Osudy – Hanna Arie Gaifman 1/5 (2011)

Přidal: Přemek |

Leden 9, 2012

O životě a práci v českém, izraelském a americkém prostředí hovoří filoložka, ředitelka koncertní a literární sekce nejstaršího kulturního centra v New Yorku „92nd Street Y Tisch Center“. Připravila Renata Spisarová.

Připravila Ostrava v roce 2011. Premiéra 9. – 13. 1. 2012 (5 x 30 min.).

Lit.: Spisarová, Renáta: Osudy s Hannou Arií Gaifman. In web ČRo, leden 2012 (článek). – Cit.: Pokud se chcete potkat s charismatickou a energickou ženou, která má přehled o literatuře a hudbě téměř z celého světa, ptejte se v prestižní 92nd Street Y Tisch Center pro umění v New Yorku po ředitelce koncertní a literární sekce. Je jí filoložka Hanna Arie Gaifman. Pětidílné Osudy připravila v ostravském studiu Českého rozhlasu Renáta Spisarová.

Hanna Arie Gaifman se narodila čtyři roky po válce v české židovské rodině a do 14 let vyrůstala v Praze. Poté odjela s rodiči do Izraele, kde prožila podstatnou část svého života. Na univerzitě v Jeruzalémě vystudovala rusistiku a anglickou literaturu, na hudební akademii tamtéž pak klavírní hru. Na Stanford University získala diplom v oboru slavistika a literatura. Slovanské jazyky a literární teorii včetně češtiny vyučovala na Berkeley University i New York University. Hovoří plynně v šesti jazycích. Na sklonku roku 1989 se mohla po 26 letech vrátit do Československa. Ještě předtím začala v New Yorku s organizací konference o české literatuře let 1890 až 1990. Ta se pak s velkým úspěchem uskutečnila v březnu 1990 za účasti široké obce literátů našich i amerických.

V průběhu let 1993 – 2000 vedla Hanna Gaifman v Čechách Mozartovu akademii, byla ředitelkou uměleckého managementu a zahraničních vztahů České filharmonie, s Antonínem Matznerem založila a vedla festival Musica Judaica.
Uplynulý rok věnovala Hanna Gaifman v 92nd Street Y přípravám projektu Budeme tvořit- budeme žít: Hudba Terezína. Americkou veřejnost tak od letošního ledna (2012) seznamuje s podmínkami a šíří kreativity v terezínském ghettu.

Své vlastní osudy a osudy nejbližší rodiny a svých přátel prolíná Hanna Gaifman reflexemi naší poválečné historie, života v Izraeli v 60. a 70. letech, i života ve Spojených státech od 80. let do současnosti. Úvahami o české společnosti tady a teď. Z osobních vzpomínek Hanny Gaifman i přesto, že jsou často velmi bolestné, tryská nadhled, humor a naděje. Doprovází je nadčasovými rozvahami o smyslu lidské existence, otázkami kdo jsme a kam směřujeme. Hanna Gaifman otevírá témata historická, náboženská, literární i hudební. Její výpověď je vzácným svědectvím ženy s hlubokou znalostí české, izraelské i americké mentality. Ženy s výjiměčným sebevědomím a zároveń hlubokou pokorou k životu samému.

Radiodokument