Vzletem sokolím 1/4 (2018)

Přidal: Premek |

Září 26, 2018

Jiří Homola (1), Pavel Molek (2), Petr Dudek (3, 4). Cyklus rozhlasových her k 100. výročí československé republiky. Hudba Jan Šikl (1), Filip Veret (2). Spolupráce David Hertl (1, 2), Michal Peer (1), Eliška Závodná (2). Zvukový mistr Radek Veselý (1-3). Zvuková spolupráce Petr Šplíchal (3). Asistentka režie Jana Knappová (1-3). Hudba a zvukový design Filip Veret (2). Dramaturgie Renata Venclová (1, 2), Martin Velíšek (3). Režie Vít Vencl (1, 2), Dimitrij Dudík (3).

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 28. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h; 52 min.); 2. dílu 30. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 47 min.); 3. dílu 7. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 4. dílu 14. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h). Repríza 1. dílu 28. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.); 28. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.); 2. dílu 28. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Obsah: 1. 1918: V mysli vlast, v srdcích smělost. Jakou roli sehráli Sokolové v událostech 28. října 1918? Osoby a obsazení: Josef Scheiner (Martin Pechlát), Jaroslav Rošický (Marek Holý), Antonín Švehla (Otakar Brousek II.), František Soukup (Jakub Žáček), Alois Rašín (Aleš Procházka), Jiří Stříbrný (Zdeněk Hruška). Dále účinkují Pavel Batěk, Richard Fiala, Richard Trsťan, Zdeněk Dolanský, Jiří Schwarz, Jan Vlasák, Kryštof Nohýnek, Jan Battěk, Stanislav Lehký, Ján Bavala, Kajetán Písařovic, Kryštof Bartoš, Tomáš Karger, Jiří Köhler, Lukáš Křišťan a Libor Vacek.

2. 1938: Dobudujeme a ubráníme. Desátý všesokolský slet, při němž třicet tisíc cvičenců složilo ´Přísahu republice´, znamenal příslib vůle a odvahy bránit svou zemi před hrozbou přicházející ze sousedního Německa. Zářijové podepsání Mnichovské dohody ho zvrátilo v obrovské zklamání a obavy z budoucnosti, ale přineslo také nové zkoušky osobní statečnosti, vlastenectví a cti. Osoby a obsazení: starosta Antonín Pěšina (Miroslav Hanuš), Tonda Pěšina (Vladimír Pokorný), náčelník Josef Mrzena (Jan Vlasák), učitel Karel Hlaváček (Jan Dolanský), doktor Karel Göll? (Dušan Sitek), Berta (Veronika Lazorčáková), hostinská (Hana Seidlová). Dále účinkují Kryštof Bartoš, Tomáš Karger, Kryštof Rímský, Kajetán Písařovic, Stanislav Lehký, Ján Bavala, Jan Battěk, Jiří Köhler, Kryštof Nohýnek, Lukáš Křišťan, Libor Vacek, Till Janzer, Strahinja Bučan a Lothar Martin.

3. 1948: Zpátky ni krok!. Osoby a obsazení: Marie Provazníková (Taťjana Medvecká), Anna Polesná (Antonie Talacková), Hanka (Anna Theimerová), Jirka (Marek Lambora), Zdena (Jitka Jirsová), Alexej Čepička (Jan Vondráček), Hlinkovský (Miroslav Táborský), František Bláha (Ladislav Frej), Antonín Hřebík (Jiří Lábus), estébák (Jaroslav Vlach). Dále účinkují Viktor Dvořák, Kajetán Písařovic, Karel Zajíc, Eva Přibylová, Viktor Zavadil, Jiří Köhler, Hana Vrbová, Josef Kaňka, Jana Perglová, Petr Šplíchal, Libuše Šplíchalová, Bedřich Švácha, Svatopluk Schuller, Naděžda Fořtová, Kateřina Kašická, Sara Baalbaki, Justýna Hrazdirová, Anna Sofia Jedrysek, Sofia Mia Šetlíková, Markéta Cahová, Anežka Šubrtová, Meda Folprechtová a Sofie Horáková.

