Radio Ivo – Trans-Gas-Manželé (2018)

Přidal: Premek |

Duben 1, 2018

Petr Marek a Johana Švarcová. Improvizovaná rozhlasová hra z cyklu Život nedoceníš.

Účinkují Johana Švarcová, Petr Marek a Marian Moštík.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo Rádio Wave, 20:00 h) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave: Život nedoceníš (86). K poslechu zde.

Lit.: anonym: Radio Ivo: Trans-Gas-Manželé. In web ČRo Radio Wave, 26. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předem tohoto obvyklého anotačního textu bychom s potěšením rádi oznámili jednu příjemnou novinku: Romana Bohunská se koncem roku vdala. Blahopřejeme jí i jejímu manželovi, panu Lahore Tierai, pákistánskému aktivistovi, žijícímu od loňského podzimu v Čechách.

Jistě jste si samozřejmě všimli, že do obvyklých melodramatických zápletek Romaniných her začala postupně prosakovat i jemně politická témata. Romaně tehdy nabídla dramaturgickou spolupráci Petra Zavadilová z Českého rozhlasu, Centra žurnalistiky. Vypadá to, že v této trojici budeme možná svědky nových úhlů pohledu na život v naší zemi i v zahraničí. Romana ale zároveň stále zůstává Romanou. Ponechala si i své původní příjmení a používá je nyní již jako umělecké jméno. Navíc díky novému způsobu financování původní dramatické tvorby v rámci restrukturalizace v Českém rozhlasu se nyní mohou manželé Tierai podílet už oficiálně na autorství Romaniných příběhů.

V novém díle příhod tří autorčiných oblíbených lidských typů jsme svědky zatím nesmělého oťukávání politického terénu, a to spíš na rovině metafor. Jezdecké sedlo s monogramem TGM, který se ale záhy stane zkratkou nově vznikající, brzy snad nadnárodní, energetické společnosti, je jen jedním z příkladů. Alegorický přístup k vyprávění ale můžete najít vlastně v celém příběhu, který nemusíte nutně číst jako příběh lidí, ale je možné o něm uvažovat jako o hře ideí: Martin, člen horse-management týmu, nemusí být tudíž čten pouze jako „ten, který přijíždí na koni“, ale může to být třeba i „ten Martin na bílém koni“, čili „zima“.

Stejně tak Vendula, která „podepíše leccos“, může být čtena jako „Charta“, nebo ale taky i „Anticharta“. Ambivalence postav jde tak daleko, že lidský „kanec“ Vesecký (ano, čtete správně: poprvé v historii Romaniných her přichází na scénu mnohokrát zmiňovaný šéf řady podniků a viník nesčetných finančních machinací!) může představovat ve skutečnosti opravdové zvíře a naopak reálný „kaneček“ se může alegoricky stát samotným Veseckým – neboli symbolem lidské „svině“. A ta se může zase v metafoře proměnit třeba v manžela Romany, jenž se (již v reálném životě) pokouší o zviditelnění problémů politicky znevýhodněných azylantů, kteří ne vlastní vinou doplácejí na to, že uprchlická tematika se zrovna exponuje na příkladu jiných zemí, než je ta jejich.

Dozvíme se ovšem, co skutečně bylo v „Masarykově sedle“? Odhalí se věčná Veseckého tajemství? A zjistíme někdy příště, kdo je pouze jedinkrát, ale zato velmi výrazně, zmíněný von Stein? No, už se těšíme. Budeme si muset ovšem počkat až po Romanině svatební cestě.