Ženich pro Marcelu (1969, 2017)

Ivan Klíma. Dramaturg Dalibor Chalupa. Zvuk Ivo Fišer, Radislav Nikodém a Marcela Váňová. Asistent režie Ivan Holeček. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Jiří Horčička.

Osoby: vyšetřovatel (Karel Höger), Kliment (Radoslav Brzobohatý), Marcela Lukasová (Jana Hlaváčová), Veselý (Jiří Němeček) a Mádr (Vladimír Švec).

Natočeno v roce 1969. Plánovaná premiéra 25. 7. 1969. Obnovená premiéra 21. 8. 1990 (47 min.). Repríza 23. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) k výročí srpnové okupace; 30. 9. 2012 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) k úmrtí Radoslava Brzobohatého.

Vydala Radiotéka, únor 2017 (MP3).

Veřejný poslech inscenace se konal v pondělí 30. 6. 2014 v Domě s pečovatelskou službou v rámci festivalu Šrámkova Sobotka 2014, v 16:00h se konala návazná beseda na téma Normalizace v rozhlase (hovořili Jakub Kamberský a Přemysl Hnilička).

Pozn.: Původní stereofonní záznam smazán, dochována jen špatná monofonní kopie v archívu autora textu. Některé prameny mylně uvádějí premiéru 21. 8. 1969. - Režisér Horčička nastudoval tuto hru i v zahraničí, vzniklo i nastudování nizozemské. V Německu natočili v roce 1970 i televizní  verzi s rozhlasovým hercem a režisérem Gertem Westphalem v roli úředníka.

Pozn. 2: V roce 1969 byla tato aktovka (společně s další Klímovou hrou Klára) uvedena v New Yorku na scéně La Mama Experimental Theatre Club (režie Vaclav Simek, v roli pochopa Veslého Jára Kohout. Více in Divadelní noviny, ročník 13/1969-1970, číslo 1, strana 2.

Text hry: Klíma, Ivan: Ženich pro Marcelu. Praha: Dilia, 1969.

Lit.: Matějů, Pavla: Ve jménu… Mladá fronta, 24. 8. 1990.

anonym: Opožděná premiéra. Tvorba, 5. 9. 1990.

Morávková, Alena: Anouilh a Klíma v rozhlase. 5. 10. 1990.

Lit.: Štěrbová, Alena: Bylo zahájeno. In Scéna, č. 21/1990, s. 6 (recenze).

Štěrbová, Alena - Bylo zahájeno 2. In Scéna 21-1990

Lit.: anonym: Ivan Klíma: Ženich pro Marcelu. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Absurdní groteska Ivana Klímy s názvem Ženich pro Marcelu rozehrává příběh muže, který je nejrůznějšími formami nátlaku nucen do nesmyslného sňatku. Pro rozhlas ji nastudoval v roce 1969 režisér Jiří Horčička a hlavních rolích účinkují Radoslav Brzobohatý a Karel Höger.

Český spisovatel a dramatik Ivan Klíma, rodným jménem Ivan Kauders, oslaví 14. září 2011 osmdesáté narozeniny. Narodil se v Praze a za druhé světové války strávil tři roky v koncentračním táboře Terezín, z kterého se dostal jako čtrnáctiletý. Jeho rodiče byli židovského původu. Vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK. Po absolutoriu v roce 1956 pracoval jako redaktor časopisu Květy a v letech 1959–63 v nakladatelství Československý spisovatel.

Od poloviny 50. let pravidelně přispíval do Literárních novin, později Literárních listů a Listů (až do jejich zákazu), do časopisů Květen, Plamen a Orientace. V letech 1953–1967 byl členem KSČ, v roce 1967 byl ze strany vyloučen. V roce 1969 odjel do USA, kde působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě. Po svém návratu v roce 1970 už byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu (např. v Lidových novinách) a exilu – živil se dělnickými profesemi. Jeho dílo je rozsáhlé a žánrově pestré: próza, dramata, reportáže, eseje, fejetony a knížky pro děti.

Lit.: Melková, Jana: Nenormální léta normalizace. In Splav, časopis festivalu Šrámkova Sobotka, 3/2014, s. 5-6 (recenze veřejného poslechu hry). – Cit.: Letošní sérii rozhlasových her zahájila včera odpoledne v Domě s pečovatelskou službou absurdní groteska Ivana Klímy Ženich pro Marcelu z roku 1969. Na ni navázala beseda s rozhlasovým publicistou Přemyslem Hniličkou, věnovaná rozhlasové tvorbě v období tzv. normalizace. Spíše než proklamované navracení k normálu tyto roky znamenaly překračování norem a převracení hodnot.

Hra zobrazuje situaci Petra Klimenta (Radoslav Brzobohatý), který je předvolán na jakýsi úřad pro občanské záležitosti a nevybíravými prostředky nucen ke sňatku s dívkou, již sotva zná. Referent je jednou z mála záporných rolí Karla Högera, který přesvědčivě střídá polohy a metody; pomáhají mu dvě nižší šarže, rádobyotcovsky bodrý Mádr (Vladimír Švec) a brutální Veselý (Jiří Němeček). Marcela Lukasová (Jana Hlaváčová), s níž je Kliment v průběhu jednání konfrontován, tento zásah moci úřední nijak nepodnítila; je pod podobným nátlakem jako on. „Začínám se tady bát. Jako byste byli všichni smluveni. Co to všechno má znamenat, je to hra, nebo vtip, nebo omyl?“ ptá se zoufalý muž. „Vy sám si nerozumíte. Vy se nevyznáte ve vlastních citech,“ vysvětluje mu úředník a pochop Veselý se Klimenta snaží namířenou zbraní přimět k prohlášení, že Marcelu miluje. Paralela s bratrskou pomocí v srpnu 1968 je zcela zřejmá.

Inscenace, nastudovaná Jiřím Horčičkou za asistence Ivana Holečka, byla proto smazána ještě před premiérou a dochovala se pouze v technické kopii, pořízené na soukromém magnetofonu. Ta pak byla konečně odvysílána v roce 1990. Kvalita zvuku tak samozřejmě není kdovíjaká, herecké výkony i další výrazové prostředky (zajímavá práce se zvukem kroků, který je zároveň odtikáváním hodin) však obstojí i bez sterea. Rozuzlení je předvídatelné několik minut před koncem a vnitřně se svíjející posluchač si je skoro přeje urychlit. Když je však „vyřešen“ Kliment, čeká publikum ještě poslední rána, krátký
úředníkův monolog. „Někdy se mi zdá, že my tady se marně namáháme. Lidi prostě nechtějí být šťastní. Ale nás to neosvobozuje od naší povinnosti a od našeho poslání sloužit jim…“ (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Osoby a obsazení: úředník (Karel Höger), Kliment (Radoslav Brzobohatý), Marcela Lukasová (Jana Hlaváčová), Veselý (Jiří Němeček) a Mádr (Vladimír Švec).

Dramaturg Dalibor Chalupa.
Technická spolupráce Ivo Fišer, Radislav Nikodém a Marcela Váňová.
Asistent režie Ivan Holeček.
Režie Jiří Horčička.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)