V pasti (2009)
Tereza Verecká. Černá komedie, ve které se obyčejná cesta na svatbu postupně a nenápadně mění v noční můru a směřuje do míst, odkud není návratu. Hudba Ivan Acher. Dramaturgie Kateřina Dušková. Režie Martin Tichý.
Osoby a obsazení: Karel (Eduard Jenický), Marcela (Eva Leinweberová), Jakub (Jiří Černý), Anna (Ivana Uhlířová), stařeček (Václav Helšus), funebráci (Hynek Chmelař a Ladislav Dušek).
Natočeno 2009. Premiéra 27. 9. 2009 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.) v rámci cyklu Čajovna – Hry a dokumenty nové generace. Po hře následovala beseda s autorkou, moderovala Kateřina Dušková. Repríza 5. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.).
Lit.: Dušková, Kateřina: Tereza Verecká láká do pasti. In web ČRo, září 2009 (anotace). – Cit.: Poslední zářijovou neděli vysíláme v Čajovně v cyklu Hry a dokumenty nové generace premiéru rozhlasové hry Terezy Verecké V pasti. V této černé komedii se setkávají dva generačně vzdálené partnerské páry v prostoru, odkud není úniku. A obyčejná cesta na svatbu se tak postupně a nenápadně mění v noční můru a směřuje do míst, odkud není návratu.
(…)
Tereza Verecká letos na jaře absolvovala obor tvorba textu a scénáře na Vyšší odborné škole při Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a za pár dní začíná své studium činoherní dramaturgie a režie na pražské DAMU. Autorka se zúčastní živého vysílání a po poslechu své rozhlasové prvotiny bude odpovídat na dotazy posluchačů.
V sadě křížů na hřbitově / tisknou se tam hroby k sobě. / V sadě křížů na hřbitově / v této pozdní, noční době. / Mezi hroby na Olšanech / tichá stojí postava. / Mezi hroby na Olšanech / jak smrt tiše postává… (úryvek z veršů Terezy Verecké).
Lit.: Kamberský, Jakub – Na téma rozhlasových road movies. In web Panáček v říši mluveného slova, 5. 10. 2009 (recenze).
Lit.: anonym: Tereza Verecká: V pasti. In web ČRo 3 Vltava, duben 2016 (anotace). – Cit.: V černé komedii V pasti se setkávají dva generačně vzdálené partnerské páry v prostoru, odkud není úniku. A obyčejná cesta na svatbu se tak postupně a nenápadně mění v noční můru a směřuje do míst, odkud není návratu.
Tereza Verecká absolvovala obor tvorba textu a scénáře na Vyšší odborné škole při Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a studovala činoherní dramaturgie a režie pražské DAMU.
Lit.: Schulzová Eva.Všichni jsme tak trochu „v pasti“. In Týdeník Rozhlas 17/2016, 25.4.2016 (recenze). – Cit.: V úterý 5. dubna byla v Klubu rozhlasové hry na ČRo Vltava reprízována hra V pasti od Terezy Verecké. Přestože inscenace hry v režii Martina Tichého měla premiéru (v cyklu Hry a dokumenty nové generace) již před sedmi roky, jedná se dle mého názoru o pozoruhodnou a zdařilou autorskou prvotinu, na niž má smysl upozornit i nyní.Tereza Verecká (nar. 1985) byla v době, kdy hru napsala, básnířkou a absolventkou oboru Tvorba textu a scénáře na Vyšší odborné škole Konzervatoře Jaroslava Ježka a začínala studovat dramaturgii na DAMU. Nyní DAMU dokončuje, je úspěšnou účastnicí několika ročníků soutěže o Cenu Evalda Schorma a za sebou má další rozhlasovou realizaci svého textu – hry Divná věc, divná věc (2012).
Rozhlasovou prvotinu V pasti lze přiřadit k žánru road story, což je divadelní obdoba road movie (výstižné označení přebírám z podtitulu divadelní hry Léto v Laponsku od Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše – Divadelní road story o cestě na sever; její rozhlasová adaptace byla uvedena v roce 2006). Její rámec tvoří cesta na svatbu. Při ní se setkávají dvě partnerské dvojice: Karel a Marcela, rodiče ženicha, a o generaci mladší student Jakub, svědek ženicha, se svou partnerkou Annou. Oba páry sledujeme nejprve odděleně, po drobné havárii se ovšem auto, jímž jedou Jakub s Annou, zastaví a ti, kdo jsou ochotni je svézt, jsou právě Karel a Marcela. Pro oba páry je charakteristické neustálé hašteření, dohadování, obviňování, přičemž je zřejmé, že starší manželé v tom mají praxi několika desetiletí.
Tereze Verecké se na malé ploše (inscenace trvá necelou půlhodinu) daří prokreslit všechny čtyři postavy a naznačit jejich vztah k sobě navzájem i k ženichovi. Vybírám několik výrazných příkladů: Matka ženicha je učitelkou na základní škole v menším městě a má komplexy z toho, že nezískala práci v pražském gymnáziu, o chystané svatbě se oba rodiče dověděli den předem, svědek zná ženicha pouze z internetu a ani neví, jak se skutečně jmenuje… Neurčité informace o cestě a jejím cíli navíc podporují pocit, že postavy jsou někým/něčím lákány „do pasti“.
Starší pár je v rozhovoru stále dominantnější, jejich hádka se vyostřuje a autorka věrohodně graduje napětí v dialogu až k absurdnímu vrcholu, kdy Jakub s Annou chtějí vystoupit a Karel s Marcelou je z auta odmítají pustit. Vztekem šílený Karel nakonec do auta donutí nastoupit náhodného starého pána s tím, že ho zaveze domů, a v podstatě ho unese. Cesta pěti postav, která svedla dohromady náhoda, neochvějně spěje ke katastrofě.
Absurdní dialog, v němž Karel na starce křičí „My vám pomůžeme“, vnucuje mu jahody a peníze a odváží ho stále dál od cíle jeho cesty, skončí nárazem a smrtí všech zúčastněných. Ironickou tečkou je dialog funebráků, kteří zemřelé odhadují na šťastnou rodinku na výletě, jež se příkladně starala o dědečka. Hra Terezy Verecké je nejen vtipná, dobře vystavěná sonda do partnerských vztahů, ale taky podobenství o životní cestě, na níž jsme všichni tak trochu „v pasti“, jejíž směr můžeme ovlivnit jen do určité míry a která vždy skončí smrtí.
Režisér Martin Tichý a herci Eduard Jenický, Eva Leinweberová, Jiří Černý, Ivana Uhlířová a Václav Helšus podpořili vyznění textu civilními hereckými výkony, přičemž dominuje Eva Leinweberová jako přesvědčivě protivná, sebestředná, hádavá a dotěrně zvědavá Marcela.
Inscenace V pasti dokazuje, že je možné i na malé ploše komediální formou rozehrát a vypointovat životní drama. Je to skutečně slibný debut pro autorku rozhlasových her, jejichž text musí jak známo zaujmout posluchače během prvních několika minut.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Rozhlasový debut mladé básnířky oplývá kvalitně odposlouchaným dialogem a slušně vystavěným dramatickým obloukem. Doufejme v další rozhlasovou tvorbu!