Knihovníkovo rande naslepo (2016)

Přidal: Premek |

Únor 29, 2016

Kateřina Rathouská, Viktor Špaček. Minutová hra. Když je vaším posláním dělat druhým radost… Zvukový mistr Jitka Kundrumová. Zvukové efekty Ladislav Železný. Produkční Radka Tučková. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Natália Deáková.

Osoby a obsazení: žena (Natálie Drabiščáková), muž (David Punčochář).

Natočeno 2016. Premiéra 29. 2. 2016. Repríza 3. 6. 2016. K poslechu zde.

Text hry:

Žena (čte, třeba do hudby): Muž, VŠ, 40/190/75, zn. sejdeme se v knihovně… (už předvídá, že to zase bude průser) no tak jo…

(uprostřed seznamovacího hovoru na místě)

Žena: Takže vy tedy pracujete v knihovně?

Muž: Ano.

Žena (otráveně): Víte, já na knihy nemám čas. (pauza, povzdech, pauza) No a co je teda vlastně děláte?

Muž: (usměje se, je nad věcí) Jak bych vám to popsal… Tak třeba dneska. Sedím na informacích a přijde asi osmdesátiletý pán v baloňáku s takovým uměleckým baretem. Skoro neslyší. Chce, abych mu vyhledával knihy poezie od jednoho autora. „A jak se půjčujou?“ ptá se. „Myslím kolikrát za rok?“ Koukám na něj a dochází mi to – on je ten autor. Podívám se do výpůjčního procesu, první sbírku máme dva roky, ani jedna výpůjčka. „Pětkrát,“ říkám suše. „No nic moc,“ brblá starý pán. „Měli byste kvalitní literatuře dělat větší propagaci. A ta druhá kniha?“ Skloním hlavu k obrazovce, opět ani jedna výpůjčka. „Čtyřikrát,“ lžu zase naprosto klidně. „Větší propagaci dělat, větší propagaci!“ rozčiluje se starý pán. „A teď romány.“ Diktuje mi názvy a já se při tom omluvně usmívám na narůstající frontu za ním. Romány mají mnoho exemplářů, každý titul máme ve fondu nejmíň desetkrát. „Promiňte,“ říkám, „ale já všechny ty exempláře nemůžu zjišťovat, je jich tu moc.“ Starý pán z toho zaslechne jenom poslední slovo. „Moc?“ „Jo, je jich tu moc!“ „Tak moc…“ Blaženě se napřímí, odchází a povídá si: „moc a moc výpůjček, to je dobře“. Takže bych asi, milá slečno, řekl, že náplní mojí práce je především dělat jiným lidem radost.

Žena (okouzleně): Radost… ano. Vy jste tak úžasně empatický, že asi začnu číst. (trochu vyzývavě) Ostatně myslíte, že bychom se teď mohli z veřejné knihovny přesunout do vaší privátní?

(Vhodná hudba na závěr, která stylizovaně ztvární knihovníkův sex s neznámou ženou.)

Rozhlasové hry