Bestiarium 1/2 (1988)

Přidal: Přemek |

Červen 14, 2006

Jan Kolář. Dokumentární hra o některých životních epizodách Ödöna von Horvátha. Stereoscénář Jiří Suchánek a Dobroslav Zborník. Scénická hudba Milan Knížák a Petr Kaňka. Dramaturgie Miloslava Háková. Zvukový mistr Jiří Suchánek. Režie Dobroslav Zborník j. h.

Osoby a obsazení: Kurt von Schuschnigg (Rudolf Hrušínský I.), Adolf Hitler (Josef Vinklář), Ödön von Horváth (Petr Čepek), Marianna (Miluše Šplechtová), Hermann Göring (Vlastimil Fišar), Arthur Seys Inquart (Pavel Rímský), Joachim von Ribbentrop (Jiří Samek), konferenciér (František Husák), reportér (Miloslav Mejzlík), Joseph Roth (Rudolf Stärz), muž se silným hlasem (Vladimír Kratina), Siodmak (Jan Hrušínský) a kouzelník (Vladimír Janoušek).

Natočeno v roce 1988. Premiéra 2. dílu 24. 5. 1989 (Vltava, 13:00 – 13:48 h.; 48 min.). Repríza 1. dílu 25. 6. 2006 (10.30 h., Vltava); 5. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h), repríza 2. dílu 12. 3. 2017; 1. dílu 18. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 2. dílu 25. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál; 1. dílu 26. 5. 2024; 2. dílu 2. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Lit.: Hložková, Hana: Jan Kolář: Bestiarium (1/2). In web ČRo 3 Vltava, březen 2017 (článek). – Cit.: Dokumentární hra o některých životních epizodách německy píšícího dramatika, spisovatele a rozhodného antifašisty Ödöna von Horvátha.

Dvoudílný seriál Jana Koláře se odehrává na smyšlené lidové slavnosti ve Vídni, která se v průběhu let 1934–1938 mění společně s politickou a společenskou situací země. Program „malého útulného rakouského divadla“ nazvaný Bestiarium ukazuje v několika živých obrazech běh obyčejného života občanů až do „anšlusu“. Jedním z pomyslných diváků a komentátorů této lidové zábavy je dramatik a spisovatel Ödön von Horváth, jehož osud byl právě aktem spojení Rakouska s Německem neblaze poznamenán.

„Samo o sobě je všechno v překrásném míru. Dva národy si leží v náručí a jásají a projevují svou radost,“ říká v rozhlasovém dramatu o připojení Rakouska k nacistickému Německu s cynickou bestialitou Hermann Göring. K tzv. „anšlusu“ došlo 12. března 1938 a jeho důsledky na sobě pociťují nejen právě odstupující rakouský kancléř Kurt von Schuschnigg, ale také dramatik Ödön von Horváth. V částečně dokumentární hře právě tito dva muži sdílejí epizody ze svého života s Mariannou, fiktivní postavou z Horváthovy nejznámější divadelní hry Povídky z Vídeňského lesa. Ve fantaskním „světě“ Marianny, jemuž kdysi vévodila okázalost bývalého mocnářství a lehkost lidových zábav (třeba i vídeňské frašky), se zobrazují výjevy nové podoby státu. Horváthovi se sice podaří z tohoto „cizího“ Rakouska, se kterým nechce mít nic společného, včas uprchnout, ale ještě téhož roku tragicky zemře v Paříži. Bývalého kancléře také nečekají dobré časy.

V rozhlasovém seriálu se realita důmyslně střetává s fikcí a nalézá pro hlavní postavy jednu společnou věc – totiž, že o osudu člověka už bylo rozhodnuto bez jeho významnějšího přičinění (o nešťastném příběhu Marianny rozhodl dramatik, o dramatikově budoucnosti rozhodl bývalý kancléř a o kancléři rozhodlo vydírání ze stran fašistů) a osobní volby jsou už jen dílčího charakteru.

Ödön von Horváth, rakouský dramatik a prozaik maďarského původu, ve svém díle jasnozřivě odhalil povahu nastupujícího fašismu, jeho humanismus měl křesťanský podklad. Narodil se v rodině maďarského šlechtice, získal vzdělání v německém i v maďarském jazyce, psal však výhradně německy. Studoval filosofii a germanistiku v Budapešti, Vídni, Bratislavě a Mnichově. V letech 1924–34 žil v Berlíně. V roce 1933 byl vyšetřován gestapem a jeho dílo bylo v Německu zakázáno. Odešel do Rakouska, odkud emigroval do Švýcarska, ale později nešťastnou náhodou zahynul v Paříži. Okolnosti jeho nesmyslné a kuriozní smrti jsou všeobecně známy: na Champs- Élysées ho zabila větev, která se ulomila při silné bouři z kaštanu, pod kterým se schovával.

Rozhlasové hry