Ztracená varta (1965)
Giles Stannus Cooper. Rozhlasová hra o zapomenuté posádce z druhé světové války. Překlad Gabriela Nová. Hudba Jaromír Dlouhý, hraje Gustav Brom se svým orchestrem. Sólo na trubku Lubomír Řezanina. Dramaturg Karel Tachovský. Režie Olga Zezulová.
Osoby a obsazení: Edvard Gann, poručík (Zlatomír Vacek), Rita Bleeningová, svobodník (Helena Kružíková), Betsy Lingová (Miriam Hynková), Andrew Blick (Dobroslav Riegl), Morlais Evans (Jaroslav Dufek), Jake Olim (Zdeněk Kampf), děti (Táňa Hubrová a Ivo Hubr).
Nastudovalo Brno v roce 1965 (102 min.). Premiéra 27. 6. 1965 (Praha, 20:00 – 22:00 h.). Repríza 1. 8. 1965 (Československo I, 16:15 – 18:00 h.); 15. 8. 1993 (Vltava, 14:15 – 16:00 h.) v cyklu Klub rozhlasové činohry. Obnovená premiéra 15. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: anonym: Premiéry. Giles Cooper – Ztracená varta. In Rozhlas 26/1965 (15. 6. 1965), s. 16 (článek).
Lit.: -kn- (= Nešvera, Karel): Zítra a v neděli. In Večerní Praha 182 (3183), 30. 7. 1965, s. 3 (anotace)
Lit.: Velíšek, Martin: Giles Stannus Cooper: Ztracená varta. Tragikomedie o tom, jak na ztracené vartě nalézt nový smysl života. In web ČRo 3 Vltava, 15. září 2024 (článek). – Cit.: Malá skupina mužů a žen má za úkol kdesi v odlehlém koutě Walesu střežit během druhé světové války přísně tajné proti raketové dělo. Jenže žádné rakety nepřilétají. A není divu. Je totiž srpen 1945. Ale to je jen začátek příběhu mužů a žen na této ztracené vartě. Reprízou inscenace připomínáme 100. výročí od zahájení pravidelného vysílání na Moravě. (…)
Giles Cooper by při psaní hry z vojenského prostředí mohl čerpat z bohatých osobních zkušeností. Jeho otec byl velitelem Královského námořnictva. On sám po vypuknutí druhé světové války přerušil studia na herecké akademii a přihlásil se do armády. Byl vybrán pro výcvik na Královské Vojenské akademii v Sandhurstu. Po absolvování byl v roce 1942 odeslán na Dálný východ. Jako důstojník pěchoty ve West Yorkshirském pluku bojoval tři roky v barmské džungli proti japonské armádě.
Ale hra Ztracená varta není zdaleka jen o armádě a jejích mnohdy absurdních pravidlech. Otázky, které nás při jejím poslechu napadají, jdou daleko za tento vděčný rámec a dotýkají se nejzákladnějších principů možnosti (či nemožnosti) lidského soužití.
Cooper byl průkopníkem v psaní pro rozhlas i pro televizi. Začínal s dramatizacemi románů Ch. Dickense, G. Simenona, W. Goldinga a dalších. První z jeho původních rozhlasových her, která mu přinesla uznání, byla právě hra Ztracená varta (Mathry Beacon) v roce 1956. Pro rozhlas a televizi BBC napsal přes šedesát scénářů a her. V roce 1960 byl oceněn Řádem britského impéria za „Služby pro rozhlas“.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku