Dialog s doktorem Dongem (1964, 2022)

drdongJosef Nesvadba. Rozhlasový scénář Jaroslava Strejčková a Jiří Horčička. Technická spolupráce Ivo Fišer, Anna Halbichová, Věra Havlátová. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: autor (Eduard Cupák), doktor Dong, vl. jménem Marek (Zdeněk Štěpánek), dr. Tran (Jaromír Spal), paní Elena Kašparová (Blanka Bohdanová), Lída Kašparová, její švagrová (Gabriela Vránová), velvyslanec (Karel Beníško), asistent Rymich (Soběslav Sejk), soudružka Komendová (Julie Charvátová), profesor (Oldřich Lukeš).

Natočeno 2. 4. 1964. Premiéra 27. 12. 1964 (Praha, 20:40 – 22:00 h.; 73 min.). Repríza 8. 6. 1968 (Praha, 20:30 – 21:45 h.).

Vydala Radiotéka 20. 3. 2022 (MP3, CR.ES.2022.125). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Na počátku byl „politický román s detektivním pozadím“. Román Josefa Nesvadby Dialog s doktorem Dongem a stejně tak i stejnojmenná rozhlasová inscenace se ve své době velmi do hloubky a poctivě zabývaly otázkou, zda je mravné a přijatelné v zájmu dobra lhát či dokonce spáchat zločin. Dobrem je tu ovšem míněna světová revoluce, kterou zastupují dva diametrálně odlišní hrdinové: starý revolucionář doktor Marek, zvaný Dong (Zdeněk Štěpánek) a mladý pražský bakteriolog (Eduard Cupák), který žádnou revoluci nezažil a neměl tak možnost nějak projevit hrdinství. (anotace)

Lit.: anonym: … a vám všem pro vánoční pohodu: Premiéry rozhlasových her. In Československý rozhlas a televize 52/1964, s. 2 (anotace).

Lit.: Hubička, Jiří: Podmanivý hlas Eduarda Cupáka. In web ČRo, 1. 7. 2016 (článek + 2 ukázky k poslechu). – Cit.: (…) Jedna z prvních inscenací, v níž jednu z hlavních rolí svěřil Jiří Horčička Eduardu Cupákovi, byla dramatizace románu Josefa Nesvadby Dialog s doktorem Dongem. Román pro rozhlas zpracovala Jaroslava Strejčková spolu s režisérem, Cupák v této hře (uvádíme zde pro mimořádné výkony obou hlavních představitelů dva úryvky z této inscenace) hrál po boku Zdeňka Štěpánka. Inscenace byla natočena v roce 1964.

Dialog s doktorem Dongem je filozoficko-politický román s detektivním pozadím. Příběh se začíná odvíjet ve Vietnamu, kam počátkem 60. let přijíždí mladý pražský bakteriolog, hlavní hrdina a vypravěč v jedné osobě, aby na vědecké konferenci přednesl referát svého zpohodlnělého šéfa. Odborně pochybený referát se mu nepodaří obhájit, zato však začne pátrat po záhadně zmizelém ing. Kašparovi, s jehož ženou se seznámil a sblížil během cesty. Kašpar pracuje ve Vietnamu jako geolog. Při průzkumu údajně objevil několik starých kostí a tento antropologický nález by mohl být vědeckým důkazem o rovnocennosti lidských ras. Stopa po nezvěstném vede k dr. Markovi, který za svého dlouholetého pobytu ve Vietnamu přijal jméno Dong a těší se zde mimořádné úctě. Poté se děj přenáší do Prahy. Vypravěčovo podezření se mění v jistotu, že nález je podvrh. Dopustil se ho – v zájmu vítězství „světové revoluce“ – dr. Dong, který přitom neváhal obětovat i život svědka, ing. Kašpara. Hrdina si uvědomuje, že právo vznést obvinění bude mít jen tehdy, bude-li sám jednat vždy čestně. Proto začne kritizovat nepořádky ve vlastním ústavu, které mu dosud umožňovaly pohodlný život. Román končí hrdinovým odhodláním prosazovat a veřejně hájit pravdu proti každému, kdo ji třeba s dobrým úmyslem deformuje.  (…)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Falešné kosti a starý doktor Dong. In Týdeník Rozhlas 8/2018 (článek). Dostupné také na Panáčkovi.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)