Gargantua (1984)

Přidal: Přemek |

Listopad 9, 2005

Francois Rabelais. Dramatizace Zdeněk Hořínek a Marie Hořínková. Hudbu složil a řídí Miroslav Kořínek. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Jan Schmid.

Osoby a obsazení: Gargantua (Miroslav Moravec), Grandgousier (Soběslav Sejk), Gargamella, jeho matka (Marie Durnová), kmotr František (Josef Kemr), babice (Jana Synková), Ponokrates, učitel (Jan Vlasák), Badebec, Gargantuova žena (Jaroslava Kretschmerová), Pikrocholos (Jiří Lábus), maršálek Polibmi (Petr Popelka), ministr Čuchnisi (Miloš Hlavica), mistr Holofernes (Julius Neuman), Tulpa (Jakub Schmid), člověk z útrob (Pavel Havránek). Dále účinkují Karel Habart, Michal Pešek, Rostislav Novák, Miroslav Kořínek, Eva Schneiderová, Adolf Kohuth, Lucie Žulová, Martin Hron a Artur Šviha.

Natočeno 1984 (51 min.). Repríza 5. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Pozn.: Na tuto rozhlasovou hru dějově navazuje hra Pantagruel.

Lit.: Hořínek, Zdeněk: Absurdity normality III. In Divadelní noviny 3/8. 2. 2011 (vzpomínky). – Cit.: Roku 1979 jsem pro Ypsilonku připravil dramatizaci dlouhatánských románů Françoise Rabelaise. Obr Gargantua mě přivedl oklikou do rozhlasu. Z iniciativy Jana Czecha jsme s manželkou napsali dvě rozhlasové hry – Gargantua a Pantagruel. V práci pro rozhlas jsme pokračovali řadou pohádek i nepohádek – Baron Blecha, Dvě rány do hlavy, Zachýsek Rumělka, Peter Pan, Zlatý kořenáč, Zlatý věk sedmé velmoci, Anarchista Čtvrtek, zlý sen. S manželkou jsme si při psaní docela dobře rozuměli. Ona uplatňovala svou nápaditost a fabulační schopnost, já pečoval o řád a styl. Později se žena autorsky osamostatnila. Své zkušenosti galerijní strážkyně uplatnila v poetické próze Moje národní galerie a zahradní studia (při nichž jsem fungoval jako poradce přes stromy) v knize Příběhy pražských zahrad, za něž byla roku 1996 vyznamenána první cenou v soutěži o Cenu Františka Langera.

Rozhlasové hry