William Shakespeare. Překlad Martin Hilský. Rozhlasová adaptace Klára Novotná. Hudební režie a zvukový design Jakub Rataj. Mistr zvuku Dominik Budil. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Martina Schlegelová.
Osoby a obsazení: Theseus (Kamil Halbich), Hippolyta (Tereza Bebarová), Lysandr (Petr Lněnička), Demetrius (Jan Meduna), Hermie (Klára Suchá), Helena (Tereza Dočkalová), Egeus (Jan Vondráček), Poříz (Miroslav Krobot), Klubko (David Novotný), Píšťala (Václav Neužil II.), Fortel (Hynek Čermák), Střízlík (Martin Myšička), Oberon (Karel Dobrý), Titanie (Helena Dvořáková), Puk (Pavla Beretová), Elf Hrášek (Viktor Preiss), Elf Hořčička (Josef Somr) a Elf Pavučinka (Jaroslav Kepka).
Natočeno 2016. Premiéra 23. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) k 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara. Repríza 24. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 1. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).
Předpremiérový veřejný poslech 12. 4. 2016 (Praha, Vinohradská 12, 11:00 h. – Galerie) pro zvané, za účasti inscenačního týmu, včetně pana prof. Hilského.
Pozn.: Hra podobná snu, ve kterém se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, athénských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů. Shakespearova nejslavnější komedie po padesáti letech znovu v rozhlasovém éteru! (anotace)
Lit.: Šťástka, Tomáš: Herci Dejvického jako amatéři. Preiss, Somr a Kepka namluvili elfí sbor. In web IDnes, 31. 1. 2016 (článek). – Cit.: Nový rozhlasový Sen noci svatojánské vzniká k čtyřstému výročí úmrtí Williama Shakespeara. Tvůrcům se do něj podařilo domluvit hvězdné herecké obsazení.
Karlínská vila Českého rozhlasu si v lednu užila dva červnové dny. V podání předních herců zde totiž v režii Martiny Schlegelové vznikala nová verze rozhlasové dramatizace Shakespearova Snu noci svatojánské.
„Naposledy se Sen noci svatojánské točil v rozhlase v roce 1950. I když má výborné dobové obsazení, je to přece jenom už archivní kus,“ vysvětluje natáčení moderní verze dramaturgyně projektu Renata Venclová. „Pokoušíme se dát této hře, která je hodně magická, čarovná, složená z různých pásem s mnoha postavami, současný zvuk a současnou podobu,“ dodává.
Dejvické divadlo jako amatéři
Šestašedesát let staré obsazení bylo opravdu plné výjimečných jmen. „Z rolí řemeslníků si budou posluchači pamatovat Klubka v podání Františka Filipovského. V rolích milovníků se objevili Václav Voska a Vladimír Ráž. Puka ztvárnila Jaroslava Adamová, která ho hrála úspěšně i na divadle ve Frejkově inscenaci,“ vypočítává Venclová přední jména dobové rozhlasové inscenace v režii Josefa Bezdíčka.
I proto si Sen noci svatojánské roku 2016 vysloužil obsazení neméně silné. „My jsme to pochopili jako klíčové, takže jsme trochu netradičně zapracovali s obsazením elfů. Hrají je staří bardi Josef Somr, Jaroslav Kepka a Viktor Preiss,“ popisuje dramaturgyně.
„Elfové vytvářejí atmosféru Svatojánské noci. Jsme takový roztomilý sbor. Nahráli jsme jen krátké glosy, které se poté složí. Naše hlasy budou dále upravovány technikou,“ objasňuje svou úlohu Viktor Preiss.
„Z hlasů pánů Somra, Preisse a Kepky budeme sbor vytvářet postprodukčně,“ vysvětluje specifikum natáčení hudební režisér a zvukový designér Jakub Rataj. Hlasový výstup trojice hereckých bardů se tak ve Snu noci svatojánské uplatní jako melodie, rezonující ozvěna. Ke hře se dále bude natáčet živá hudba.
