Dobrý bůh z Manhattanu (2017)

Ingeborg Bachmann. Rozhlasová hra moderní rakouské básnířky. Dobrý bůh je v jejím příběhu dvou milenců, Jennifer a Jana, kteří se náhodně setkají v New Yorku, zosobněnou silou zla, které zničí každou lásku. Přeložila Michaela Jacobsenová. Dramaturgie Alena Zemančíková. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Dobrý bůh (Viktor Preiss), soudce (František Němec), Jan (Jan Dolanský), Jennifer (Tereza Dočkalová), veverka Bill (Jiří Lábus), veverka Frankie (Jan Jiráň), soudní sluha (Hanuš Bor), cikánka (Valérie Zawadská), žebrák (Zdeněk Dolanský), vrátný (Miroslav Hanuš), kamelot (Viktor Dvořák), policista (Jiří Knot), barman (Dalimil Klapka) a žena v hotelu (Zdeňka Sajfertová).

Natočeno 2017. Premiéra 18. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 86 min) v cyklu Rozhlasové jeviště a Rakouský rok. Repríza 2. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Veřejná přehrávka 28. 11. 2017 v rámci programu Nekončící maraton rozhlasových her (Český rozhlas, Vinohradská 12, 17:00 – 21:30 h).

Lit.: Zemančíková, Alena: Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. In web ČRo 3 Vltava, 18. listopad 2017 (článek). – Cit.:  S dílem Ingeborg Bachmannové se český čtenář začal seznamovat až v 60. letech 20. století, ačkoli měla za sebou dvě básnické sbírky a rozhlasové hry. V roce 1969 vyšel v revue Světová literatura překlad rozhlasové hry Dobrý Bůh z Manhattanu z roku 1958 (Der gute Gott von Manhattan), který pořídila Jana Pecharová.

Bachmannová ve své rozhlasové hře, zřetelně v reáliích inspirované pobytem v New Yorku, vede fiktivní soudní proces s bytostí, jejíž název je víc než ironický: Dobrý Bůh z Manhattanu. Bytost, která stojí před Soudcem, je fenomén zla a odcizení. V příběhu hry zabije mladou studentku Jennifer za pomoci dvou podřízených newyorských veverek. Činí tak pokaždé, když se mezi dvěma lidmi zrodí láska. Ta se mezi Jennifer a Janem nerodí lehce, průběh jejich vztahu tvoří děj rozhlasové hry.

Bachmannová ve svém díle básnicky rozvíjela filozofii Ludwiga Wittgensteina, zkoumala schopnost jazyka vyslovit myšlenku a cit. Dobrý Bůh z Mannhattanu vyhledává a důsledně zabíjí každou lásku, která se jeví jako opravdová. Verdikt Soudce ovšem je vzdálen spravedlnosti.

V novém překladu Michaely Jacobsenové a v režii Hany Kofránkové uslyšíme jako Dobrého Boha Viktora Preisse, v rolích milenců Terezu Dočkalovou a Jana Dolanského. Autorem hudby k rozhlasové inscenaci je Zdeněk Zdeněk.

Lit.: Kamberský, Jakub: Když bůh není dobrý. In Týdeník Rozhlas 49/2017 (recenze). – Cit.: K Soudci je přivedeno zosobněné zlo v podobě Dobrého boha z Manhattanu. Dobrý bůh je obviněn z atentátů proti lidem, kteří se podle něj postavili řádu pravidel a zákonitostí. Nyní byli „chybujícími“ milostná dvojice Jan a Jennifer. O jejich lásku, a dokonce i životy Dobrý bůh usiloval s  pomocí dvou podřízených newyorských veverek.

Rozhlasovou hru Dobrý bůh z Manhattanu (TR 46/2017) rakouské básnířky Ingeborg Bachmannové odvysílala stanice Vltava 18. listopadu v rámci celoročního projektu Rakouský rok.

Mnohovrstevnatý, těžko uchopitelný text plný symbolů a poetismů bravurně přeložila Michaela Jacobsenová. Režisérce Haně Kofránkové se podařilo zachovat množství symboliky a lyričnosti. Zároveň je v jejím pojetí text vystavěn jako příběh odehrávající se tady a teď, zčásti vyprávěn retrospektivně, místy narušovaný hlasem semaforu (samotný hlas režisérky) – jakýmsi naléhavým apelem pravidel.

Ústřední dvojicí milenců ztvárnili Tereza Dočkalová a Jan Dolanský. Tereza Dočkalová, rozhlasový talent objevený v nedávné době, představuje Jennifer jako rozvernou, jemnou, odtažitou, zranitelnou, neoblomnou dívku. Jan Dolanský svého Jana pojal jako chvíli sebevědomého, tu nerozhodného, tu něžného i jízlivého člověka. Napětí ve složitém vztahu dvou komplikovaných lidí lze stěží přeslechnout. Dvojice Jiří Lábus a Jan Jiráň v rolích podřízených Veverek Dobrého boha, na sebe také dokonale slyší. Vyloženě si užívají poťouchlost a lstivost, jaké jim party prohnaných živočichů nabízejí. Vedle zmiňovaných tu potěší epizodní výstupy Valérie Zawadské v roli Cikánky, Jiřího Knota představujícího Policistu či Dalimila Klapky v úloze Barmana.

Nejvýraznější herecké výkony podávají Viktor Preiss a František Němec v rolích Dobrého boha a Soudce. Nejsou to jen jiskřivé disputace mezi Soudcem a Bohem. Oslnivý je i střet jejich hereckých dovedností. Z jejich výkonů je slyšet na jedné straně snaha se herecky trumfnout, na straně druhé pak zřejmá vzájemná úcta a pokora. Tato oscilace dělá zjejich projevu herecký koncert.

Nezanedbatelný podíl na inscenaci má hudba, kterou složil Zdeněk Zdeněk. Hudebník reflektuje časové zasazení hry do přelomu čtyřicátých a padesátých let pomocí jazzových motivů, které mohou být rozverné i sentimentální, podle toho, jak si to žádá nálada jednotlivých scén. I neodbytný apel semaforu je podkreslen působivým hudebním motivem doprovázeným tlukotem srdce.

Přestože jde o těžko uchopitelnou hru, je natočena velmi svižně a člověk se při jejím poslechu v délce trvání pětaosmdesáti minut ani chvíli nenudí.

Lit.: Míšková, Gabriela: Dobrý bůh z Manhattanu (Český rozhlas Vltava). In web Na divadlo, 27. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Dramaturgie Českého rozhlasu Vltava, jež je letos zasvěcena aktuálně vrcholícímu Rakouskému roku, se právě v tyto dny příjemně doplňuje s PDFNJ 2017. Původní rozhlasovou hru Ingeborg Bachmannové Dobrý bůh z Manhattanu v novém českém překladu natočil Český rozhlas poprvé od jejího rakouského vydání na konci padesátých let.

Zatímco web ČRo v mediální propagaci nejvíce zdůrazňuje ztvárnění role Dobrého boha Viktorem Preissem, pro posluchače je mnohem atraktivnější milenecká dvojice Jennifer (Tereza Dočkalová) a Jana (Jan Dolanský). Ti se náhodně setkávají v New Yorku a během pár dní se mezi nimi vyvine hluboký lidský vztah a skutečná láska, což Ingeborg Bachmannová, původně básnířka, formovala jako dramatickou báseň. O tomto průběhu referuje obžalovaný Dobrý bůh z Manhattanu před soudem, kde obhajuje svůj bombový atentát na milence. Ten provedl právě ve chvíli, kdy bylo již zřejmé, že Jan neodpluje za svými závazky zpět za oceán, ale rozhodl se zůstat s Jennifer.

Přestože hraje Dobrý bůh jakožto průvodce dějem ve hře důležitou úlohu, v inscenaci nemá tato postava příliš prostoru pro vlastní vývoj. Viktor Preiss, jenž by měl ve své roli zosobnit fenomén zla, si sice zachovává chladný odstup, ale svou polohu neproměňuje. Zkušený rozhlasový herec známý svou technickou vytříbeností, intelektuálním porozuměním i emočním přesahem[1] se zde projevuje nezvykle staticky a odosobněně. Oproti tomu Dolanský a Dočkalová přesvědčivě vyjadřují náročný přechod od prvotní tělesné vášně k trvalejšímu hodnotnému vztahu, přičemž Jennifer i Jan musejí obětovat kus sebe sama pro vznik nové vztahové dimenze. Oba herci jsou již technicky vytříbení a jejich hlasová škála živě obsáhla polohy od flirtu přes stud a zmatek, až k touze, vzteku i uvěřitelnému citovému pohnutí.

Režisérka Hana Kofránková klade důraz na mluvené slovo. Veškerá hudba tvoří pouze předěl nebo podkres jednotlivých scén a její charakter není významotvorný jinak, než že se snaží prvoplánově navodit „newyorskou“ atmosféru. Minimální podíl ruchů i užití ticha a malé rozdíly v akusticitě různých prostředí, to vše posluchače odkazuje výhradně k mluvenému slovu. Příznačně horkou letní noc posluchač neuslyší, jen se o ní mluví, a zdejší newyorskou ulici bychom mohli snadno zaměnit s jakoukoliv jinou ulicí českého maloměsta uprostřed noci. Hra svým zpracováním zůstává v době, kdy se poprvé dostala k českému čtenáři, tedy v 60. letech. Nemusí to být nutně špatně, ale vzhledem k nadčasovosti a univerzalitě, kterou příběh nese, se inscenace jeví až příliš klasicky. Dramaturgicky však hra skvěle doplňuje bílé místo rakouské dramatiky v českém prostředí.

V rámci off programu PDFNJ bude možné Dobrého boha z Manhattanu slyšet v pásmu Nikdy nekončící maraton rozhlasových her (odkaz zde). Ten proběhne 28. 11. a kolektivní poslech v ideálních podmínkách studia ČRo může poskytnout zcela novou vnímatelskou dimenzi. Společně s Dobrým bohem budou uvedeny dvě výrazné premiéry: Prezident Thomase Berndharda a hra Proč kuchyň? Petera Hankeho.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)