Valentýnův první den na Zemi (2017)

Klára Vlasáková. Hra o Valentýnovi a o všech, které potkal během své podivuhodné návštěvy na Zemi. Neobvyklé vyprávění o setkání se smrtí. Zvuk Dominik Budil. Zvukový design Ondřej Gášek. Hudba Boris Carloff. Produkce Jana Knappová, Eva Vovesná. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Prokop Košař (Valentýn), Viktorie Hrachovcová (Eliška), Luboš Veselý(otec), Lucie Pernetová (matka), Adam Ernest (Radovan, Eliščin bratr), Lenka Zbranková (voda), Dušan Sitek, Kajetán Písařovic, Ivana Machalová (listí), JanJankovský, Lada Jelínková, Jiří Knot (ptáci).

Natočeno v roce 2017. Premiéra 30. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Lit.: Míšková, Gabriela: Valentýn, Eliška a Smrt v něžném meziprostoru. In Panáček v říši mluveného slova, 4. 5. 2017 (recenze).

Lit.: anonym: Klára Vlasáková: Valentýnův první den na Zemi. In web ČRo 2 Praha, 30. 4. 2017 (článek). – Cit.:  Z Valentýna se stane kluk, který při setkání s vážně nemocnou Eliškou poprvé pocítí, že lidskost je především soucítění s druhým.

Dvanáctiletý Valentýn si vždycky myslel, že umírají jen staří a nemocní lidé. Jaké je jeho překvapení, když mu tatínek jednoho dne oznámí, že na druhou stranu bude muset převést stejně starou Elišku. Valentýn totiž není jen tak obyčejný kluk. Jeho rodiče se starají o to, aby lidé na Zemi odešli v pravý čas, a on po nich jednou bude muset chtě nechtě převzít toto nelehké poslání. Ze znuděného a věčně otráveného kluka se stane někým, kdo chápe smysl svého budoucího řemesla. 

Pohádka o Valentýnovi a o všech, které potkal během své podivuhodné návštěvy na Zemi, získala roce 2016 čestné uznání v soutěži Prix Bohemia Autor.

Pohádkový příběh Kláry Vlasákové zaujme citlivým a vstřícným zpracováním silného tématu smrti. „Myslím, že jedním z úkolů psaní pro dětské publikum by mělo být právě pojmenovávání témat a jevů, jež sice nejsou líbivé a jednoduše interpretovatelné, ale o to víc důležité,“ tvrdí autorka, kterou nejvíc ovlivnily pohádky Hanse Christiana Andersena či Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové. „Nekončily nijak vesele, ale měla jsem dojem, že se mnou jejich autoři mluví na rovinu a nesnaží se lakovat věci narůžovo, což jsem dost oceňovala,“ dodává.

K hudební spolupráci režisér oslovil skladatele Borise Carloffa, jenž v sobě spojuje moderní invenčnost se zaujatou poctivostí při promýšlení scénické hudby. „Celková atmosféra inscenace by měla mít jistou harmonickou rozlehlost,ale zároveň jednoduchost, aby tak nedošlo k nepravdivým až kýčovitým klišé, kdy se věci spojené se smrtí popisují pouze v mollové tónině a navozují stísněnost. Naopak chci, aby inscenace měla určitou vzdušnost a světlo. Pro každého z nás bez výhrady platí biblické: Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas, je čas rození i čas umírání. A na tom vskutku není nic děsuplného,“ shrnuje svůj záměr Petr Mančal.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)