Zpověď (2016)

Přidal: Premek |

Duben 26, 2016

Pavel Molek. Shakespearovská minutová hra. Šokující doznání pootáčející dějiny dramatu. Mistr zvuku Radim Dlesk. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Cassio (Josef Somr), kněz (Martin Zahálka).

Natočeno 2016 (4 min.). Premiéra 23. 4. 2016 k 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara. Repríza 17. 6. 2016. K poslechu zde.

Lit.: anonym: Shakespearovské minutové hry. In web ČRo 3 Vltava, 23. 4. 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Shakespearova dramatická tvorba byla odjakživa zdrojem inspirace pro tvůrce ze všech oblastí uměleckého spektra. Také někteří autoři rozhlasových minutových her vytvořili miniatury vycházející ze slavných Shakespearových tragédií.

Nejslavnější z nich, Hamlet, oslovila hned dva tvůrce. Rumunská autorka Ilinca Stihi ve hře Hamlet a smrt soustředí svůj pohled na rozpor mezi Hamletem-postavou a množstvím interpretací, které nabízí. Jan Duchek, principál Kočovného divadla Ad Hoc, pojímá v Přímém přenosu z Elsinoru vrcholnou tragédii jako sportovní zápas. Rozhlasový autor Pavel Molek učinil hrdinou své minutové hry Zpověď nikoli titulního hrdinu, ale jednu z dalších postav Shakespearova Othella.

¨TEXT HRY:
Cassio: Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého. Amen.
Kněz: Pokoj s tebou, synu.
Cassio: Otče, cítím, že se blíží konec mých pozemských dnů. Rád bych odlehčil duši vyznáním těžkých hříchů.
Kněz: A jaké provinění tě tíží?
Cassio: Chci se vyznat z hříchu smilstva.
Kněz: Ty Cassio? Právě ty že by ses dopustil smilstva?
Cassio: Je to ještě horší, já (zaváhá) já stále žiji v hříchu s jednou komornou. (pohoršená reakce kněze) Navíc vdanou.
Kněz: To je ale opravdu těžký hřích, můj synu! A její manžel -
Cassio: -jakmile jsem se stal místodržitelem Kypru, nechal jsem ho uvěznit.
Kněz: Bůh ti buď milostiv! Musíš ho okamžitě propustit!
Cassio: To nejde! Vždyť on jediný ví, že jsem měl poměr nejen s jeho ženou, ale i s paní, které sloužila.
Kněz: Snad nemyslíš, můj synu-
Cassio: Bohužel, přesně tu. To on, Jago, tehdy přišel na to, že jsem svedl komornou i její paní. Ale místo, co by si to se mnou sám vyřídil jako muž s mužem, prozradil všechno manželovi té paní, žárlivému Maurovi. A co následovalo, víte sám…
Kněz: A ty, zbabělý, ses ani nepokusil zasáhnout?
Cassio: Chtěl jsem, otče, chtěl, dokonce jsem přesvědčil tu komornou, aby šla Maurovi namluvit, že kapesníček, který mi dala jeho choť jako památku po jedné vášnivé noci, ve skutečnosti vzala své paní ona a pak mi ho jen podstrčila.
Kněz: To ti snad poradil sám ďábel!
Cassio: Pozdě…
Kněz: Na pokání nikdy není pozdě, Cassio!
Cassio: Na pokání snad, ale na záchranu ano. Když komorná vběhla do pokoje své paní, našla ji už uškrcenou. A nad ní vzlykajícího Maura, který se ještě chystal zabít sám sebe… Bože, to jsem ale nechtěl! Otče, copak jsem vinen kromě smilstva i smrtí těch dvou?
Kněz: Slyš, Cassio, krev jejich ke mně volá ze země…
Cassio: (naléhavě) A může mi Bůh odpustit?
Kněz: Bůh snad, ale co oni?
Cassio: Kdo „Oni“?
Kněz: Přeci ti, které jsi celou dobu klamal! Diváci Shakespearova Othella!