Případ Avogadro (1981, 2021)

Přidal: Přemek |

Prosinec 7, 2006

Mluvené slovo Jiří Just: Případ Avogadro Jiří Just. Perestrojková hra. Mladý vynálezce přihlásí svůj zlepšovací návrh, jeho nadřízení mu však odmítají vydat odměnu. Zvuk Jan Kozelka. Záznam a střih Miroslava Čápová. Hudební a zvuková spolupráce Anna Divišová. Asistentka režie Alena Hezinová. Dramaturg Ivan Škapa. Režie Jan Lorman.

Osoby a obsazení: Kunc (Vladimír Krška), žena (Libuše Švormová), Volšička, „šéfíček“ (Zdeněk Řehoř), Kalousek (Josef Bek), Luboš Panáček, zvaný Avogadro (David Vejražka), Burajda (Jaroslav Moučka), předseda komise (Josef Mixa), ředitel (Josef Větrovec), technický poradce (Antonín Molčík), Urbanová (Blanka Bohdanová), Wintr (Jiří Ornest), Wolf (Milan Riehs), slévači (Vladimír Bičík, Stanislav Bruder, Ladislav Brothánek, Artur Šviha).

Natočeno 1981. Premiéra 4. 2. 1981 (Praha, 19:15 – 20:22 h.; 64 min.). Repríza 11. 1. 1982 (Praha, 19:15 h.) v cyklu 8. celostátní přehlídka původních českých a slovenských rozhlasových her; 9. 11. 1988 (Praha, 19:08 h.). Obnovená premiéra 30. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky ke 100. výročí narození Z. Řehoře. Repríza 9. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydala Radiotéka, srpen 2021 (MP3, CR.ES.2021.149).

Pozn.: Podle této rozhlasové hry vznikl i film Dneska přišel nový kluk (1981, režie Vladimír Drha).

Pozn.: Ukázky ze hry jsou použity v pořadu Archiv Plus – Jak dát věci do pořádku (2020).

Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 6/1981 (11. 2. 1981), s. 23 (recenze).

Lit.: Venclová, Renata: Jiří Just: Případ Avogadro. Zdeněk Řehoř jako neodolatelný „šéfíček“ v rozhlasové komedii o jednom socialistickém zlepšovacím návrhu. In web ČRo 3 Vltava, 30. srpen 2020 (článek). – Cit.: Jak v socialistickém plánovaném hospodářství motivovat nadané pracovníky k inovaci výrobních postupů? No přece podporou tzv. zlepšovacích návrhů! Poslechněte si rozhlasovou komedii, kterou v obnovené premiéře uvádíme ke 100. výročí narození Zdeňka Řehoře (*30. 8. 1920) alias „šéfíčka“. (…)

Mladý absolvent průmyslovky Luboš Panáček, který čerstvě po škole nastupuje na umístěnku do továrny, podává svůj zlepšovací návrh. A navzdory intrikám svého předáka Kalouska, který se schopným mladíkem cítí být ohrožený, dovede svůj nápad do zdárného konce. Po technických zkouškách je zlepšovací návrh přijat do výroby, jenže to vůbec neznamená, že má jeho autor vyhráno! Možná rozumí chodu tavících pecí, ale jak to chodí na socialistickém pracovišti, v tom se má ještě hodně co učit.

Původní rozhlasová hra Jiřího Justa Případ Avogadro získala zvláštní ocenění udělené k 35. výročí osvobození v roce 1980 a následně se dostala do péče dramaturga Ivana Škapy. Z dnešního časového odstupu se zdá skoro neuvěřitelné, že její realizaci nikdo nezarazil. Mimořádně vtipný a na tehdejší poměry ostrý text Jiřího Justa totiž demaskuje systém socialistické organizace práce a soudružské vztahy na pracovišti jako naprosto nefunkční a neudržitelné.

Režisér Jan Lorman měl šťastnou ruku v obsazení všech postav, které v Justově příběhu vystupují. Ať už je to Josef Bek jako bodrý a nebezpečný předák Kalousek, David Vejražka jako nesmělý, ale zarputilý mladý zlepšovatel, Jaroslav Moučka jako „jediný spravedlivý“, který chce pomoct správné věci, Vladimír Krška, který s čím dál větším úžasem naslouchá vyprávění spletitého případu, ale zapadnout by neměl ani Jiří Ornest v epizodní roli svazáka Wintra, který dokonale postihl dikci i charakter dobově tak příznačného společenského oportunismu. Nade všemi však vyniká Zdeněk Řehoř, jako vypravěč a pronikavý glosátor událostí ve fabrice, který jednoho pozdního odpoledne vtrhne do kanceláře vedoucího s žádostí o odchod do zaslouženého důchodu. (…)

Kdo byl Avogadro, jehož příjmení si autor vypůjčil do názvu?
Amedeo Avogadro, celým jménem Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro di Quaregna e Cerreto (1776–1856) byl italský fyzik, jeden ze zakladatelů fyziky plynů. Jeho práce se stala jedním ze základních pilířů moderní chemie. Je po něm pojmenována tzv. Avogadrova konstanta, která vyjadřuje počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu). (…)