Zuzanka to zařídí (2014)

Přidal: Premek |

Prosinec 3, 2014

Jiří Jelínek. Rozhlasová pohádka. Texty písní Jiří Jelínek. Dramaturgie Hana Hložková. Hudba Martin Kyšperský a skupina Květy. Režie Radim Nejedlý.

Osoby a obsazení: Zuzanka (Anna Zapletalová), Berta (Denisa Čepická), Mikuláš (Miloš Maršálek), anděl (Petra Bučková), čert (Vladimír Hauser), babička (Aranka Lapešová), Sintie (Erika Stárková), Nikol (Anežka Kubátová), pes Růža (Michal Isteník), ryba Linda (Jana Stefanka), kocour (Robert Mikluš).

Nastudoval ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 6. 12. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 31 min.). Repríza 9. 12. 2017 (ČRo Rádio Junior, 18:00 h).

Lit.: Hložková, Hana: Jiří Jelínek: Zuzanka to zařídí. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Městem chodí Mikuláš, anděl a zatím nezkušená čertice Berta. Tak se snadno stane, že je omylem zavřena do komory v jednom z bytů, a neví, jak se vrátit zpět do pekla.

Bloudí cizím prostředím a zjišťuje, že jí nepomůžou ani obživlé panenky, ani mluvící zvířata. Když se najednou otevřou dveře, a ze školy se vrátí „nejhodnější holčička ze sídliště“. Zuzanka Němečková náhle stojí před velkým úkolem – musí pomoci čertovské kamarádce k návratu domů. I kdyby měla začít zlobit. Příběh s pohádkovými motivy Zuzanka to zařídí od Jiřího Jelínka je určen dětem, které tuší, že pro přátelství je někdy nutné překročit svoje vlastní já, a že kamarádství má větší cenu, než sebehezčí hračka.

Rozhlasovou inscenaci natočil v brněnském studiu režisér Radim Nejedlý, který do hlavních rolí Zuzanky a Berty obsadil dvě živelná stvoření Annu Zapletalovou a Denisu Čepickou. Obě dětské herečky, s drobnými zkušenostmi z dramatického kroužku na Základní umělecké škole Antonína Doležala v Brně – Líšni, se před mikrofonem ocitly poprvé.

Kromě činoherních pasáží na ně čekaly i písně, takže byl jejich rozhlasový debut plný obtížných zkoušek, které s úspěchem přestály. Autentičnost dětského herectví hlavních představitelek výborně souzní s humorem Jelínkova textu, který je cílen na školáky, ale i na jejich rodiče. O hudební stránku se postaral Martin Kyšperský se skupinou Květy. Hudební styl vyznačující se dynamikou, nápaditostí a hravostí, na pomezí rockových a folkových žánrů, k příběhu ze současnosti skvěle sedí.

Jiří Jelínek (1973) nestudoval umělecké obory, ale vyučil se jako strojní mechanik pro stroje a zařízení. V roce 2000 založil s kamarády alternativní Divadlo DNO, které působilo převážně v Hradci Králové. V tomto nezávislém seskupení, zaměřeném na autorské projekty divadelní i hudební, se záhy profiloval jako dramatik, režisér a herec. Jeho schopnost přenést na jeviště svérázný humor, improvizační techniky a vtipné texty způsobila, že získal nabídku profesionálního angažmá. V roce 2005 se stal členem souboru brněnského Divadla Husa na provázku, ve kterém působil čtyři sezóny, než odešel na „volnou nohu“. Spolupracuje s Divadlem Minor, HaDivadlem, Městským divadlem Zlín, Studiem Ypsilon, Klicperovým divadlem, Divadlem Tramtarie a Divadlem na cucky. V roce 2013 napsal pro rozhlas minutové hry Lízátko a „TA“.

