Nejpříšernější dítě (2018)
Klára Vlasáková. Pohádka o podivné soutěži, kritickém stavu planety Země a cestě do vesmíru. Hudba Martin Klusák. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Izabela Schenková.
Osoby a obsazení: Stela (Alice Luise Bransten), pan Agama (Petr Stach), moderátor soutěže (Martin Dejdar), Adriana (Alena Štréblová), Viktor (Matěj Havelka), Ema (Anna Klusáková). Dále účinkují Dorota Tučková, Antonín Holoubek, Ondřej Brousek, Tomáš Pavelka, Renata Kubišová, Pavel Čeněk Vaculík, Magdaléna Borová, Jitka Sedláčková, Petr Buchta, Lubor Šplíchal, Eva Burešová, Ladislava Poláková, Alena Štréblová, Magdaléna Borová, Pavel Čeněk Vaculík a Alena Štréblová.
Natočeno v roce 2018. Premiéra 7. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 41 min.). Repríza 6. 10. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 41 min.); 29. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Lit.: Veverková, Lenka: Klára Vlasáková: Nejpříšernější dítě. In web ČRo 2 Praha, 7. říjen 2018 (článek). – Cit.: Pohádka o podivné soutěži, kritickém stavu planety Země a cestě do vesmíru. Uslyšíte Petra Stacha, Martina Dejdara, Ondřeje Brouska a další. Poslouchejte do neděle 14. října 2018.
Už jste někdy slyšeli o soutěži o nejpříšernější dítě? Přihlásit se do ní můžeúplně každý, ale do samotného finále se dostanou jen ti nejošklivější a nejméně nadaní! Zpíváte falešně? Neumíte tancovat? Jste příliš tlustí, moc hubení nebo máte na čele obrovské červené pupínky? Možná se stanete vítězem právě vy!
Odměnou bude nejenom celoživotní plat pro celou vaši rodinu, ale také tajemná a dobrodružná výprava! Kam? To se dočtete v obchodních podmínkách, které jsou ve smlouvě napsané opravdu malým písmem! Jen dodáme, že celou soutěž sponzoruje bohatý podnikatel, pan Agama, jenž vlastní 90 % celosvětového bohatství. Děkujeme!
Pohled autorky
„Agama je typem byznysmena odtrženého od reality lidí, kteří neměli takové štěstí jako on. Neustále hromadí majetek a stará se jen o peníze. Až v momentě, kdy zjistí, že i kvůli němu se z planety stává neobyvatelné místo, začne celou situaci nějak řešit. Ve svých úvahách se ale opět zabývá hlavně sebou – svým bezpečím, svým prospěchem,“ říká autorka pohádky Klára Vlasáková, kterou vždy fascinovaly talentové televizní soutěže.
„Zajímaly mě všechny ty pečlivě odvyprávěné, často nakašírované příběhy a předem nacvičené situace, co se ale tváří jako autentické. Pochopila bych ještě, proč se lidé do soutěží hlásí – je to příležitost, jak zazářit a alespoň na chvíli se proslavit. Podivnější ale je, proč se na takové pořady díváme. Možná je v tom touha prožít se soutěžícími přehledné a jednoduché příběhy s dobrým koncem. Možná je chceme prožít tak moc, že se i vědomě necháváme klamat.“
Zachrání Stela planetu?
Soutěží však celá rozhlasová pohádka pouze začíná, mnohem důležitějšími tématy jsou v ní záchrana Země, hledání nové obyvatelné planety a především sobeckost a bezohlednost pana Agamy v kontrastu s upřímností a obětavostí hlavní hrdinky Stely. Tu do bizarní soutěže přihlásili její po penězích toužící rodiče. Dokáže tato jedenáctiletá dívka zachránit sebe, pana Agamu a také celou planetu?
Lit.: Fajmon, Kamil: Docela pěkná pohádka. In Facebook, 7. 10. 2018 (status). – Cit.: Docela pěkná pohádka, jen mne mrzí poměrně chudý zvukový design, u kterého jsem popravdě neporozuměl několika věcem:
1. Proč je prvních 23 minut pořád v podkresu nějaká hudba?
2. Proč jsou Agama se Stellou na soutěži odděleni jiným echem než ostatní účinkující?
3. Proč jsou všichni účastníci kromě rytmizujících sborů do 29:21 ve středu a nevytvářejí prostředí a najednou se to v Agamově vzpomínce změní a prostředí večeře je ve stereobázi skvěle vytvořeno a pak se všichni zase vrátí na střed?
4. Proč na lodi má Agama i počítač vytvořený prostor a Stela zůstala pořád ve stejném módu, tedy bez prostředí?
5. Proč při scéně na moři nebyl použit plenér a Agama se Stelou spolu hovoří jako kdyby byli v nějaké místnosti?
Děkuji Vám za odpověď.
Lit.: Klusák, Martin: Dobrý den, děkuji za komentáře. Pokusím se odpovědět. In Facebook, 7. 10. 2018 (odpověď). – Cit.: V případě tohoto scénáře jsem preferoval funkční „koncentrický“ design soustředící diváckou pozornost na dialog a prostředí dramatu, než bohaté zvukové experimenty, nejsou-li v rámci toku dialogů nezbytné nebo není-li to přání režisérky. Poslech s dětmi potvrdil, že se děti dobře soustředily na celý děj a že si v představě spolehlivě dokázaly vizualizovat jednotlivé situace. Jejich pozornost nebyla odvedena od příběhu a v rámci poslechu se nezačaly nudit.
K jednotlivým bodům:
1. V mnoha scénách ve hře jsem postupoval od vlastní vizuální, či spíše komplexní představy jednotlivých situací a konkrétních prostředí. Ke „zhmotnění“ těchto představ často používám charakteristick
4. Zde to byla spíše intuitivní volba. Chtěl jsem celou situaci v lodi vnímat spíše pohledem Stely, proto je nám blíže.
5. Smím se zeptat, na čem jste poslouchal? Mám pocit, že toto se nahrávalo v plenéru. Možná jestli to nejsou odrazy plastové nádoby s vodou, kterou herci používali pro efekt „topení“ se ve vodě. V režii to nicméně znělo věrohodně, i při testu na jiném poslechu.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Hrůza!!! Děj i téma. Po dlouhé době jsem naladil nedělní velkou pohádku a nestačil jsem se divit. Odrazuje už název a děj jsem vydržel poslouchat asi čtvrt hodiny. V jakési písničce zazněla slova „krev, hnus nebo pitomá“. To bych asi zakázal svým vnoučatům poslouchat. Jako pokus o něco nového výrazně neoslovilo. Prosím více nevysílat.