Krásné ženy neboli Joseph Goebbels (1992)

Přidal: Přemek |

Listopad 8, 2005

Ludvík Kundera. Dramatická zkratka posledních hodin nejvyššího ideologa nacistického Německa. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Joseph Goebbels (Ladislav Mrkvička), Magda, jeho žena (Radka Fidlerová), strážní (Mirko Musil a Miroslav Středa) a písařka (Anna Halbichová).

Napsáno 1970. Natočeno 1992. Premiéra 17. 11. 1992 (33 min.). Vysíláno 17. 8. 2010 k úmrtí Ludvíka Kundery (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.). Repríza 14. 8. 2007 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 20. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:40 h).

Pozn.: Dramatický portrét ideologa německého fašismu, který autor napsal s využitím Goebbelsových projevů a deníků. (anotace)

Text hry in: Svět a divadlo, 1990; Kundera, Ludvík: Spisy VII. Brno: Atlantis, 1998.

Lit.: Srba, Bořivoj: Více než hry. Brno: JAMU, 2006, s. 232 – 258.

Lit.: anonym: Ludvík Kundera: Krásné ženy neboli Joseph Goebbels. In web ČRo 3 Vltava, září 2016 (článek). – Cit.: Dramatický portrét ideologa německého fašismu, který autor napsal s využitím Goebbelsových projevů a deníků.

Původní rozhlasová hra Krásné ženy Neboli Joseph Goebbels představuje portrét ideologa německého fašismu sestavený na základě Goebbelsových projevů a deníků. Text napsal básník, překladatel a dramatik Ludvík Kundera už v roce 1970, k jeho realizaci však v čase sílící normalizace už nedošlo. Hra byla natočena až v roce 1992, kdy se jí ujala režisérka Hana Kofránková, do titulní role obsadila Ladislava Mrkvičku.

V Kunderově hře je Joseph Goebbels – říšský ministr propagandy a jeden z nejvýše postavených mužů nacistického režimu – do značné míry svůdcovské démoničnosti, s níž bývá často líčen. Neplodně a sentimentálně se utápí se ve vzpomínkách na spoustu krásných žen, kterými byl ve svém životě fascinován, a malicherně se vybíjí ve stranických intrikách mezi Hitlerovými oblíbenci.

Pro Ludvíka Kunderu není Goebbels žádnou zvrácenou variantou Dona Juana. Spíš „… věčný, zastydlý puberťák. I v době, kdy už ´směl vše´, kdy mohl snění pokynem malíčku přeměnit v realitu, si počínal ´jako kluk´. Zbrkle, pod lisem trémy. Hitler ho musel kárat,“ poznamenal autor u příležitosti vydání své hry v roce 1990. Takový vyvstává Goebbels především na základě deníků ze dvacátých let, z nichž Ludvík Kundera ve hře čerpal. Nádech hrůzy má však patologická chladnokrevnost, se kterou Goebbels připravuje na konci války smrt svým dětem, své ženě, i sám sobě, skálopevně přesvědčený o své dějinné nesmrtelnosti a pevném místě v panteonu německých hrdinů.

Rozhlasové hry