Tenkrát na východě (1998)
Zdena Koláček. Rozhlasová dramatizace dvou povídek „Setkání“ a „Česká trojka“. Pro rozhlas vybral Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Slavotínek. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Slavotínek a Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Šindler. Asistent režie Michal Bureš. Režie Jaromír Ostrý.
Osoby a obsazení : Autor (Dušan Urban), Charles Bukowski, básník (Rudolf Máhrla), Linda, jeho hospodyně (Ivana Plíhalová), Sean Penn (Miroslav Hruška), Magor (Jakub Stich), Magda (Dita Vojnarová) a další.
Natočeno ve studiu Olomouc ČRo v roce 1998. Repríza 10. 6. 2017 (ČRo Olomouc, 18.04 h.) v programovém cyklu Setkání s literaturou.
Úvodní slovo Petra Hanušky.
The Best of Zdena Koláček
Zdá se vám, že dnes začínáme až příliš pompézně. Není divu, otevíráme totiž knížku Zdeny Koláčka, z níž jsme si vybrali dramatizaci dvou povídek Setkání a Česká trojka.
Obě jsou pro ni dost typické: ta první líčí mimořádné setkání zcela neznámého Čecha s kultovním americkým prozaikem Charlesem Bukowskim, ta druhá nastiňuje jednu podivnou noc, v níž se vypravěč ocitne nedobrovolně na lůžku obýváku jednoho vulgárního surovce, ovšem v příjemné přítomnosti jeho ženy.
A čím jsou oba texty typické? Jednak svobodným polistopadovým vydechnutím, kdy se mnohé dříve nedostižné sny stávají realitou. Jednak tím, jak krkolomné mohou být naše osudy, aniž bychom tomu tak sami chtěli…
Redaktor brněnského nakladatelství Host Miroslav Balaštík již dlouho dopředu avizoval mezi čtenáři příchod zajímavého autora a neméně interesantní knihy. Tím překvapením měl být, a možná i pro mnohé je, rodák z Valašského Meziříčí Zdeněk (Zdena) Koláček.
Kniha jeho povídek nese název Tenkrát na Východě s podtitulem The Best of Zdena Koláček. V textech se autor tematicky vrací jednak do normalizačních sedmdesátých let, jednak do polistopadové současnosti, a nejeden literární kritik bude jeho psaní srovnávat s knihami Jana Pelce A bude hůř či Jerofejevovou prózou Moskva-Petušky. Bude tak činit proto, že stránky se plní gesty odporu proti dobové šedi, sexuálními provokacemi a nevázaností, hrubostí či násilím. Ale také dynamitem zvaným touha po svobodě, který však svou třaskavost ztrácí utopen v záplavě piv a levného vína.
Na rozdíl od Jana Pelce má však Zdena Koláček cit pro černý humor, ironii, ale i nešetřící sebeironii.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku