Gejza Deméter. Romský pohádkový muzikál podle knihy romských příběhů Nebe na zemi. Překlad z romštiny Zbyněk Andrš. Rozhlasová úprava Kristina Žantovská. Texty písní Petr Kotouš. Romské verze písní a jazyková spolupráce Eva Danišová. Hudební spolupráce Hubert Bittman. Hudba Josef Šenki, hrají Zdeněk Jano, Alan Sarközi a Josef Šenki. Zpěv Patrik Banga. Mistr zvuku Lukáš Dolejší. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Produkce Blanka Tůnová. Asistentka režie Kateřina Havlíková. Vedoucí projektu Kristina Žantovská. Režie Michal Bureš.
Účinkují Zdeněk Junák, Michal Bumbálek, Dalibor Buš, Simona Peková, Drahomíra Hofmanová, Patrik Banga, Barbora Bagarová, Marie Balogová, Milan Balog, František Balog, Jakub Folvarčný, Vladimír Hauser, Jana Horváthová, Ondřej Jiráček, Margita Lázoková, Jan Rosenberg, Hana Tulejová, Renata Tulejová a Igor Bareš.
Nastudovalo Brno 12. 12. 2015 – 14. 3. 2016 (studio RS7+RS6 Brno, celkem 26 frekvencí). Premiéra 5. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 10:05 – 11:00 h.) v rámci Víkendové přílohy stanice Vltava jako součást širšího koncipovaného bloku věnovaného romské problematice. Bezprostředně po jejím odvysílání by měla následovat diskuse tvůrců a romistů motivovaná právě tímto dílem.
Hudba natočena 4. – 7. 1. 2016 (studio JAMU Orlí, Brno, natočeno 48 min, použito 34 min.).
Lit.: anonym: Romská pohádka O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2016 (článek). – Cit.: Stanice Vltava uvedla v sobotu 5. listopadu premiéru pohádky O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi. Rozhlasová pohádka vznikla na základě romských příběhů z knihy Gejzy Demetera „Ráj na zemi“. V hlavní roli Bajcúra se představí redaktor, muzikant a spoluzakladatel kapely Gipsy.cz Patrik Banga. Pohádka zazněla v rámci vydání Víkendové přílohy věnované romské kultuře.
Gejza Demeter napsal soubor deseti romských pohádek jako hold svému dědečkovi, kováři a lidovému vypravěči z romské osady v Dlhém nad Cirochou nedaleko Humenného. Příběhy jsou ukotvené ve světě venkovských Romů a dnešního čtenáře oslovují především smyslem pro humor, nekonvenčností, fabulační lehkostí a dramatickým rozvíjením zápletky.
Víkendová příloha stanice Vltava se 5. listopadu, v Mezinárodní den romského jazyka, cele věnovala romské kultuře. Hosty redaktora Tomáše Černého byli romisté i Romové a součástí programu bylo také několik pořadů nahlížejících z různých stran tuto pozoruhodnou kulturu. Pohádku o Bajcúrovi doplnila debata přítomných odborníků i tvůrců.
Pohádce O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi se věnoval také rozhlasový magazín eRko v neděli 30. října, v němž byli hosty Jana Kovaříka představitel hlavní role Patrik Banga a autor Víkendové přílohy na romské téma, redaktor Tomáš Černý.
Lit.: anonym: Mezinárodní den romského jazyka na Vltavě nabídne romskou pohádku i odborné diskuse. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2016 (článek). – Cit.: Stanice Vltava uvede v sobotu 5. listopadu premiéru pohádky O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi. Rozhlasová pohádka vznikla na základě romských příběhů z knihy Gejzy Demetera „Ráj na zemi“. V hlavní roli Bajcúra se představí redaktor, muzikant a spoluzakladatel kapely Gipsy.cz Patrik Banga. Pohádka zazní v rámci vydání Víkendové přílohy věnované romské kultuře.
Gejza Demeter napsal soubor deseti romských pohádek jako hold svému dědečkovi, kováři a lidovému vypravěči z romské osady v Dlhém nad Cirochou nedaleko Humenného. Příběhy jsou ukotvené ve světě venkovských Romů a dnešního čtenáře oslovují především smyslem pro humor, nekonvenčností, fabulační lehkostí a dramatickým rozvíjením zápletky. (…)
„Premiéra výtečně osvěží speciální vydání posluchačsky oblíbené sobotní Víkendové přílohy stanice Vltava, která se bude 5. listopadu – v Mezinárodní den romského jazyka – cele věnovat romské kultuře. Hosty redaktora Tomáše Černého budou romisté i Romové, uvedeme několik pořadů nahlížejících z různých stran tuto pozoruhodnou kulturu a integrální součástí bude právě i pohádka o Bajcúrovi, k níž se bude vázat debata přítomných odborníků i tvůrců,“ uvedla ředitelka Programu ČRo Eva Hazdrová-Kopecká.
Lit.: Kotouš, Petr: Jak jsme točili romskou pohádku. In web Petr Kotouš, 10. 1. 2016 (článek + zvuková ukázka z natáčení). – Cit.: Byl to takový kontinuální projekt pro Český rozhlas, který začal – myslím – že na jaře 2014. Úpravou pohádek od Gézy Demétera, kterou provede Kristina Žantovská, vznikne asi hodinová pohádka se zpěvy; a do těch zpěvů já udělám slova.
Projekt si prošel několika zvraty – bude, nebude, bude, nebude – ale nakonec fakt bylo. KŽ propojila několik romských pohádek postavou Bajcúra, chytrého, leckdy vychytralého, vykuka se srdcem na dlani, vyrobila scénář a řekla, že potřebuje pět písniček – jednu sem o jídle, druhou tam o těžkém údělu, třetí onam o bilancování nad životem, čtvrtou a pátou už ani nevím kam. A starej se.
Napůjčoval jsem si pár knih o romské kultuře, přečetl několik pohádek (jsou skvostné, mají krásné mýty o založení sebe sama jako národa; vždycky jsem si myslel, že vyvolený národ jsou Židé, ale prdlajs – Bůh má nejradši Romy, proto jim dal také svět jako zahrádku, z níž si mají brát). A tak jsem psal na zvolená témata, bylo mi to škrtáno a zase se přepisovalo, a když to bylo připravené, tak se jelo do Brna točit.
Cestou vlakem Gustav Mahler jsem si říkal, jak si to jako představujou? Mám nějaké texty, spíš náčrty, nemáme hudbu a má se to za týden udělat komplet? Jenže pak jsem přijel do studia, dorazila kapela ve složení Šenki, Jano, Sarközi, dostali text, řeklo se, že to má bejt veselý, oni řekli: Takže čardáš! Třeba takhle? a spustili, Patrik Banga začal zpívat, písnička byla za tři minuty vymyšlená a mě braly mdloby.
Chodil jsem jak idiot šest let na kytaru, jenže bez listu nezahraju ani Dajánu. Tady Šenki zahrál melodii, kytarista a kontrabasista na sebe mrkli a začali valit harmonii tak, že… To je jedno.
Podrobnosti o pohádce tady na „panáčkovi v říši mluveného slova„.
Lit.: Faltýnek, Vilém: O nepohodlném Bajcúrovi. In Divadelní noviny 6. 9. 2016 (článek). – Cit.: Z údělu veřejnoprávnosti se Český rozhlas věnuje i Romům. Nejčastěji publicisticky, zejména v pořadech pro menšiny. Jenže pustí si Neromové O Roma vakeren? Romské náměty musejí pronikat do mainstreamových pořadů, kde se s nimi majorita skutečně potká. Třeba do rozhlasové hry nebo pohádky, kde může být dopad mnohonásobný. Nejde o to, sdělovat spásné pravdy, stačí nevytěsňovat a vybízet k přemýšlení.
Známe takové případy z doby, kdy s rozhlasem spolupracovala průkopnice české romistiky Milena Hübschmannová. Se svým partnerem, rozhlasovým režisérem Josefem Melčem společně natočili první pořady v roce 1979, hodně se věnovali tvorbě Eleny Lackové a v roce 1988 Melč natočil její hru Žužika. V uvádění romských autorů pokračovali ještě zkraje devadesátých let. Pak ale původní rozhlasové tvorby ubývalo a Josef Melč se začal věnovat duchovním tématům. Hübschmannová ani Melč dnes nežijí a v rozhlasové dramaturgii, zdá se, není nikdo, kdo by o romské téma dál pečoval.
Ne o Romech, ale s Romy
Až letos na jaře se objevil novátorský projekt dramaturgyně nových formátů Kristiny Žantovské, pohádka s písničkami O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi. V lednu ji režisér Michal Bureš natočil v brněnském studiu Českého rozhlasu, dokončena byla v březnu. Uvedena bude pravděpodobně někdy v září, v netradičním čase, na stanici Vltava, která pohádky pro děti nevysílá a kde ji děti nenajdou. Důvodem jsou obavy z toho, že by pohádka mohla vyprovokovat nežádoucí reakce veřejnosti? Nebo v čem je problém?
Dramatizátorka Kristina Žantovská našla námět ve výboru próz Gejzy Demetera Ráj na zemi (Triáda 2011). Pokusil se zachytit vyprávěcí tradici, kterou mu v dětství předal jeho dědeček z romské osady nedaleko Humenného na Východním Slovensku. Příběhy jsou ukotvené ve světě venkovských Romů nezasaženém industrializací. Dnešního čtenáře oslovují především smyslem pro humor, fabulační lehkostí, dramatickým rozvíjením zápletky a v neposlední řadě nekonvenčností, jak dokládá i náš pohádkový příběh:
Romská osada je bez práce a bez chleba, a tak Bajcúr vymyslí, že půjdou gadžům na pole sbírat kamení a vydělají si nějaké peníze. Bajcúrovi se však dál už nechce pracovat, početnou rodinu s pěti dětmi živí Bajcúrova žena Phusuňori a brzo mají zase všichni hlad. Co počít? Práce u nedůvěřivých sedláků (sedlák zde fakticky znamená „bílý“) se hledá tak těžko. Bajcúr se vnutí na práci k faráři, vyprázdní mu spižírnu a ten se ho rád zbaví. Dohodí ho na práci sedláku Hricovi, který Bajcúrovi dává k jídlu otruby s vodou. Bajcúr se mu chytře pomstí, a když na něho Hric zjedná nájemné vrahy, o vlásek unikne a nastrčí za sebe čerta. Tak se Bajcúr dostane až před pána pekel, jehož svou chytrostí a živočišnou vitalitou také přelstí a okrade.
Pohádka o Bajcúrovi není obhajobou asimilačního narativu, jaký vůči Romům uplatňuje většinová česká společnost, podle níž má Rom poslušně a vděčně přejímat její normy. Ovšem – je to pohádka humorná. Situace i vlastnosti jsou nadsazené, příběh tvoří sled anekdot. Pohádka nikomu nestraní, je sebeironická a stejně jako bílí jí mohou být dotčeni i Romové. Námět je variací známých pohádek o chytrém Honzovi nebo Ivanovi. Je-li zde nějaké moralizující shrnutí, pak nemíří proti bílým ani proti Romům, ale jen proti nespravedlnosti. Cikán vždy vyvázne, protože křivda žádá nápravu. Když už by hra přece jen skončila poněkud neeticky oslavou podvodníka, Demeter i Žantovská nastolují pořádek Pánem Bohem, který si Bajcúra předvolá: Už mě štveš, jak všem pořád lžeš. Jestli nepřestaneš lhát a krást, tak tě opravdu čeká peklo. Ale ne na sto, ale rovnou na tisíc let! A Bajcúr od té doby nekradl a nikomu nezalhal, věřte tomu nebo ne, uzavírá pohádkový romský vypravěč.
Jemný, ale významný autorský vklad dramatizátorky je zřejmý už z proměny názvu: původní zněl O prolhaném, ale chytrém zloději Bajcúrovi. Bajcúra rozhodně neomlouvá, zachovává dějovou linku a především romskou bájivost, výřečnost, muzikálnost i nesamozřejmě hledaný vztah k etickým hodnotám většinové společnosti. Kristina Žantovská je už řadu let spojována s televizními i rozhlasovými projekty, které dramatickou metodou osahávají otevřená témata současného světa. Patří k nim i tato pohádka, v níž má svůj význam každá situace, každá postava. Žantovská neilustruje, ačkoli by k tomu žánr kouzelné pohádky s etnickým koloritem mohl svádět. A především nechává každé postavě její pravdu.
Nová tvůrčí metoda
Také příprava nahrávky se liší od toho, jak se běžně rozhlasové pohádky točí. V Melčově Žužice před skoro třiceti lety bylo možné obsadit Romy bílými herci, dnešní požadavek na autenticitu je přísnější. Kristina Žantovská navíc cítila potřebu přenést část obsahu do hudby. Proto požádala o spolupráci ředitelku Muzea romské kultury Janu Horváthovou a spolu s hudebním producentem Hubertem Bittmanem uspořádali v muzeu casting romských dětí na role v pohádce a ve sboru. Největším problémem bylo obsadit roli Bajcúra, Žantovská hledala mezi romskými hudebníky a zpěváky a našla Patrika Bangu, v té době ještě reportéra v České televizi a také bývalého muzikanta (spoluzakladatele Gipsy.cz). Z nahrávky je zřejmé, že Banga je skvělý herecký talent, i když bez školení a herecké praxe. Jeho Bajcúr se otiskuje do paměti především permanentním entuziasmem, který čiší z jeho hlasu a který nikdy úplně neprozradí, jestli jsme svědky bezbřehé dobrosrdečnosti až naivity nebo jestli si z nás utahuje. Banga také výtečně imituje jiné osoby, za které se Bajcúr vydává v soutěži s pekelníkem. A v neposlední řadě skvěle zpívá. V postavách „bílých“ účinkují velmi dobře Jakub Folvarčný (Hric, Nejvyšší pekelník), Simona Peková (farářova hospodyně, Hricová), Michal Bumbálek (Sedlák, Pán Bůh), Zdeněk Junák (Farář, čert).
Inscenací prostupuje hudba – improvizace Tria Josefa Šenkiho, výrazný leitmotiv se vryje do paměti. Texty písniček napsal Petr Kotouš, do romštiny je přeložila Eva Danišová. Na rozdíl od česky psané předlohy rozhlasová verze v drobnostech jazyk Romů zachovává: Štědrý Pánbůh z dlaně své,/ krmí ptáky nebeské,/ vždyť je cikán volnější než pták,/ tak ho nakrm taky tak… o Rom pal e luma sar čiriklo džal, de les avka tiš te chal…
Vklad režiséra Michala Bureše je zásadní jak v práci s herci, tak při budování bujného zvukového obrazu. Především díky němu se literární dílo realizovalo jako skutečně dramatické, neilustrativní, které může oslovit děti i dospělé. Režisér propojil zvukově výrazné scény se strhující imaginací, například když Bajcúr visí v pytli na větvi nad řekou, rozmlouvá s kolemjdoucím, následně vylézá z vody a předstírá, že pod hladinou našel stádo pasoucích se krav. Svižný proud obrazů vrcholí peklem, které si přinejmenším nezadá se známými pekly klasických i moderních českých filmových pohádek. Že jsou čerti přihlouplí, neznamená, že není důvod se jich bát. Takové peklo se zadírá pod kůži.
Rozhlasu chybí odvaha
Silný zážitek jistě v mladých posluchačích vyvolá otázky, o kterých by si s nimi měli rodiče povídat. Není důležitá hotová odpověď, rozhodující je její hledání. Je naděje, že pomocí podobných aktivit by za patnáct dvacet let veřejnost o Romech smýšlela svobodněji, bez zděděných schémat a generalizací. A pohádka je podanou rukou i Romům.
Jenomže hrozí, že silný potenciál spadne pod stůl. Český rozhlas si očividně neví rady se sebevědomým dílem s jasným názorem a není schopen za ním stát. Proto raději hru uvede tak, aby její dopad a riziko střetů a kritiky minimalizoval. Ani Kristina Žantovská nebude v nastoupené cestě pokračovat, pár dní po dokončení romské pohádky dostala výpověď „pro nadbytečnost“. Do měnícího se světa, v němž je romské téma jen selankou na okraji skutečného dění, potřebujeme odvážná veřejnoprávní média. Není-li Český rozhlas ochotný podstupovat rizika veřejného svobodného myšlení, selhává v jedné ze svých základních funkcí.
Příznačnou shodou okolností v den, kdy začalo natáčení písniček s romskými dětmi v brněnském studiu, měl Gejza Demeter v Neratovicích pohřeb. Jako by tvůrci projektu přebírali štafetu.
Lit.: Hazdrová Kopecká, Eva: Ohlasy: AD O nepohodlném Bajcúrovi, DN 14/2016. In web Divadelní noviny, 6. 10. 2016 (ohlas na článek V. Faltýnka). – Cit.: Nestává se často, aby byla recenze rozhlasového pořadu uvedena ještě před jeho odvysíláním, zejména při vědomí faktu, že nahrávka podléhá právům duševního vlastnictví. Leč stalo se, neznámým způsobem se dostala do rukou recenzenta a Divadelní noviny recenzi otiskly. Z určitého – marketingového – úhlu pohledu je vlastně potěšující, že se dílu dostalo takové pozornosti ještě před jeho uvedením a že hodnocení jeho uměleckého záměru a rozhlasové podoby je velmi pozitivní. Pochybnosti o schopnosti či ochotě Českého rozhlasu postavit se za své „sebevědomé dílo s jasným názorem“, uvedené v posledním odstavci recenze, je však třeba rozptýlit. Rozhlasu odvaha k vysílání pohádky O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi rozhodně nechybí, samozřejmě ji odvysílá, a má dokonce v úmyslu věnovat tomuto projektu zvláštní pozornost. Romská pohádka, jež je – jak ostatně upozornil i pisatel článku – více sledem anekdot z romského života než klasickou pohádkou pro děti, které zřejmě budou mít potřebu nechat si leccos dovysvětlit dospělými a jež se dotýká velmi citlivé problematiky, po odvysílání pravděpodobně vyvolá diskusi ohledně tématu samotného i jeho uměleckého zpracování. Alespoň na některé možné otázky se bezprostředně po uvedení pokusíme odpovědět sami: pohádku nabídneme na kulturní stanici ČRo Vltava, a to 5. listopadu, na nějž připadá Mezinárodní den romského jazyka. Romské problematice v tento den věnujeme celé vydání Víkendové přílohy (8.00–11.30!), jednoho z posluchačsky nejúspěšnějších pořadů stanice. Hosty vysílání budou romisté i Romové, uvedeme několik pořadů nahlížejících z různých stran tuto pozoruhodnou kulturu a integrální součástí bude právě i pohádka o Bajcúrovi, k níž se bude vázat debata přítomných odborníků i tvůrců. Onen „silný potenciál“ věru pod stůl nespadne.
Srdečně tedy zvu k poslechu, ke vstupu do debat, a věřím, že poznámky o bezradnosti Českého rozhlasu v romské otázce, dokonce zpochybnění naplňování „jedné z jeho základních funkcí“ (míněno „podstupovat rizika veřejného svobodného myšlení“), jsou tímto zcela bezpředmětné.
Lit.: Banga, Patrik: Neodvysílání pohádky O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi. 23. 9. 2016 (stížnost RRTV).
Lit.: Banga, Patrik: ČRO, osvoboďte Bajcúra! Aneb otevřený dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. In web Blog IDnes, 25. 9. 2016 (stížnost na RTTV). – Cit.: Je to už devět měsíců, co vznikla ve studiu Českého rozhlasu hudební pohádka, která měla těm nejmenším posluchačům naznačit, jak složité je někdy býti Romem a že krást a podvádět se nemá, protože to vždycky skončí peklem.
Vážená Rado pro rozhlasové a televizní zpravodajství,
S údivem pozoruji dění kolem rozhlasové pohádky O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi, kterou pro ČRO zpracovala dramatička Kristýna Žantovská. Ta byla natočena v lednu 2016 a finálně zpracována v březnu téhož roku ve studiu ČRO v Brně s vědomím, že bude odvysílána v pravidelné nedělní relaci hlavní stanice, určené dětem. Ostatně, protože se jedná o pohádku, těžko volit jiný čas a prostor, než je právě ten, určený nejmladším posluchačům.
K údivu mému a údivu všech lidí, kteří na pohádce spolupracovali, se ale dosud do vysílání nedostala a dosud se ani nerozhodlo, kdy a jak se pohádka odvysílá. Poslední a neoficiální informace, která je mi známa, je noční čas na stanici Vltava.
V souvislosti s tím mne napadá několik otázek. Zásadní jsou dvě.
a./ proč Český rozhlas pohádku zařadil do vysílání stanice, která pohádky nikdy nevysílá a kde si jí dětští posluchači, kterým je pohádka určena, zkrátka nenajdou?
b./ proč Český rozhlas zcela záměrně nevkládá do vysílání již dokončené a zaplacené dílo, zejména v situaci, kdy se do vysílání zařazují materiály, které se dokončily den před uvedením?
Ze zdrojů v ČRO se mi dostaly informace o výtkách, které vedení mělo k samotnému pojetí pohádky. Protože jsem aktivně spolupracoval na scénáři, mohu zodpovědně říci, že pohádka má za účel nejen pobavit, ale také přinést dětským posluchačům jiný pohled na romskou komunitu v ČR, která je všeobecně vnímána velmi negativně. Pohádka poukazuje na složitost života Romů v ČR, ale zároveň nese poselství o tom, že kdo lže a krade, má být potrestán bez ohledu na to, kdo to je. Mohl bych Radě vyjmenovat desítky pohádek, které nesou stejné poselství a ve veřejnoprávních médiích prostor dostaly, protože to je mimochodem jedna z funkcí, kterou veřejná média podle mého názoru mají.
Pokud má veřejnoprávní médium za úkol (mimo jiné) vzdělávat, měl by podle mého názoru publikovat i jiná díla, než například reportáže s titulky:
Jak zlepšit soužití lidí ze sídliště Kovářská a okolními domkaři?
