Rozbřesk (1970)
Antonín Zápotocký. Scény ze stejnojmenného románu. Rozhlasová dramatizace Zdeněk Dufek. Technická spolupráce Věra Havlatová, Hana Jírová, Ivo Fišer a Petr Páleníček. Dramaturg Zdeněk Dufek. Režie Jan Fuchs.
Osoby a obsazení: Antonín Zápotocký (Vítězslav Vejražka), Verunka (Světla Amortová), Terezka (Antonie Hegerlíková), Barunka (Daniela Kolářová), baron Schleichwitz (Josef Velda), Jan Dolejš (Zdeněk Hodr), Pepík (Vítězslav Jandák), Dattelzweig (Jindřich Narenta), profesor Václav Dolejš, suplent c. a k. reálky (Miroslav Moravec), Mařáček (Bohumil Bezouška), Bernášek (Karel Hlušička), Pecka (Vladimír Čech I.), Budečský (Jan Schánilec), ??? ( Richard Antonín Strejka).
Dokončeno 4. 4. 1970. (66 min.). Premiéra (?) 28. 2. 1971 (Třetí program, 10:00 h.). Repríza 21. 5. 1971 (Třetí program, 22:30 – 23:40 h.); 14. 9. 1972 (Vltava, 19:30 h.).
Lit.: Padevět, Jiří: Jeden úplně obyčejný životopis jako dodatek k diskusi o panu Sýsovi… In Facebook, 3. 6. 2018 (status). – Cit.: Jeden úplně obyčejný životopis jako dodatek k diskusi o panu Sýsovi a jemu podobných, o slavení či neslavení osmičkových a dalších výročí a o českém osudu během dvacátého století. Pan Dufek. Nebo kamarád Dufek, nebo soudruh Dufek? Nevím.
Zdeněk Dufek se narodil v roce 1922 v Žamberku nad Orlicí. Ještě před maturitou stačil vydat v roce 1939 první básnickou sbírku Zrosené ráno, ve které vyjádřil vztah k rodné zemi, právě okupované nacisty. Během okupace se jeho vztah k vlasti nejspíše trochu změnil. V roce 1940 napsal otevřený dopis K. H. Frankovi, ve kterém vyjádřil hluboký obdiv nad novou Evropou a vojenskými úspěchy německé branné moci. Domníval se, že dopis by mohl sloužit jako předmluva k jeho rukopisu Mrtvá generace. I posudky kolaborantského nakladatelství Orbis seznaly, že se jedná o tak absurdní pochlebování, že není možné text publikovat. Ve stejném roce se v Hradci Králové podílel na vydání sborníčku Hradec Králové paní Boženě Němcové. Více štěstí měl v Orbisu s rukopisem oslavných reportáží z Německa Země naděje a bojů, které vyšly v roce 1944. Od roku 1945 pracoval Zdeněk Dufek jako úředník Stavebních závodů v Hradci Králové, v roce 1950 absolvoval dobrovolnou brigádu v dolech v Malých Svatoňovicích. V roce 1958 napsal svoji první divadelní hru Jmenuji se život, která upozorňovala na hrozbu atomového konfliktu, což bylo v Československu, těžícím uran pro Stalina poměrně aktuální téma. V roce 1959 vydal u příležitosti Mezinárodního dne žen epickou báseň Picasso, oslavující lidský um. V roce 1960 zpracoval dramatizaci románu Antonína Zápotockého Rozbřesk, hra měla premiéru v témže roce, v roce 1962 text recykloval jako hru rozhlasovou. V roce 1963 vydal pokračování knihy Eduarda Basse Klabzubova jedenáctka Ještě jednou Klabzubáci. Od roku 1956 spolupracoval s Filmovým studiem Barrandov, kde se stal v roce 1970 vedoucím dramaturgické skupiny, kterým byl do roku 1972. Od roku 1965 byl evidován jako zájmová osoba Státní bezpečností. Napsal řadu scénářů, například ke komedii Martina Friče Přísně tajné premiéry, nebo k normalizační komedii z hornického prostředí Parta hic. V roce 1976 vydal román z prostředí staveb socialismu Jak se rodí svítání a v roce 1980 román o statečných partyzánech Ostrov za přílivu. Kromě toho překládal, především z francouzštiny. Zemřel v roce 1982 v Praze.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Angažovaná hra. Režie Jan Fuchs. Natočeno v Československém rozhlase v roce 1970.