4. 1968: Všecko aneb nic. Příběh se otvírá v létě roku 1967, kdy v rámci světové výstavy EXPO v Montrealu proběhl v červenci II. slet Ústředí československého sokola v zahraničí. Setkáváme se opět s Marií Provazníkovou, bývalým starostou Sokola Hřebíkem, v pražské části příběhu pak s dalšími činovníky obrozujícího se Sokola či úředníky ČSTV. Všichni se po svém vyrovnávají s novou společenskou situací. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Dimitrij Dudík. Účinkují: Taťjana Medvecká, Antonie Talacková, Jiří Lábus, Matouš Ruml, Klára Suchá, Jaroslava Pokorná, Josef Somr, Jiří Štěpnička, Antonín Hardt, Helga Čočková, Adam Ernest, Svatopluk Schuller, Jan Vlasák, Naděžda Fořtová, Lukáš Křišťan, Dana Reichová, Eva Přibylová a Igor Bareš.

Lit.: Fajmon, Kamil: Soudruzi a soudružky dostanete do držky! In Facebook, 8. 10. 2018 (status). – Cit.: Ne, nezbláznil jsem se, jen jsem poslouchal 3. díl rozhlasového seriálu Vzlet sokolím. Seriál mapuje osmičkové roky. Celý projekt vnímám coby důstojné ohlédnutí za jednotlivými událostmi. Autorsky se na něm podíleli Jiří Homola – ten psal o roce 1918, Pavel Molek (1938) a Petr Dudek (1948 a 1968). Popravdě mi zatím nejvíce sedl díl od Petra Dudka (1948). Jestli to je tématem, které mne přece jen vždycky zajímalo nejvíc, nevím, každopádně na hře je znát, že ji psal publicista, má gradaci. Heslo v úvodu statusu právě pochází z tohoto dílu. Nejvíce mne zde dostaly předěly mezi scénami, jednoduché funkční řešení v podobě fotoaparátu. Jeho zvuk je pro mne symbolem stále bdělého práskačského oka, i když jsem slyšel už mnoho her, tak účinný přechod jsem snad ještě neslyšel!!! Jsem velmi zvědav na poslední díl o roce 1968. Tleskám za nápad podívat se na výročí z pohledu Sokola, právě u Okupace mne těší, že se připomene z jiného úhlu než jsou příběhy rozhlasáků. Zároveň musím vyslovit pochvalu nad zakomponováním archivních materiálů. Zatímco kupříkladu ve hře Včera dne 20. srpna měly ukázky z vysílání pouze vyvolat emoci a s dějem poněkud nesouvisely, když se vše točilo kolem techniků, zde jsou součástí všech dějů. Začíná se mi potvrzovat, že Martin Velíšek v rozhlase aktuálně dělá nejkvalitnější dramaturgii her pro dospělé. Stojí totiž i za Návštěvou staré dámy či za Traktorem.

Lit.: Kroc, Vladimír – Horálková, Elena: O klíčové roli Sokolů v roce 1918 je nová rozhlasová hra na Dvojce. In web ČRo 2 Praha, 25. září 2018 (článek + nahrávka rozhovoru s autorem). – Cit.: V mysli vlast, v srdcích smělost. To je nová rozhlasová hra o Sokolech, kterou napsal soudce Pavel Molek, a která bude mít premiéru na Dvojce na svatého Václava. O čem vypráví?

„Je o úloze Sokolů a hlavně o úloze vedení Sokola ve dnech kolem 28. října 1918. Právě v těch klíčových dnech, kdy to nikdo nečekal, sehrálo důležitou roli a je dobře, že se o tom natočila hra,“ říká a připouští pochybnosti, které zmítají každým autorem, jestli historická postava opravdu uvažovala tak či onak.

