Pygmalion (2024)

Přidal: Premek |

Květen 14, 2024

George Bernard Shaw. Rozhlasové zpracování slavného komediálního příběhu o proměně pouliční květinářky ve vznešenou dámu, o společenských předsudcích, svobodě a ceně vlastní duše. Přeložil Milan Lukeš. Rozhlasová úprava Klára Novotná a Martin Velíšek. Hudba Miroslav Tóth. Dramaturg Martin Velíšek a Klára Novotná.

Osoby a obsazení: Líza Doolitleová (Kateřina Marie Fialová), profesor Henry Higgins (David Novotný), plukovník Pickering (Martin Myšička), paní Higginsová, profesorova matka (Iva Janžurová), otec Doolitle (Petr Čtvrtníček), Pearceová, služebná u Higginse (Jitka Smutná), Nepomuk, Higginsův maďarský žák (Jakub Žáček). Dále účinkují Dana Batulková, Klára Suchá, Ondřej Rychlý, Dana Černá, Julie Stejskalová, Matěj Převrátil, Martin Velíšek a Leoš Noha.

Natočeno 2024. Premiéra 12. 6. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 69 min.) v cyklu Hra na neděli.

Pozn.: V inscenaci zazní hudební motiv z muzikálové verze komedie My Fair Lady.

Lit.: anonym: Pygmalion. Líza Doolittlová a profesor Higgins v geniální komedii G. B. Shawa. In web ČRo 2 Praha, 2. červen 2024 (článek). – Cit.: Když se arogantní a nesnesitelný profesor fonetiky Higgins vsadí s přítelem plukovníkem ve výslužbě Pickeringem, že naučí ušmudlanou prodavačku květin mluvit jako vévodkyni, ani ho nenapadne přemýšlet o tom, jak takový experiment otřese vším, co dosud tvořilo její svět. A už vůbec netuší, že Líza Doolittlová nezmění jen svou řeč a způsoby, ale že vyspěje v ženu vědomou si své hodnoty i svých citů, která se nenechá zlomit přehlíživostí ani urážlivými poznámkami a rozhodne se vzít svůj osud do vlastních rukou.

Námět pro svou hru si dramatik George Bernard Shaw vypůjčil z antického mýtu o kyperském sochaři Pygmalionovi a soše, kterou stvořil. V Shawově pojetí dostal příběh nejen kontext britské společnosti přelomu století a jejích neprostupných sociálních vrstev, ale také novou zápletku, živé charaktery a mimořádně vtipné, jazykově brilantní a vypointované dialogy. Satirická komedie poprvé zazářila na jevišti v roce 1913 ve vídeňském Burgtheatru, v Londýně se dočkala premiéry až o rok později. Od té doby se do divadla neustále vrací a dočkala se filmových zpracování i světoznámé muzikálové podoby jako My Fair Lady. (…)

Již od prvních uvedení však autor bojoval s divadelními (a později i filmovými) tvůrci o výklad závěru své hry – většina z nich měla tendenci směrovat příběh k happyendu a k vytvoření páru z Lízy a profesora Higginse. Shaw však kladl zásadní důraz na Lízinu emancipaci, dokonce takový, že konec několikrát přepracoval a hru opatřil esejem, ve kterém pokračuje v Lízině příběhu a vysvětluje důvody, proč by nemohla s Higginsem setrvat. Je úsměvné, že touha po šťastném či alespoň nadějném konci však dodnes vede mnoho inscenátorů ke smířlivějšímu vyústění, než by si autor byl patrně přál. (…)

V Českém rozhlase byl Pygmalion dosud nastudován jen jednou, v roce 1968 a zpracování vycházelo z tehdejší slavné inscenace Divadla na Vinohradech s Jiřinou Bohdalovou a Milošem Kopeckým v hlavních rolích. Ke vzniku nové rozhlasové podoby přizval režisér Aleš Vrzák dva protagonisty, kterým je vedle vynikajícího interpretačního projevu společná také spontánnost, téměř elektrizující energie a smysl pro humor – Kateřinu Marii Fialovou a Davida Novotného. Jejich živelnému souboji skvěle sekundují Martin Myšička v roli Pickeringa, Iva Janžurová jako Higginsova matka či Petr Čtvrtníček coby otec Doolittle.

Rozhlasové hry