Radio Ivo – Kdo to všechno zašije? (2019)

Přidal: Premek |

Duben 29, 2019

Improvizovaná rozhlasová hra. Připravili a účinkují Petr Marek, Johana Švarcová, Marian Moštík.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 4. 2019 (ČRo Radio Wave, 59 min.) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave: Život nedoceníš.

Pozn.: Hlavní inspirací pro námět nové hry byla opera Bohuslava Martinů Řecké pašije.

Lit.: anonym: Radio Ivo: Kdo to všechno zašije? In web ČRo Radio Wave, 27. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Romana Bohunská překročila svůj stín: máme tu první ADAPTACI cizího díla! Hlavní inspirací pro námět nové hry byla Romaně návštěva opery Bohuslava Martinů Řecké pašije (jemný humorný odkaz nechala i v názvu svého zpracování), která už sama je adaptací literárního díla Nikose Kazantzakise „Kristus znovu ukřižovaný“.

Nadčasový příběh Romaně natolik učaroval, že se rozhodla jej převést do současnosti, aby přeci jen jeho nadčasovosti ještě trochu pomohla. Stručný nástin dějových motivů, které použila do svého zpracování: Lakomec Ladas (Petr Marek) chce získat bohatství od uprchlíků za peníze, které dává kramáři Jannakosovi (Marian Moštík). Ten ale vidí bídu uprchlíků, zželí se mu jich a místo podvodu na nich jim odevzdá přinesené peníze. Kateřina (Johana Ožvold) je zamilovaná do Manolia (zde Romana spojila dvě postavy původního dramatu do jednoho charakteru, hraného Petrem Markem). Manolios se chová stále více jako Ježíš. Kateřinu přesvědčuje, že jejich láska může být jen duchovní, jako byla láska Krista k Marii Magdaleně. Vyzývá také vesničany, aby pomohli uprchlíkům, ale starší obyvatelé vesnice (v Romanině podání motorkářský gang) jsou proti a rozmýšlejí plán, jak tomu a rostoucímu vlivu Manolia ve vesnici zabránit. Na vesnické svatbě Grigoris (u Bohunské nahrazen pouze morálním principem) Manolia vylučuje z církve (v soudobém kontextu z podnikatelské sféry) a odsuzuje ho. Manolios vysvětluje své jednání jako vedené Ježíšovými myšlenkami. Z hory sestupují zbídačelí uprchlíci (tentýž motorkářský gang, viz níže).

Zde inspirace původní látkou končí a v Bohunské verzi nedojde k tragickému konci, ale k pro Romanu typickému polyamory smíření. V aktualizacích šla navíc skutečně důsledně po současných tématech: čachry s bohatstvím proměnila v daňový podvod v oblasti stavebnictví, uprchlictví je nahrazeno důsledky ekonomické kriminality v kombinaci s rodinnou krizí (decentní odkaz na Řecko posledních let), před nimiž manželé pod cizími jmény prchají na dovolenou. Původní vdovství Kateřiny je transformováno do její neúspěšné jazzové a posléze muzikálové kariéry. Spasitelský motiv je pak rozprostřen rovnoměrně do obou mužských postav: Markův Mirek je v závěru bezmála „ukřižován“ na řídítkách motorky a Moštíkův Ugundu, ve skutečnosti Honza, realizuje svůj mesiášský komplex jako lektor zumby. Výše jmenovaný motorkářský gang se pak stává vtipným využitím klasické antické dramatické figury „deus ex machina“, v Romanině podání přijíždějící skutečně „na mašinách“.

Bohužel jeden z autorčiných typických špílců, motiv, kdy všechny postavy neustále pijí řecký zákys, jakožto narážka na jméno autora původní literární předlohy, se nakonec do výsledné podoby hry nedostal, nicméně ději to nijak neuškodilo. Ovšem velkým překvapením je odhalení, že Romana Bohunská zřejmě ve všech svých hrách pečlivě vybírá i ono typické „preludium“, které posluchači vždy slýchají před začátky dramatu – imitaci skutečného rozhlasového vysílání působícího jako náhodný element. Ne, Romana již nyní otevřeně ukázala, že „preludium“ je pevnou součástí hry a motiv včelího království v čele s hrdinou s neoddiskutovatelně řecky znějícím jménem Hokubos, který má spor o bohatství s králem Zlatomírem a hmyzí femme fatale Vosonelou, předznamenává všechna témata podstatná pro následné drama.

Výraznou zajímavostí je i závěrečný „technický problém“ nové hry, o němž nás informují přímo herci. Zde nás Romana nechá hádat, zda poprvé ve své kariéře používá brechtovský moment „zcizení“ (který by mohl opět vtipně odkazovat k motivu ukradených peněz), anebo zda se technický výpadek odehrál skutečně a herci na něj nesmírně pohotově zareagovali. Jenže díky tomu jsme svědky historické premiéry absence závěrečných „titulků“ v Bohunské hře! Český rozhlas by se zároveň rád ohradil proti spekulacím, že by chybějící kredity mohly jakkoli souviset s politickými excesy jednoho z herců (Petr Marek) či s nedořešenými právy na adaptaci díla Nikose Kazantzakise. Přejeme příjemný poslech.

Radio Ivo je přenesení rozhlasové hry na divadelní prkna a zpět do rozhlasu bez jakékoli transformace, pouze s možností vidět její vznik bez přípravy. Výrazová civilnost a zvukový realismus v pozvolném tempu performerů Johany Ožvold, Petra Marka a Mariana Moštíka. Záznam nové rozhlasové hry vysíláme vždy poslední sobotu v měsíci od 20:00.

Rozhlasové hry