevídaném nákladu 150 tisíc výtisků, musí uznat, že i po letech je to napínavé čtení.

Ale nejedná se v podstatě o paměti, jak bývá tato kniha mylně označována. Spíš máme co dělat se zevrubnou, byť subjektivní analýzou osmašedesátého roku.

Zdeněk Mlynář byl od května toho roku tajemníkem ústředního výboru komunistické strany a tedy (byť bez hlasovacího práva) účastníkem všech klíčových politických jednání v nejvyšším patře KSČ od jara do podzimu 1968.

Mlynářovy vzpomínky se odehrávají prakticky výlučně na půdorysu Pražského jara, až na prolog z Moskvy první půle padesátých let, kdy studoval na Lomonosově univerzitě práva (jeho spolužákem byl Michail Gorbačov a přestože se stali celoživotními přáteli, paradoxně Mlynář tuto známost nikdy nemohl politicky využít…).

Pokud ale čtenáře zajímá, co se dělo v Mlynářově životě před rokem 1968 nebo bezprostředně po něm, bude zklamán. Snad je to tím, že nejdramatičtější okamžiky prožil Mlynář skutečně toho roku, snad tím, že jako bytostný „homo politicus“ nezachází do podrobností ani osobních, ani profesních, pokud se netýkají politického života.

Našla by se ovšem i bílá místa v politickém životopise Zdeňka Mlynáře – například se nedočkáme analýzy jeho pookupačního televizního projevu ze září 1968, kdy se poměrně jednoznačně postavil za řekněme „normalizaci s lidskou tváří“, i s vědomím rizika, že bude označen za zrádce a kolaboranta. (…)

Radiodokument