Hvězdné obsazení čeká posluchače i v dalších rolích. „Jako ideální představitel Klubka se nám zdál David Novotný z Dejvického divadla. A když už jsme si z toho neuměli odmyslet jeho, tak se nabídlo, aby celou hereckou skupinu ztvárnili jeho kolegové a nějak tam zúročili svoje souborové zkušenosti,“ doplňuje Venclová, jak se stalo, že se slavný dejvický ansámbl představí v úloze amatérského spolku.
A to včetně režiséra Miroslava Krobota, který zde identicky odehraje organizátora Poříze. „Režíruje svoje kolegy Václava Neužila, Martina Myšičku, Hynka Čermáka a právě Davida Novotného, což je činnost, kterou dobře zná,“ popisuje Venclová.
Dvojice vládců lesa a světa elfů, tedy Titania a Oberon, pak měla být dostatečně démonická. „Našli jsme ji v Karlu Dobrém, pro kterého je to jedna z prvních zkušeností s rozhlasem, a Heleně Dvořákové,“ dodává dramaturgyně.
Premiéra v dubnu
Oblíbeného Puka si ztvárnila Pavla Beretová. „Ještě nikdy jsem v rozhlase Shakespeara nedělala,“ přiznává herečka Národního divadla. „Je to těžší, než jsem čekala. Jsem zvyklá namlouvat spíše civilnější věci, Shakespeare je něco úplně jiného, musím přesně dodržovat verš blankvers, což je úplně nová zkušenost,“ popisuje Beretová.
Premiéra nového Snu noci svatojánské v překladu Martina Hilského je v plánu na 23. dubna, tedy přesně v den čtyřstého výročí Shakespearova úmrtí. Odvysílá jej Český rozhlas – Vltava.
Lit.: Venclová, Renata: William Shakespeare: Sen noci svatojánské. In web ČRo 3 Vltava, duben 2016 (článek). – Cit.: Hra podobná snu, ve kterém se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, athénských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů. Shakespearova nejslavnější komedie po padesáti letech znovu v rozhlasovém éteru!
K letošnímu shakespearovskému výročí uvádí Český rozhlas Vltava premiéru nové inscenace autorovy komedie Sen noci svatojánské. Hra, ve které se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, aténských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů, ožívá v rozhlasovém éteru po více než šedesáti letech. Poslední rozhlasová inscenace Snu je z roku 1950! Při natáčení se ve studiu sešlo mnoho výborných hereckých osobností všech generací – od Josefa Somra, Jaroslava Kepku a Viktora Preisse, přes Karla Dobrého a Helenu Dvořákovou až po herce Dejvického divadla v čele s Davidem Novotným a Miroslavem Krobotem.
Ze všech Shakespearových her jsou ve Snu noci svatojánské snad nejvíc přítomny ozvuky anglického folkloru, oslav jara a plodnosti. Podobně jako alžbětinští vesničané odcházeli v čase májových slavností z vesnice do nejbližšího háje, aby se ráno vrátili zpět, přesouvá se děj hry z paláce aténského knížete do nedalekého lesa a ráno se opět navrací do města a do paláce. Tento pohyb z denního prostoru lidské civilizace do nočního magického prostoru přírody, kde nad lidskou racionalitou nabývají vládu archaické, iracionální přírodní síly, je obrazem věčného cyklu přírodních dějů i zápasu o obnovení porušeného řádu ve světě přírody i lidských citů.
Obraz narušené rovnováhy přírodních sil, pro který trpí všechno živé, byl také tím, co na Shakespearově komedii nejvíc zaujalo režisérku nové rozhlasové inscenace Martinu Schlegelovou: „Klíčový byl pro mě slavný monolog královny víl Titanie, ve kterém mluví o světě vyvráceném z řádu. Popisuje apokalypsu, kterou způsobila hádka mezi ní a jejím manželem Oberonem. Tato pasáž byla první, která se mi rozezněla v hlavě, slyšela jsem povodně a požáry a nad vší tou zkázou smějícího se hromovládného Oberona. Obraz narušených přírodních sil, které způsobí, že ,mráz si lehne do klína růžičkámʻ, mi ostatně připadá velmi aktuální.“
Jako kontrast k těmto nebezpečným živlům pojala Martina Schlegelová naopak postavy elfů. Za vydatné podpory autora hudby Jakuba Rataje a mistra zvuku Dominika Budila zní elfové jako laskavé hlasy lesa, který tu byl odedávna a je mnohem starší, než si kdokoli z nás umí představit. Byl tu dávno před prvním člověkem a nejspíš tu bude, až lidé zase nebudou.
