Sousedé a ti ostatní (2004)

V polovině 70. let minulého století se vystěhoval do Německa, jehož soudobou realitu vnímal kritickým zrakem, po roce 1989 se navrátil – alespoň uměleckou tvorbou – do Čech, ale se škraloupem údajné spolupráce s komunistickou státní bezpečností.

Vypovídá o tom kupříkladu román Sedmý životopis, který vyšel v Brně před čtyřmi lety a jehož rozhlasovou podobu jsme pro vás olomouckém studiu v roce 2000 natočili.

Stejnou hladinu autobiografičnosti lze naměřit i v knize, z které vám dnes budeme číst a kterou autor nazval Sousedé a ti ostatní.
Na obálce o ní čteme: Každý máme své sousedy. Šmírujeme přes plot zahrady, cože to vedle raší za podivná rajčata, nasáváme u dveří vůni nedělní husy, nebo s hrnkem na zdi posloucháme, proč se za panelem zase schyluje k rozvodu.

Své sousedy má i Oskar Měšťáček, český spisovatel, emigrant, který se před pěti lety přistěhoval do malebného bavorského městečka. Ve slepé uličce Im Krehwinkel – česky bychom nejspíš řekli „Kde lišky dávají dobrou noc“ – prožívá zdánlivě běžné sousedské tahanice, ale postupně odhaluje mnoho temných či smutných tajemství, zvláštností a neřestí, které se skrývají za maskami spořádaných občanů alpského letoviska.

Najdeme zde bývalého (i současného) fašistu, falešného hraběte, bláznivou pěvkyni či vysídlené sudetské Němce a mnoho dalších sousedů. A právě odtud se odvíjí řada tragických či tragikomických příhod, vyprávěných s mírně ironickým, ale i sebeironickým odstupem, které dohromady vytvářejí podmanivý příběh s nečekanou pointou.