Sídliště Kovářská se stalo pro jeho obyvatele pastí
Polovina Romů, kteří jsou v Česku, žije v sociálním vyloučení
Problémy spojené se sociálně vyloučenými lokalitami v Novém Boru pomáhá řešit vládní agentura
Oběti romského holocaustu si dnes v Letech u Písku připomněly jejich rodiny a hosté
Nastěhovala se do Varnsdorfu poznat soužití místních Romů se starousedlíky
Příběh muže, který dokázal dát naději mladým ztroskotancům
Pokuta realitní kanceláři za diskriminaci Romů
ČOI uložila pokutu brněnské realitní kanceláři Lionix za diskriminaci Romů
Pohádka má poučit nejmenší diváky a vyvolat v nich otázky. Účelné zadržování tohoto díla je z mého pohledu silně diskriminační a v neposlední řadě se jedná o naprosté mrhání penězi z rozhlasových poplatků. Tímto vznáším oficiální stížnost na ČRO, protože vše co jsem popsal, považuji za naprosté selhání smyslu veřejnoprávního média. Uvedením v nestandardním čase na nestandardní rozhlasové stanici ČRO aktivně brání v tom, aby v budoucnu aktuálně dospívající veřejnost o Romech smýšlela svobodněji, bez zděděných schémat a generalizací. A nebojím se napsat, že přístup ČRO v tomto směru považuji za rasistický.
Prosím Radu o vyjádření k problému a informaci o tom, jak s mou stížností naložila.
S pozdravem Patrik Banga
PS: S ohledem na všechno, co jsem napsal, si posluchač prostě vlastní názor udělat nemůže. Pohádka se nemůže zveřejnit, pokud jí rozhlas nepustí.
Hazdrová Kopecká, Eva: Vyjádření vedení ČRo. In web ČRo, 14. 12. 2016 (vyjádření ke stížnosti P. Bangy). – Cit.: Vážení radní, vzhledem k neúplným a nepřesným informacím, které se v uplynulých dnech a měsících objevily i v některých médiích v souvislosti s rozhlasovou pohádkou O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi, a které vedly k nesprávným závěrům, včetně absurdního obviňování Českého rozhlasu z rasistického přístupu, dovolte mi, abych – v návaznosti na stížnost p. Patrika Bangy adresovanou RRTV 23. 9. 2016 – celou situaci osvětlila. Od samého počátku je nestandardní.
Pohádka na motivy romských příběhu Gejzy Demetera vznikala už v průběhu roku 2015 (datum zahájení natáčení 12. 12. 2015, dokončení 14. 3. 2016), a to v Tvůrčí skupině vývoje nových formátů, vedené tehdy Kristinou Žantovskou, v rozhlasovém studiu v Brně s režisérem z Olomouce (Michal Bureš), s brněnskými herci a řadou romských externistů. Pohádka tedy vznikla mimo standardní cestu vzniku uměleckých rozhlasových her v někdejším Centru výroby (dnes jen Výroba). Neobjednala si ji žádná ze stanic ČRo pro své pravidelné programové řady. Tvůrčí skupina vývoje nových formátů zanikla 31. 12. 2015, p. Žantovská odešla z ČRo v březnu následujícího roku.
V dubnu 2016 byla dokončená pohádka podrobena tzv. poslechu: rozhlasoví tvůrci a odpovědní pracovníci standardně společně poslouchají nově natočená díla, diskutují o jejich kvalitách a v případě nutnosti mohou rozhodnout až o jejich nezařazení do vysílání. K tomu většinou nedochází, neboť díla si objednávají stanice a od počátku po dokončení mají jejich dramaturgové možnost do procesu vzniku aktivně zasahovat. V tomto případě tomu tak nebylo. Po poslechu pohádky O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi konstatovali výrobní i staniční dramaturgové, že po umělecké stránce dílo neodpovídá běžným standardům Českého rozhlasu, ať už se jednalo o herecké výkony či dramaturgii příběhu. Velké otazníky byly vysloveny i nad stylizací romské hudby, intonačním klišé hlavního představitele apod., ale také nad etickým rozměrem pohádky, jíž většina zúčastněných vnímala spíše jako příběh pro dospělé, nikoli pro dětské posluchače. Ačkoli interní hodnocení nedopadlo pro Bajcúra příznivě, jak ředitelka Programu, tak generální ředitel se shodli na tom, že Český rozhlas dílo odvysílá. Toto rozhodnutí padlo na poradě managementu ČRo 24. dubna 2016 a je dokumentováno v zápisu z této porady.
