Malá ryba (2014)

Přidal: Premek |

Červenec 3, 2014

Petr Pýcha. První příspěvek k novému žánru „dramaloci“ – dramatu s géniem loci. Tentokrát z Karlových Varů. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Oldřich (Oldřich Kaiser), Roman (Ondřej Vetchý), Milan (Leoš Noha), moderátorka (Patricie Strouhalová), reportérka + hlasatelka (Jolka Krásná), reportér (Ľubomír Smatana) a další.

Natočeno v roce 2014. Premiéra 4. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min.) v cyklu Kabinet. Repríza 19. 6. 2015 (ČRo 2 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 31. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Silvestr na přání.

Lit.: Kamberský, Jakub: Malá ryba v automobilu. In Týdeník Rozhlas 31/2014 (recenze). – Cit.: Mám z praxe vyzkoušeno, že když mezi občasnými posluchači Českého rozhlasu vyslovím jméno Petr Pýcha, leckdo tápe. Jakmile ale dodám, že to je ten, který psal v tandemu s Jaroslavem Rudišem, mnohým začne svítat a vybaví si hry Strange love (2008), Salcburský guláš (2009), černou komedii Lidojedi (2011) anebo nedávno reprízované Léto v Laponsku (2006). Tedy hry, ve kterých autoři brilantně zpracovali mnohé fenomény naší současnosti, povětšinou ty neblahé. Jejich tvorbu lze vnímat jako nahořklé tragikomedie, které v posluchači dlouho rezonují. Jistě i zásluhou reálných a uvěřitelných dialogů a hlavně pak díky štěstí na realizátory a herce. S výjimkou Léta v Laponsku byl jejich dvorním režisérem Aleš Vrzák. Ten ostatně pokračuje v režii samostatných Pýchových dramatických textů.

Také v mé mysli bylo jméno Petra Pýchy nějaký čas tak trochu ve stínu Jaroslava Rudiše, a nutno dodat, že zcela neprávem. Pýcha totiž vlastní tvorbou dokazuje, že je zralým autorem. Jistě o tom svědčí hra Benzina Dehtov, oceněná 2. místem v soutěži o původní rozhlasovou hru, již Český rozhlas vysílal v březnu letošního roku.
V miniatuře Malá ryba, pojednávající o únosu na karlovarském filmovém festivalu, autor dokazuje, že i na malé ploše dokáže vystavět silné drama s komickými prvky.

Taxikář Roman (Ondřej Vetchý), frustrován nepříznivou životní situací, se utápí v depresích a alkoholu jako malá ryba mezi štikami, čekajícími na svou příležitost. Notně posilněn alkoholem a vyhecován kamarádem v baru se rozhodne situaci řešit svérázným způsobem – únosem ještě menší ryby, než je on sám. Vše se ale vyvine jinak, jak už
to bývá.

Uneseného si zahrál Oldřich Kaiser. S tím režisér Vrzák spolupracuje často, ovšem pro Ondřeje Vetchého šlo po zmíněné Benzině Dehtov teprve o druhou význačnou roli pro rozhlas za dlouhou dobu. Je potěšující, že nejenom divadlo, televize a film, ale také rozhlas dává oběma zralým hercům zapamatovatelné umělecké příležitosti.

Obdiv si zaslouží i zvukový designér Ladislav Železný, kterému se podařilo splnit další z náročných úkolů režiséra, a sice téměř celou hru nahrát v reálu, tedy v automobilu. Tato situace mě vybídla k drobnému experimentu – vyslechnout hru za jízdy v autě. Byl to mimořádný prožitek, řekněme velmi iluzorní. Už při prvním poslechu bylo jasné, že se děj odehrává v dešti, ale až při poslechu v autě mi došlo, že déšť postupně zesiluje. Bylo to natolik autentické, až jsem se musel přesvědčit, zda jsme do deště nevjeli i ve skutečnosti. O zvláštním účinku spojení zvuků reálného motoru s tím natočeným ani nemluvě. Byť jsou tyto poznatky ryze subjektivní, potvrzují správnost
směru, jimž se vydal Aleš Vrzák a kterému přicházejí na chuť další režiséři, například Ivan Chrz či Petr Mančal, který aktuálně natáčí hru v důlním prostředí.

Vltava odvysílala Malou rybu příznačně, v pátek 4. července, tedy v den zahájení letošního ročníku karlovarského festivalu. Dodejme rovněž, že jde o první vlaštovku ze zamýšlené řady, kterou autor pracovně nazval „dramaloci“, tedy drama vážící se k danému městu. Jak jsem se doslechl, není to výzva jen pro něj samotného, ale i pro další autory. Tak se těšme.

Lit.: Bíč, Jindřich: Hvězda Devadesátek Kryštof Bartoš o děsivé autonehodě: Kotrmelce přes střechu a pád do potoka! In web Blesk, 6. 2. 2022 (rozhovor). – Cit.: (…) Já měl v hlavě radu od Ondry Vetchého, a když jsme se o tom pak s Martinem bavili, ulevilo se mi, že k tomu přistupuje podobně. I proto jsem rád, že jsem Ondřeje Vetchého poslechl, respektuji ho, dokonce jsem se s ním potkal už při své první profesionální práci. (…) Byla to rozhlasová hra, kde hráli hlavní role Oldřich Kaiser a právě Ondřej. Já tam tehdy měl jen čurdu. Režisér Aleš Vrzák to natáčel v terénu. Byli jsme na ulici v Karlíně a měli jsme skandovat: Černá zmije, černá zmije! Možná ta hra byla ze sportovního prostředí, už nevím. Skandovali jsme a kolem procházelo zrovna několik mladých Romů. Zaslechli to a připadalo jim, že to jsou rasistické nadávky, tak šli na nás. My jsme se s Oldřichem Kaiserem na sebe podívali a přemýšleli, co budeme dělat, ale najednou vystoupil Ondřej Vetchý z auta (…).