„Proti těmto dvěma ´lesním´ liniím pak stojí Atéňané – čtveřice milenců, která si do lesa přináší své milostné zmatky, řemeslníci, kteří se snaží uspět v nerovném souboji s múzami i osudem a taky duchaplná a uhlazená dvorská společnost, která svou krutost umí maskovat za obratné jazykové špílce. Všechny tyto dějové (a zvukové) linie se pak protkávají do výsledného snového světa magické noci…,“ doplňuje režisérka.
Sen noci svatojánské je ovšem také komedií svatební. Láska, která je v nejrůznějších podobách pojítkem všech příběhových linií, je tu přítomná v podobě čistého, oboustranně opětovaného citu, chvilkového milostného poblouznění, i jako zvrácená a pudová přitažlivost vyvolaná kouzelnou drogou.
Děj rámují přípravy na svatbu aténského knížete Thesea s královnou Amazonek Hippolytou, které naruší stížnost Theseova dvořana Egea na vzpurnou dceru Hermii. Ta se chce provdat za Lysandra, zatímco otec jí vybral Demetria, kterého zase beznadějně miluje Helena. Čtveřice milenců se v noci setká v lese za městem a dostane se tak do nebezpečné blízkosti manželské hádky krále elfů Oberona s královnou Titanií. Než se vztahy mocných duchů zase urovnají, projdou mnoha zvraty také city čtyř aténských milenců. Zmatky kouzelné noci s potěšením rozmnožuje Oberonův sluha Puk. Vedle zamilované čtveřice objeví v lese taky skupinu místních řemeslníků, kteří sem přišli zkoušet divadelní představení na počest knížecí svatby. Po dlouhé noci však nakonec přijde svítání a s ním i procitnutí ze všech nočních poblouznění. Závěrečnou oslavu tří šťastně uzavřených manželství završí divadelní představení o věrné lásce Pyrama a Thisby v podání řemeslnického spolku.
Lit.: -rh- (= Hrdinová, Radmila): Rozhlasový Sen se vrací po šedesáti letech. In web Novinky.cz, 22. 4. 2016 (článek). – Cit.: Letošní 400. výročí narození dramatika Williama Shakespeara slaví Český rozhlas celý rok - reprízováním starších rozhlasových inscenací jeho her, rozsáhlým cyklem dvojjazyčného podání jeho Sonetů i výkladovým cyklem Divadlo svět, v němž překladatel a shakespearolog Martin Hilský seznamuje posluchače s galerií shakespearovských postav.
V den Shakespearova narození, 23. dubna stane komponovaný program, korunovaný premiérou nové rozhlasové inscenace Snu noci svatojánské (ČR Vltava od 15.30). V Hilského překladu ji natočila režisérka Martina Schlegelová.
Příběh aténských milenců prchajících před i za láskou, sporu krále Oberona s Titanií i řemeslníků horlivě nacvičujících hru o věrné lásce Pyrama a Thisby se vejde do necelých devadesáti minut, aniž by měl posluchač dojem, že přišel o něco podstatného.
Naopak, v citlivém zvukovém i hereckém ztvárnění ještě více vynikne krása Shakespearových veršů i Hilského překladu. Režisérka zvolila hvězdné obsazení - Titanii a Oberona vytvořili Helena Dvořáková s Karlem Dobrým, řemeslnickou partu herci Dejvického divadla v čele s Miroslavem Krobotem a naprosto novátorské je obsazení tří elfů z družiny královny Titanie - namísto dětských či dívčích hlasů je namluvili rozhlasoví bardi Josef Somr, Viktor Preiss a Jaroslav Kepka.
Nový rozhlasový Sen je zážitkem z krásy slova, vtipného a živého představení i shakespearovské poezie.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku