Páteční večer – Násilník severského i českého snu (2013)

Přidal: Přemek |

Leden 7, 2014

Kompozice slova a hudby k 150. výročí narození norského malíře a grafika Edvarda Muncha. Hovoří norští kurátoři Petra Pettersenová z Munchova muzea a Frode Haverkamp z Národní galerie, Olga Uhrová ze Sbírky moderního umění pražské Národního galerie, překladatelka Jarka Vrbová a lektorka Bergliot Geistová z Ibsenova muzea v Oslo. Pořad doplňují ukázky z malířových textů. Připravili Vladimíra Bezdíčková a Jiří Kamen.

Natočeno 2013. Premiéra 13. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min).

Lit.: Kamen, Jiří: Edvard Munch – násilník severského i českého snu. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2013 (článek). – Cit.: „Nemoc, smrt, strach provázely Edvarda Muncha po celý život“ píše Otto M.Urban v munchovské studii Ráj bolesti. „Aspoň takto to v pozdějších letech sám umělec formuloval. Munch byl ostatně ve svých názorech, jak je nacházíme v jeho denících, poznámkách, básních i v rozsáhlé korespondenci, poměrně otevřený.

Bez pózy a jasně psal a hovořil o svém životě v celém jeho spektru: od úspěchů a slávy po propady a zhroucení. Munch chápal své dílo jako přímou vizuální projekci svých vlastních zážitků a zkušeností, jako deník svého života: „Mé obrazy jsou mými deníky.“

Edvard Munch (1863-1944), norský malíř a grafik, vlivný představitel světového moderního umění, se narodil v rodině chudého vojenského lékaře, měl čtyři sourozence. Život rodiny rozvrátila smrt Edvardovy matky a jeho sestry. Otec reagoval na manželčinu smrt příklonem k pietismu. V této době byl Edvard často nemocný a pro zabavení si kreslil. Otec uváděl syna do historie, literatury a vyprávěl dětem strašidelné příběhy a povídky Edgara Allana Poea.

Edvard studoval na kreslířské škole v Oslo. Ovlivnil ho naturalismus, symbolismus a především impresionisté a postimpresionisté zejména Gauguin a Seurat. Jeho rané výtvarné práce předznamenaly expresionismus, pozdější představují jeho vrchol. Významná a inspirující pro obě strany byla Munchova setkání s literáty: Strinbergem, Ibsenem nebo Przybyszewským. K nejznámějším Munchovým obrazům patří vedle Výkřiku Nemocné dítě, Madona, Smrt v pokoji nemocné nebo Tanec života.

Výrazné jsou Munchovy stopy v dějinách světového umění: jeho berlínská výstava v roce 1892 výrazně ovlivnila expresionistickou skupinu Die Brücke a přispěl k vzniku Berlínské secese. V českém prostředí se stal známým po výstavě v roce 1905, která patří k mezníkům ve vývoji moderního umění v českých zemích.

Dnes jsou Munchovy obrazy součástí sbírek v mnoha významných světových muzeích a galeriích. Jedna z verzí Výkřiku byla ukradena z norského Národní galerie v roce 1994; v roce 2004 byla ukradena jiná verze Výkřiku spolu s Madonou z Munchova muzea. Všechny obrazy se nakonec našly a vrátily se do sbírek. Krádeže paradoxně zvýšily zájem o Munchovo dílo na celém světě.

K 150. výročí narození Edvarda Muncha se konají v norských galeriích výstavy, některé z nich navštívili autoři pořadu, Vladimíra Bezdíčková a Jiří Kamen. Pro munchovský Páteční večer jsme natáčeli s kurátory z Munchova muzea, Národní galerie a Ibsenova muzea v Oslo. České souvislosti Munchova díla v pořadu komentuje Olga Uhrová ze Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze, nad jeho literární tvorbou se zamýšlí překladatelka Jarka Vrbová, o vztazích moderních umělců k Munchovi pohovoří Otto M. Urban.

Radiodokument