Lifting státní hymny (2014)

Přidal: Premek |

Září 22, 2014

Milan Šotek. Minutová hra u příležitosti Dne české státnosti. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: první dramaturgyně (Lucie Polišenská), druhá dramaturgyně (Andrea Elsnerová).

Natočeno 2014. Premiéra 25. 9. 2014. Repríza 1. 10. 2015; 26. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:41 h). K poslechu zde.

Text hry:

Dvě dramaturgyně (na úrovni Hany a Hany) lámou si hlavu nad direktivním zadáním.

D1: Stáhnout českou hymnu pod minutu? To už se úplně zbláznili!

D2: Posluchač dneska víc neuposlouchá. Všechno se zkracuje.

D1: No, nevim.

D2: Sportovci nám ještě poděkujou, uvidíš. Zaběhneš maratón, a pak abys trčela na bedně.

D1: Nebudou muset seříznout stožáry – aby na ně stačili vytáhnout vlajku?

D2: Aspoň sedm vteřinek kdybysme vyrycaly. Chce to přísnou dramaturgickou tužtičku. Rovnou bych zrušila ty repetice. „Kde domov můj? Kde domov můj?“ To přece stačí říct jednou!

D1: Jasně. Mareš byl slepej, ale ne hluchej.

D2: To samý na konci: „Země česká, domov můj – Země česká, domov můj“. To už Tylovi vyloženě docházela invence.

D1: Dvakrát se blbě zeptal, musel dvakrát blbě odpovědět.

D2: Celý je to hrozně ukecaný. Co taky chceš od autora, který sám používá dvě křestní jména.

D1: Co ty „skaliny“ tady? Nestačí prostě „skály“?

D2: Ale musí se ti rýmnout s těmi „lučinami“. Počkej… „Po-ska-lách“ – „Po-lu-kách“. A je to! Dvě vteřinky dole.

D1: Hele, a neznevažujem tím vlastně státní symbol?

D2: Prosim tě, to jsou vyloženě kosmetický úpravy. Lifting státní hymny!

D1: Jo, ale co bude s muzikou? Tu máme taky krátit?

D2: Ne, to teď udělají podle nás v hudební redakci.

Rozhlasové hry