Život a dílo skladatele Foltýna (1963)

Přidal: Přemek |

Srpen 19, 2005

Karel Čapek. Dramatizace František Pavlíček. Hudba Jindřich Feld, Josef Matěj, Lubor Bárta, Jan Kaláb, Petr Kotík a František Kováříček. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: Bedřich Foltýn (Ilja Racek), Karla Foltýnová (Libuše Havelková), Mašek, její otec (František Holar), Mašková, její matka (Světla Amortová), Šimek (Jiří Pleskot), Jitka, jeho žena (Viola Zinková), Trojan (Josef Patočka), doktor Petrů (Vladimír Leraus), Franta Kupecký, básník (Soběslav Sejk), básník Lhota (Jaroslav Kepka), dirigent Dohnal (Miloš Nedbal), Váša Ambrož (Josef Velda), Ládíček Procházka (Josef Vinklář), Mikeš zvaný Fatty (Luděk Munzar), Kanner (Martin Růžek), Jiří Molenda (Milan Mach), Judita (Slávka Budínová), advokát paní Foltýnové (Karel Beníško), lékař (Jiří Pick), sestra (Drahomíra Fialková), profesor (Zdeněk Hodr), agent pohřebního ústavu (Jan Vladimír Švec), zpěvačka (Nelly Gaierová), pěvec (František Roland), dále účinkují Felix le Breux, Anuše Pejskarová, Gabriela Kaulfusová, Rudolf Široký, Artur Šviha, Jaroslava Pechlátová.

Natočeno v roce 1963. Premiéra 26. 12. 1963 (119 min, mono). Repríza 25. 3. 2006 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště; 22. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Lit.: -fl- (Rejnuš, Miloš): Jedna dramatizace a jedna hra. In Host 4/1964, s. 63 (recenze).

Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou 24. – Čapkův a Pavlíčkův věčný antihrdina. In Týdeník Rozhlas 24/2012, s. 23 (článek). Také na Panáčkovi.

Lit.: Novotná, Klára: Karel Čapek: Život a dílo skladatele Foltýna. In web ČRo 3 Vltava, 22. prosinec 2018 (článek). – Cit.: O skladateli bez talentu, který si myslel, že slávu a úspěch může získat krádeží, pojednává dramatizace pozoruhodného románu českého klasika z pera osvědčeného scenáristy Františka Pavlíčka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Román zůstal nedokončen a vyšel po smrti autorově v roce 1939. Po jeho přečtení však zjistíme, že přesné a detailně vypsané dokončení není třeba. Osud hlavního „hrdiny“ je zřetelný a jasný…

Čapek obratně a věrně zachytil život pražské salónní bohémy, která si ráda hrála na jedinou líheň uměleckých talentů. Antihrdina Foltýn hraje slušně na klavír, má rád operu, divadlo a díky výhodnému sňatku se svým zálibám může plně věnovat. Mohl by být dobrým mecenášem, nebo prostě nadšeným amatérem.

Jemu to ale nestačí, tak jako vystoupal po společenském žebříčku, chce vystoupat i po tom uměleckém až na Parnas, kde vyvolené líbají Múzy. Bez patřičného talentu se pustí do komponování velkého díla, když jeho úsilí záhy ztroskotá, upne se na myšlenku, že tajemství hudby objeví při sledování práce jiných skladatelů. Začne si k sobě do bytu zvát nadané studenty konzervatoře i břídily, kteří v opilosti třískají do klavíru. Zpočátku poslouchá s úctou a respektem, ale když se inspirace nedostaví, začne hudbu mladých skladatelů sprostě vykrádat. Partitura skladby, kterou napíše, je však jen nesourodou směsicí cizích nedokončených myšlenek a nápadů.

Vyvrcholením knihy jsou zprávy nakladatelů a hudebních kritiků, kteří Foltýnovu slátaninu odsuzují. Tyto pasáže jsou esencí románu, v nich se projevuje Čapkova schopnost kritického myšlení i víra v ryzost talentu a umělecké tvorby.

Rozhlasové hry