Mariana Pinedová (1958)

Přidal: Přemek |

Leden 6, 2011

Federico García Lorca. Překlad Lumír Čivrný. Hudba Gustav Křivinka. Rozhlasová úprava Evžen Turnovský. Dramaturg Karel Tachovský. Režie Olga Zezulová.

Osoby a obsazení: Mariana Pinedová (Helena Kružíková), Isabela Clavela (Vilma Nováčková), Doňa Augustias (Zdeňka Gräfová), Amparo (Vlasta Fialová), Lucia (Dagmar Štětinová), chlapec (Otakar Prajzner), děvče (Věra Papírková), sestra Carmen (Helena Trýbová), Don Pedro Sotomayor (Josef Karlík), Fernando (Jiří Hanák), Pedrosa (Rudolf Jurda), Alegrito (Karel Kabíček), spiklenec (Karel Meister), spiklenec (Otakar Dadák), spiklenec (Jaroslav Dufek) a spiklenec (Zlatomír Vacek).

Nastudovalo Brno v roce 1958. Premiéra 15. 6. 1958 v cyklu Nedělní divadelní večery. Obnovená premiéra 12. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 73 min.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Ptáček, Jaromír (ed.): Nedělní divadelní večery. Cyklus slavných činoher a oper 1957-1958. Praha: Československý rozhlas, 189 s.

Lit.: Tachovský, Karel – Venclová, Renata: Federico García Lorca: Mariana Pinedová. Romantická veršovaná tragédie. In web ČRo 3 Vltava, 12. únor 2023 (článek). – Cit.: Federico García Lorca se do dějin dramatu zapsal především svými tragédiemi. Příznačné jsou pro něj výrazné ženské hrdinky, z nichž jednou z prvních je lidová hrdinka Mariana Pinedová. (…)

Mladá vdova se zapojí do liberálního hnutí proti absolutistické moci a při té příležitosti se sblíží s jedním z hrdinů tohoto odboje. Po zatčení je jí nabízena shovívavost výměnou za prozrazení jmen. Zůstává ve vězení všemi opuštěna, svou čest ale nezradí.

Španělský básník a dramatik Federico García Lorca (1898–1936) pocházel ze zámožné andaluské statkářské rodiny. Studoval filozofii a práva na univerzitě v Granadě a poté krátce i v Madridu, kde se napojil na tehdejší španělskou uměleckou avantgardu. Lorca sám byl ale také osudově ovlivněn španělskou lidovou tradicí, což se odráží v jeho poezii i v dramatech.

Pro celou Lorcovu tvorbu je vyměřeno pouhých osmnáct let. Po vypuknutí Francova povstání v roce 1936 byl pro své neskrývané levicově republikánské smýšlení popraven.

Rozhlasové hry