Lit.: Němec, Ivan: Rýmy-šprýmy, pohádky-hrátky. In Týdeník Rozhlas 2/2015 (2. 1. 2015), s. 21 (recenze). – Cit.: V den, kdy podle kalendáře měl jmeniny Mikuláš, zařadila Dvojka ČRo vtipně do programu premiéru pohádky Jiřího Jelínka Zuzanka to zařídí, která vznikla v Tvůrčí skupině Brno (dramaturgie Hana Hložková). Hra začíná scénou, v níž legendární světec netrpělivě čeká s Andělem na Čerta, aby mohli vyrazit na nadílku. Mikuláš v podání Miloše Maršálka je zimomřivý, ubrblaný stařík, marně se snažící zapamatovat, koho má navštívit. Naštěstí má s sebou čiperného Anděla (Petra Bučková), který se dokonale orientuje v knize hříchů. Místo Čerta, na kterého dvojice po čertech dlouho čeká, se však přižene mladičká a čilá čertice Berta (Denisa Čepická), která svého tatínka, jemuž se do služby příliš nechce, nadšeně zaskočila. Nadílka začne u Zuzanky (Anna Zapletalová) – „nejhodnější holčičky ze sídliště“, která přesně ví, co od ní trojice očekává, a s pusou řádně proříznutou dokáže průběh návštěvy sama režírovat. Mikuláš s Andělem však najednou zjistí, že se jim čertice Berta ztratila…

Vtipně rozvíjená dějová nit příběhu se náhle podivně zašmodrchá. V následující scéně se postavy z expozice ztratí a objeví se nové, včetně zvířecích, v nichž se jen stěží orientujeme a obtížně hledáme vysvětlení pro jejich ničím neodůvodněné jednání. Patří mezi ně například kocour, který přišel krást, ale ocitne se „u ledu“ v ledničce, zatímco jiná postava předvádí rádoby vtipnou „autorskou poezii“. Tato těžko pochopitelná dějová digrese se zakrátko střihem překlopí do nového obrazu. Zuzanka se vrátí domů, kde najde zapomenutou čertici Bertu, která by se ráda vrátila do pekla, ale neví jak. Nejhodnější holčička ze sídliště se rozhodne, že jí navzdory své vzorné pověsti pomůže tím, že začne zlobit.

Její nápad slaví úspěch; o rošťárnách, při nichž s Bertou zvoní na zvonky a čmárají po fasádách domů, obdrží v pekle zprávu Čert (Vladimír Hauser) a vyletí zakročit. Čertice se tak setká s tátou, jemuž vysvětlí, že Zuzančiny poklesky nemůže potrestat, neboť zlobila proto, „aby tě přivolala, protože kamarádka pro kamarádku i do pekla skočí“. Náhle se ukáže, že pro obě je „kamarádství nade vše“.

Jiří Jelínek nepatří k začínajícím autorům. Svou zkušenost všestranného divadelního amatéra proměnil již dávno v profesionální dráhu, během níž se uplatnil jako herec, loutkoherec, režisér, scénograf i autor většinou humoristických textů. Často v nich demýtizuje různé legendy, střílí si ze stereotypů a zvláště rád si hraje se slovy a jazykem vůbec. Platí to i o jeho pohádce, v níž se to hemží rýmovačkami, pořekadly, tradičními frazeologismy, oprýskanými slogany nebo aluzemi. Gejzírem těchto jazykových prostředků dosahuje autor sympatické nadlehčené grotesknosti. Škoda že toto množství nápadů, které se objevuje v mluveném projevu i v textech jeho písniček (hudba Martin Kyšperský a skupina Květy), nadužívá autor tak, že jejich nespoutanost vede až k naznačené rozvolněnosti fabule, jejíž struktura „dějových skoků“ se místy stává nesrozumitelnou. (Příčí se mi, abych v případě pohádky mluvil o syžetové výstavbě, kterou autor vybudoval na postmoderních principech.)

Režisér Radim Nejedlý inscenoval pohádku v bystrém tempu, dobře zužitkoval její složku hudební i písňovou a zvláště dobře si poradil s vedením dětských hereček Anny Zapletalové a Denisy Čepické. Obě přivedl k živému a přirozenému projevu, za něž si debutantky zaslouží upřímný obdiv.

Rozhlasové hry