Jedna věc to ale autorovi a soudci Pavlu Molkovi do jisté míry usnadňovala. „Většina z nich byli právníci. Advokáty se to tam jen hemží a to mě na tom fascinovalo. Že lidé s touto praxí, připraveni na něco úplně jiného, jsou najednou v roli velitelů vojska či budoucích ministrů. Jejich styl uvažování mi mohl být blízký a snad mi posluchači dají za pravdu.“

Proč si vybral toto téma? Jak lze skloubit práci soudce a rozhlas? Rozmáhá se u nás euroskepticismus? Jak se dívá na vlny uprchlíků? (…)

Lit.: Novotná, Klára – Venclová, Renata – Velíšek, Martin: Vzletem sokolím. Dokudrama o náčelnici Sokola Marii Provazníkové v podání Taťjany Medvecké. In web ČRo Plus, 9. duben 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Rozhlasové hry Petra Dudka 1948: Zpátky ni krok a 1968: Všecko aneb nic spojuje postava legendární sokolské náčelnice Marie Provazníkové (1890-1991). Obě hry ji zachycují v klíčových dějinných okamžicích. V roce 1948 při posledním sokolském sletu v poválečném Československu a na následujících olympijských hrách v Londýně a v roce 1968 v emigraci ve Spojených státech, odkud sleduje sovětskou invazi do Československa. Postavu Marie Provazníkove ztvárnila Taťjana Medvecká.

Česká obec sokolská, známější jako Sokol, je naprosto ojedinělý fenomén v českých a pravděpodobně i evropských dějinách. Založena na vlasteneckých a olympijských idejích provází českou společnost na vrcholech její historie i v jejích nejhlubších propadech. Odráží se v ní to nejlepší z českého vlastenectví a zároveň sebou nese slabiny nacionalismu. Dokudramatický seriál připomíná roky 1948 a 1968 na půdorysu sokolského hnutí u nás.

Vlády všech režimů si byly vědomy potenciálu masové sportovní organizace a snažily se jí využít či zneužít, respektive ho eliminovat a to v případě fašismu a komunismu těmi nejdrastičtějšími prostředky. Často existovala úzká vazba špiček Sokola na společenský a politický vývoj země.

V dějinách Sokola tak vedle Masaryka, Beneše výrazně figuruje například i Gottwald. Přes dějiny Sokola můžeme vyprávět i podstatnou část historie České republiky. Pro náš cyklus vysílaný na stanici Dvojka jsme vybrali čtyři příběhy, čtyři osudové roky, svázané společným jmenovatelem osmičky na konci letopočtu.

1948: Zpátky ni krok

Marie Provazníkové, středoškolská profesorka tělocviku, byla od roku 1918 členkou předsednictva Československé obce sokolské. O 30 let později měla jako náčelnice Sokola zásadní podíl na přípravě a průběhu XI. sletu. Neustále tak byla pod tlakem komunistické vlády, která slet chtěla využít pro své propagandistické cíle.

Sledujeme její spory se státní bezpečností, s kolaborujícími členy Sokola, kteří zakládají akční výbory, ale i spory s těmi,kteří by raději kvůli politické situaci slet nejraději bojkotovali. Nakonec se XI. slet stal v několika okamžicích platformou pro manifestaci odporu vůči komunismu a mnoho členů Sokola na to doplatilo.

Marie Provazníková, která zároveň pracovala v Mezinárodním gymnastickém svazu, vycestovala v létě téhož roku na Letní olympijské hry v Londýně. Odtud se již do vlasti nevrátila. Díky pomoci přátel se usadila v USA, kde pracovala jako vysokoškolská profesorka tělocviku.

1968: Všecko aneb nic

Marie Provazníková měla v roce 1948 jako náčelnice Sokola zásadní podíl na přípravě a průběhu XI. sletu, který se stal v několika okamžicích platnou platformou pro manifestaci odporu vůči komunismu|foto: Archiv Anny VA Polesny

Příběh se otvírá v létě roku 1967, kdy v rámci světové výstavy EXPO v Montrealu proběhl v červenci II. slet Ústředí československého sokola v zahraničí. Setkáváte se s Marií Provazníkovou, bývalým starostou sokola Hřebíkem, v pražské části příběhu pak s dalšími činovníky obrozujícího se Sokola či úředníky ČSTV.

Všichni se po svém vyrovnávají s novou společenskou situací. Dcera Marie Provazníkové Alena Polesná, která se svým manželem žije rovněž v emigraci, dokonce uvažuje o návratu do vlasti. Prudký obrat samozřejmě nastane s 21. srpnem 1968. (…)