Případ Oppenheimer (1962)

Přidal: Přemek |

Červen 2, 2006

Jaroslav Putík. Scénář Jiří Horčička a Jaroslava Strejčková. Dramaturg Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Robert Oppenheimer (Karel Höger), Boris Pash (Otomar Krejča), Lewis Strauss (Ota Sklenčka), Edward Teller (Miloš Nedbal), svědek (Otakar Brousek I.), Jeanne Tatlocková (Jaroslava Adamová), dr. Roger Robb (Josef Gruss), předseda zvláštního výboru (Karel Beníško), dr. Ward Ewans (Antonín Zíb), plukovník Landsdale (Valter Taub), Johnson, agent (František Holer), Haakon Chevalier (Čestmír Řanda), dr. Hans Bethe (František Hanus), vrchní z pařížské kavárny (Eduard Dubský), hlasatelka (Věra Málková).

Natočeno 1962. Premiéra 22. 4. 1962 (Praha, 20:00 h.; 79 min.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 27. 6. 1962 (Československo II, 19:00 h.). Slovenská premiéra 28. 1. 1963 (Bratislava, 9:10 h). Repríza 1. 6. 1963 (Praha, 9:10 h.) v cyklu Přehlídka rozhlasové tvorby.

Pozn.: V programovém časopise (Slovenský) Rozhlas byla hra uvedena pod názvem Svedomie.

Pozn.: Případ dr. Oppenheimera, tvůrce atomové bomby, který odmítl spolupracovat na výrobě vodíkové pumy. Byl proto obviněn z politické nespolehlivosti a postaven před zvláštní Bezpečnostní výbor. Z množství dokumentárního materiálu autor vybral a volně zpracoval výpovědi tří svědků, typických představitelů americké inteligence a vládní mašinérie, neústupně hájících americký způsob života. Z obhajoby dr. Oppenheimera vyplývá mravní rozpor vědce, který si uvědomuje ničivý dosah svých vynálezů i nesvobodu vlastního bádání a přesvědčení.

Putík se tímto tématem zabýval již dříve – pod názvem „Svědomí : Případ profesora Oppenheimera“ vyšel román v nakladatelství Mladá fronta (již v roce 1956 druhé vydání).

Karel Höger si Oppenheimera zahrál také v TV inscenaci Muž, který chtěl být bohem (1972, scénář Jiří S. Kupka); zde se ovšem tvůrce atomové bomby skrýval pod jménem Bloch.

Lit.: J. S. (= Strejčková, Jaroslava): Případ Oppenheimer. In Čs. rozhlas a televize 16/1962 (10. 4. 1962), s. 1 (článek).

Lit.: Pok, Lubor: Jenom režírovat? In Divadelní noviny 7-8/1962, 28. 11. 1962 (rozhovor s Jiřím Horčičkou).

Text in: Rozhlasová žatva 1958 – 1963 (Dramatické pořady). Praha: Studijní odd. Čs. rozhlasu, 1968, s. 137 – 180.

Ref.: Divadelní noviny, roč. 6, č. 24.

Lit.: Smitka, Václav. K problému vizuálnosti v rozhlasové hře. In Studie a úvahy, Praha : Studijní oddělení Čs. rozhlasu, 1963, č. 1, s. 48 (článek). – Cit.: „[…] takto si můžeme vyložit Högra v roli Oppenheimera jako agresivního hrdinu, který jde na jedné straně až do nervového potlačení svého projevu, na druhé straně do deprese, zvláště při čekání na Chevaliera. V Böllově postavě Chrantox nabývá Karel Höger základně jiné roviny interpretace. Protože je velká část jeho monologu vedena ve vzpomínce, je až skoro sentimentální, ale na druhé straně tuto polohu vyvažuje chladností až sarkasmem.“

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou 35. – Svědomí otce atomové bomby. In Týdeník Rozhlas 46/2012 (článek). Také na Panáčkovi.

Ochová, Sheila – Drama o svědomí pana Oppenheimera. In Rudé právo 24. 4. 1962, str. 2 (recenze).