Dědictví Erika Mollarda (2007)

Přidal: Přemek |

Květen 25, 2007

Magda Wdowyczynová. Původní rozhlasová hra o dědictví minulosti. Dramaturgie Marek Horoščák. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Režie Hana Mikolášková.

Osoby a obsazení: Erik Mollard (Jiří Vyorálek), Sestra (Dita Kaplanová), Lékař (Václav Vašák), Ivan Levý (Michal Bumbálek) a Evžen Mollard (Vladimír Hauser).

Nastudovalo Brno. Natočeno v roce 2007. Premiéra 27. 5. 2007 v cyklu Hry nové generace (Vltava, 19.00 – 19:40 h.).

Pozn.: V 19.40 h. následovala Beseda o rozhlasové hře Dědictví Erika Mollarda. (30min.)

Lit.: Adámek, Jiří: Naděje na jiný rozhlas. In web A2 (A Dvojka) 43/2007 (článek). – Cit.: (…) Zbylé tři hry dosud realizované v rámci projektu vykazují zásadnější slabiny, a to už v literární předloze. Jejich společným rysem je neznalost současných trendů a tendencí v dramatickém psaní. Magda Wdowyczynová (JAMU) označuje své Dědictví Erika Mollarda v rozhovoru s moderátory Čajovny jako moralitu. Mýlí se zásadně: jedná se o hru modelovou, tedy rozehrávající jeden ústřední ideový problém – kardiak čeká na smrt neznámého muže, jehož srdce mu má být voperováno. Ukazuje se, že v anonymním zachránci se ale skrývá komunistický udavač, který v minulosti poškodil pacientovu rodinu. Celá situace se ještě komplikuje tím, že hrdý, ale bezmocný srdcař sám kdysi krutě ublížil udavačově dceři – nynější pohledné zdravotní sestřičce v nemocnici. Základní tezi o obtížném odlišení viny a neviny autorka rozpracovala povrchním a zbytečně ilustrativním způsobem; vztahy jednotlivých aktérů jsou v každý okamžik zcela zřetelné a jednoznačné. Tím znemožňuje, aby posluchač aktivně zapojil vlastní fantazii a začal sám sobě klást naznačené etické otázky. Režisérka Hana Mikolášková bohužel jenom posiluje sentimentální charakter předlohy. Uchyluje se k popisným řešením ve zvuku a povrchně psychologizujícímu „seriálovému“ herectví.

Rozhlasové hry