Antigona (1969)

Přidal: Přemek |

Srpen 22, 2005

Jean Anouilh. Moderní parafráze antického námětu. Překlad Ivo Fleischmann. Rozhlasová úprava Eva Samková. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Antigona (Věra Kubánková), Kreont (Otomar Krejča), Ismena (Jaroslava Adamová), chůva (Antonie Hegerlíková), Haimon (Karel Hlušička), stráž (Josef Somr), posel (Ivo Palec) a chór (Jiří Pick).

Natočeno v roce 1969. Premiéra 6. 5. 1969 (73 min). Repríza 20. 11. 2010 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.), 19. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.), 19. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) k 90. narozeninám Věry Kubánkové; 2. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: Morávková, Alena: Anouilh a Klíma v rozhlase. In: Svobodné slovo, 5. 10. 1990.

Lit.: anonym: Jean Anouilh: Antigona. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2010 (článek). – Cit.: Starý mýtus o dceři krále Oidipa Antigoně, která se vzepřela nelidskému zákonu a zaplatila za svou odvahu životem, jako první zpracoval pro divadlo starořecký básník Sofokles. Jeho hra byla s největší pravděpodobností poprvé uvedena v roce 442 před Kristem.

Tentýž příběh inspiroval v roce 1942 francouzského dramatika Jean Anouilhe k vlastní verzi příběhu. V jeho pojetí je Antigona hrdinka, která osamocena vede boj s tyranií. Odmítne podřídit se zákonu a pochová svého bratra. Zákony boží jsou pro ni víc, než pravidla vyhlašovaná ad hoc momentálními vládci.

Jean Marie Lucien Pierre Anouilh se narodil 23. června 1910 nedaleko Bordeaux v rodině krejčího a sezónní houslistky, členky orchestru, který hrál v kasinu nedaleko města. Studoval práva, ale brzy se začal plně věnovat psaní textů pro herce a režiséra Comédie des Champs Elysées Louise Jouveta. V roce 1931 se stal jeho asistentem. Zlomovým okamžikem v kariéře bylo uvedení hry Cestující bez zavazadel r. 1937.

V letech 1942–46 Anouilh přepracoval několik antických dramat. Vedle Antigony tak vznikly hry Medea a Euridica. Antigona (napsaná v roce 1942) vyvolala po své premiéře ve Francii vášnivé diskuse, neboť ač byla obecně chápaná jako protest proti okupaci a kolaboraci, levicové kritika ji odsoudila. Polemiky vyvolalo i její uvedení v Čechách v roce 1946.

Lit.: anonym: Jean Anouilh: Antigona. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Moderní parafráze antického námětu. Starý mýtus o dceři krále Oidipa Antigoně, která se vzepřela nelidskému zákonu a zaplatila za svou odvahu životem, inspiroval v roce 1942 francouzského dramatika Jean Anouilhe k vlastní verzi příběhu.

V Anouilhově pojetí je Antigona hrdinka, která osamocena vede boj s tyranií. Odmítne podřídit se zákonu a pochová svého bratra. Zákony boží jsou pro ni víc, než pravidla vyhlašovaná ad hoc momentálními vládci. Příběh o Antigoně a její vzpouře převyprávěl Jean Anouilh jako výmluvné podobenství v době nacistické okupace Francie.

Podobně rezonovala jeho hra i v roce 1969 v Československu obsazeném vojsky tehdejší Varšavské smlouvy. Právě tehdy ji v rozhlase nastudoval režisér Josef Melč, který pro titulní hrdinku našel výtečnou představitelku ve Věře Kubánkové. Tato významná česká divadelní herečka, členka legendárního Divadla za branou a dlouholetá přední osobnost Realistického divadla v Praze, se 22. července dožívá devadesáti let.

Reprízu inscenace zařazuje Český rozhlas Vltava jako připomínku jejího hereckého mistrovství před rozhlasovým mikrofonem.

Rozhlasové hry