Kdy a kde bude pohádka/hra odvysílána, bylo rozhodnuto vzápětí: ve Víkendové příloze (VP) stanice ČRo Vltava, v jednom z nejposlouchanějších vltavských pořadů, v níž je z hlediska formy i času možnost věnovat se jakémukoli problému na větší ploše a do patřičné hloubky. Vzhledem k faktu, že na sobotu 5. listopadu připravoval dramaturg VP Tomáš Černý speciální vydání věnované Mezinárodnímu dni romského jazyka (přímo 5. 11.), bylo rozhodnutí o odvysílání v tomto termínu a v této podobě nasnadě. Ihned byla naplánováno i natočení rozhovorů s tvůrci a s romisty o fenoménu romských pohádek.
Domnívám se, že kontroverze vyvolal až článek Viléma Faltýnka O nepohodlném Bajcúrovi v Divadelních novinách 14/2016 z 6. 9. 2016 (příloha č. 1; http://www.divadelni-noviny.cz/o-nepohodlnem-bajcurovi), který byl evidentně stavěn na mylné informaci, že ČRo nemá v plánu pohádku vysílat. Na základě této nepřesnosti, jak jsem přesvědčena, stavěl svou stížnosti i pan Patrik Banga. Reakce ČRo na zmíněný článek vyšla v DN 16/2016 (příloha č. 2; http://www.divadelni-noviny.cz/ohlasy-ad-o-nepohodlnem-bajcurovi-dn-142016), a to 6. října. Ještě před jejím vydáním ovšem napsal na svém blogu iDNES.cz pan Patrik Banga stížnost (vyd. 23. září 2016; http://banga.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=554661), jíž adresoval a následně odeslal Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Panu Bangovi jsem osobně odepsala na jeho blog (příloha č. 3; http://banga.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A160925_554661_blogidnes&razeni=vlakno), kde jsem se mu snažila situaci vysvětlit, a on mi velmi korektně odpověděl.
Několik dní před vysíláním pohádky byl pan Banga (stejně jako dramaturg Víkendové přílohy Tomáš Černý) hostem pořadu eRko na Dvojce, kde o natáčení pohovořil, v týdnu vysílání pohádky natočil Tomáš Černý rozhovor jak s panem Bangou, tak s dramaturgyní pohádky Kristinou Žantovskou, s režisérem Michalem Burešem, s romistkou Karolínou Ryvolovou (jež mimochodem považuje romské pohádky za velmi problematické, jsou-li určeny dětskému publiku) i s dramaturgem ČRo Liborem Vackem. Posluchačům tak bylo umožněno seznámit se s okolnostmi vzniku díla, ale také se mj. dozvědět mnohé o romské slovesnosti a nahlédnout řadu specifik s romskou kulturou souvisejících. Právě proto byly zvoleny stanice a formát, které hlubší průnik do problematiky umožňují. Na vysílání pohádky upozornila Tisková zpráva ČRo (příloha č. 4).
Pohádka O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi byla odvysílána na ČRo Vltava 5. 11. 2016 v 10:00, týden byla k dispozici k poslechu v iRadiu.
Věřím, že se mi pomocí relevantních informací a přiložených dokumentů podařilo osvětlit genezi této kauzy, a v případě jakýchkoli nejasností jsem připravena je doplnit či upřesnit.
Na závěr chci důrazně odmítnout byť sebemenší náznak označení postupu Českého rozhlasu za diskriminační nebo dokonce rasistický. Ještě jednou opakuji, že vznik pohádky byl nestandardní od samého počátku, většina kritických připomínek se týkala jejího uměleckého zpracování a s velkou pravděpodobností by zazněla i v případě, že by se jednalo kupř. o pohádku norskou. Český rozhlas dílo odvysílal (a jistě bude v dalších reprízách vysílat), a to na stanici a v čase, jež uznal za adekvátní jeho obsahu a optimální pro své posluchače.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku